Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Základním předpokladem tohoto přístupu je, že každý z nás má v sobě moudrou část, která nejlépe ví, co potřebujeme, jaké úkoly jsme si postavili a jak je vyřešit. Tuto filozofii hlásá mnoho dalších metod. Jen málokterá z nich však umí tuto naši nejmoudřejší část oslovit. Protože velmi často tou nejmoudřejší částí je právě naše nemocná, trpící a bezmocná část, ta, kterou nechceme vůbec slyšet.
Respektování moudrosti každého z nás se projevuje i pravidly, kterými se přístup Sám sobě přítelem řídí:
- Nevěřte mi.
- Ověřte si.
- Nesouhlaste nahlas.
- Hlídejte si své bezpečí, nespěchejte.
- Bezpečí je absolutní priorita.
- Rozhodující je, co chcete vy.
- Naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného.
- Každý z nás je zdrojem svého štěstí, zdraví a je přirozené být zdravý.
- Nemoc není vnější záležitost, ale zablokování našeho zdraví něčím, co můžeme my sami ovlivnit.
Každá věc v našem životě má svůj smysl. Protože jsme se příliš vzdálili od naslouchání našemu tělu a našim emocím, připadá nám nepochopitelné, že by i naše nemoci a bolesti mohly mít smysl. Jakmile oslovíme naši bolest s porozuměním, vděčností a pokorou, ráda nám sama vyjeví, proč jsme si ji do svého života přivolali, jaký smysl v něm hraje. Jakmile tento smysl pochopíme a přijmeme, můžeme ho naplnit jiným, zdravějším způsobem. Naše životy můžeme prožít jako Oběť, Tyran nebo jako Tvůrce.
Být Obětí přináší mnoho výhod: Dostáváme soucit, pomoc, nemusíme cítit vinu ani zodpovědnost, ze svých chyb můžeme obvinit jiné a nemusíme se o nic snažit. Oběť nemusela investovat peníze do koupě této knihy, čas do jejího přečtení a energii do uskutečnění rad, které v této knize najdete. Jedinou nevýhodou Oběti je, že nemůže změnit svůj život, že se nemůže uzdravit bez pomoci zvenku, bez „zásahu vyšší moci“ (rozuměj vzdělaného lékaře nebo drahých zahraničních léků) a je jí souzeno prožít život, tak, jak je „předurčeno“.
Tvůrce naproti tomu musí investovat čas, peníze a energii do něčeho, o čem nikdy dopředu nemůže vědět, zda se podaří. Tvůrce je člověk, který se chce uzdravit, i když to nejde. Chce žít lepší život, i když neví jak. Jde za smyslem svého života, i když mu druzí říkají, že je to nesmysl. Tvůrce investuje čas, energii, peníze a nemá zaručen výsledek. Jen kdesi v hloubce své „duše“ cítí, že to tak je správné. A pak obvykle dosáhne, oč usiloval. Být Tvůrcem znamená spoustu nevýhod a jen jedinou výhodu: Může si stvořit svůj vlastní život. K tomu však musí přijmout svou zodpovědnost, odmítnout zodpovědnost jiných, potkat se se svou vinou a přiznat si svou nedokonalost. Odměněn je za to lepším životem a pocitem smyslu a štěstí.
Pokud chcete zůstat v pozici Oběti svého života, neměli byste další části této kapitoly číst, protože Vám hrozí, že se můžete naučit, jak změnit Váš život k lepšímu. Abychom změnili svůj život, nestačí pozitivní myšlení. Znám dokonce lidi, kterým pozitivní myšlení překáží ve změně k lepšímu. Jsme daleko hlubší a složitější bytost, než počítač. Nestačí jen změnit program. Je třeba víc. Musíme potkat celou svou bytost, potkat se se svými emocemi a přiznat jim právo na existenci. Až pak se s nimi můžeme spřátelit a skutečný přítel nám pomáhá, místo aby nám ubližoval.
Jedním ze základních poznatků Přátelské terapie a z ní odvozených kurzů Sám sobě přítelem je, že každá naše bolest, nemoc, obtíž a problém, představuje naše vnitřní dítě, kterému nebylo dovoleno vyrůst. Dostalo se do tak závažné situace, že ji neumělo vyřešit a „zamrzlo“ tam. A teď křičí o pomoc a my ho neslyšíme, protože nevíme, že je to pláč vystrašeného dítěte. Snažíme se ho odbýt a odstranit, protože si myslíme, že je to nějaká nemoc zvnějšku, kterou můžeme odehnat. Ale co tím získáme, když umlčíme zoufalou a bezmocnou část naší bytosti ? Spokojenost asi ne. Ve skutečnosti nemůžeme před žádnou nemocí utéct, můžeme ji odložit, vyřešit nebo potlačit. Když problém odložíme, budeme ho řešit později, obvykle bude složitější. Vyřešit znamená osvobodit to malé zoufalé dítě a pomoci mu dozrát do našeho věku. Když vyřešíte, budete cítit více energie, chuti do života a štěstí. Naopak potlačit znamená zalepit tomu dítěti ústa.
Výsledkem může být odeznění příznaku nebo diagnózy, ale jen dočasně. Dítě si najde jiný způsob, jak o sobě dát vědět. Obvykle si najde závažnější diagnózu nebo problém. A v určitém okamžiku již tuto nemoc nebudete umět ani potlačit. A pokud ano, může za několik let přijít ještě závažnější. Potlačení poznáte ještě jiným způsobem. Příznak sice odezní, ale jako by Vám něco chybělo. Energie přibude jen na chvíli, vyřešili jste jeden problém a velmi rychle přijde další a váš život je s každým potlačením plošší a chudší. Necítíte sice bolest, ale ani radost. Už nejste ve smutku, ale najednou je z toho deprese. Necítíte strach, ale nějak nemáte tolik důvodů k žití.