Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jsme dostatečně sebejistí na to, abychom dokázali zvládat zvyšující se nároky, které jsou na nás kladené? Jak důležité je sebevědomí v dnešním světe? Školské, pracovní či jiné výkonové nároky se na nás valí každý den. Každý den podáváme výkony, které jsou hodnocené. A co víc. Jsou taky porovnávané. Porovnávané s ostatními, kolegy, spolužáky, nebo standardy či normami.
A tu se dostáváme do vnitřního prožívání jedince o těchto situacích. V našem prožívání reflektujeme různé myšlenky, hodnoty, vjemy a ty zas odráží chápání „Kdo jsem“ a „Co dokážu“. Toto vnímání pak ovlivňuje to, jak hodnotíme sebe a svět kolem nás. Někteří lidé na sebe nazírají jako na silných a kompetentních, schopných zvládat různé situace, avšak vnímání těch, kteří se hodnotí jako slabí a neschopní, je zcela odlišné. Nicméně, sebevědomí nemusí nutně zrcadlit reálné zvládání nároků. Jedinec může být velmi úspěšný a vážený v oblasti, které se věnuje a i tak se pokládá za nekompetentního člověka, který selhává ve všem, čeho se dotkne. Sebehodnocení může být velmi zkreslené a nezrcadlí skutečný reálný obraz o osobě. Na obranu našeho sebevědomí se snažíme, abychom naši sebe-hodnotu úplně neudupali. Tyto obranné mechanizmy používáme nevědomě. Jde často o popření, např. „Ne, já taký přece nejsem. To vůbec tak není!“ anebo se raději hodíme na lůžko a předstíráme nemoc (i když bolest hlavy a mírné zvýšení teploty se můžou objevit, no spíš jaksi vynuceně).
Je třeba podotknout, že sebevědomí je velmi křehké právě u lidí, kteří ho mají nízké a tudíž se jim ho těžko dodává zpět. Nejzákladnější je jejich nazíraní na svět kolem nich. Když člověk s nízkým sebevědomím vidí všechno skrz černé brýle, jen málo věcí mu dokáže změnit tuto optiku. Je dobré začít krok po kroku a těšit se z drobných věcí a ty špatné brát jako dočasné. A to je kámen úrazu. Člověk se zdravým sebevědomím připisuje úspěch sobě a svým dovednostem a neúspěch bere jako něco externího, co se situačně prostě přihodilo a zas to odejde (vyřeší se to). Člověk s nízkým sebevědomím naopak. Úspěch hodnotí jen jako šťastnou náhodu a neúspěch bere velmi vážně, vztahuje jej na sebe a bere jako něco interního, co se k němu vztahuje („Vždy mám smůlu, nikdy se mi nic nepovede.“).
Jak si zvýšit sebevědomí?
- Akceptovat sebe a druhých takových, jací jsou.
- Nebát se být spontánním v chování i v myšlení.
- Zaměřit se spíš na problém než na sebe. (Problém je něco externího, řešitelného, ne vlastností, která se vztahuje na člověka.)
- Nebát se humoru.
- Problémy někdy odlehčit, brát je objektivně. Nedávat jim subjektivní nádech typu „problémy ke mně patří“.
- Na kritiku a nezdary nahlížet jako na přechodní stavy a situace a ne na dlouhodobé jevy.
Sebevědomí je komplikovaný mechanizmus a jeho zvyšování dvojnásob. Rozhodně se nenabývá rychle a záleží na samotném jedinci, jestli začne pohlížet na sebe ve smyslu plně rozvinuté osobnosti ve fungování v okolním světe a interakcích s druhými.