Sám sobě přítelem I

cm kameny

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Je moderní psychosomatická harmonizační metoda, která hledá řešení skrytá přímo v klientovi. Moderní výzkumy prokázaly, že změna našeho přístupu k nemoci a k sobě samým vede k výrazným tělesným změnám. Je mnoho studií, které prokázaly tuto souvislost i na nemocech, které jsme dosud považovaly za pouze tělesné. Důležité je, že náš duševní stav můžeme snadno změnit a díky tomu můžeme bezbolestně, snadno a poměrně levně zlepšit tělesné prožívání, prodloužit délku života, zkrátit dobu onemocnění a povzbudit hojivé síly, které jsou v každém z nás naprogramovány během miliónů let evoluce.

Vědecké důkazy
Tato kapitolka je určena těm, kteří mají rádi vědecky zdůvodněné i to, co je zřejmé na první pohled. Ti, kdo nemají rádi statistiky a výzkumy, mohou tuto kapitolku klidně přeskočit. Následuje malý výběr z tisíců studií, které dokazují, jak moc můžeme naše zdraví narušit neovládanými emocemi a jak ho posílit, když se naučíme, jak své pocity uzdravit: Neovládané emoce podkopávají intelekt. Schopnost vrátit své city na místo, kam patří, je nadřazenou kvalitou, která umocňuje všechny ostatní typy inteligence.

Negativní emoce zhoršují naše zdraví (1). Vztek snižuje schopnost srdce pumpovat krev (2).  Při zhruba stejné inteligenci rozhodují o úspěchu ve škole i v životě emoční kvality (3). Pokud manžel pravidelně vyjadřuje svoje opovržení, je jeho manželka náchylnější k celé řadě zdravotních poruch. Povahový sklon k hněvu předpovídá smrt v mladém věku v důsledku onemocnění srdce přesněji než přítomnost ostatních rizikových faktorů, jako je kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol (1).  Nejvyšší výskyt druhých infarktů byl pozorován u těch, kteří byli nejagresivnější a nejnepřátelštější ke svému okolí (4). Stav psychiky u lidí po 1. infarktu předpovídá pravděpodobnost jejich přežití přesněji než jakýkoliv jiný zdravotní rizikový faktor, včetně míry poškození srdečního svalu (5,6).

Optimističtí pacienti, kteří se podrobili operaci, se uzdravovali ve srovnání s pesimistickými pacienty mnohem rychleji a s menším množstvím komplikací. Čím více jsou lidé stresováni, tím vyšší je pravděpodobnost onemocnění chřipkou (11). Stres oslabuje imunitní systém. Např. studie studentů před zkouškami odhalila sníženou imunitu vůči herpetickým virům, snížení schopnosti bílých krvinek zabíjet infikované buňky a pokles imunitní odpovědi lymfocytů (7). Ti, kdo prožívali v posledních 10 letech opakované stresující situace v zaměstnání, měli 5 – a půlkrát vyšší pravděpodobnost postižení rakovinou ve srovnání s lidmi, kteří takovéto napětí nezažívali (8).

U lidí se selháním ledvin předpovídala deprese smrt přesněji než jakýkoliv jiný fyzický příznak (9). Pomáhat lidem vyrovnat se s vlastními negativními city – se zlobou, úzkostí, depresí, pesimismem a osamělostí – je účinnou prevencí nemocí (10). Pětileté děti, jejichž rodiče jim uměli poradit v citové oblasti, dosahovaly ve třetí třídě při stejném IQ lepších výsledků v matematice i ve čtení. Je vidět, že být dítětem citově vnímavých a kultivovaných rodičů se skutečně vyplatí. Svědčí o tom celá řada výhod, která se neomezuje pouze na kvalitu mezilidských vztahů. Někteří obézní lidé nejsou schopni rozlišit mezi strachem, vztekem a hladem. Všechny tyto pocity považují za projev hladu a proto se při každém rozčilení přejídají. Závislost na drogách se nejčastěji vytváří u citově stresovaných (mladých) lidí.

Existují emoční kvality, díky kterým jsou lidé schopni zvládnout i nejtěžší situace. Mohou být vrozené nebo se dají naučit. Výsledky studií dokázaly, že škodlivost trvalého citového rozrušení je srovnatelná s kouřením cigaret. Kdykoliv si tyto výsledky pročítám, vzpomínám na svá studia na medicíně, kdy nám naši učitelé říkali, že někteří lidé mají bolesti zad, aniž by byl na rentgenu závažný nález a jiní jsou bez problémů, i když jejich páteř vypadá velmi špatně. Bolesti zad s nikterak závažným nálezem na rentgenu jsou proto téměř všemi lékaři považovány za onemocnění s výraznou psychosomatickou složkou (1).

  1. Daniel Goleman, Emoční inteligence
  2. Howard Friedman a S. Boothby-Kewley: The disease-Prone Personality, American Psychologist 42, 1987 (Typ osobnosti náchylné k chorobám)
  3. Gail Ironson a kol.: Effects of Anger on Left Ventricular Ejection Fraction in Coronary Artery Disease, The American Journal of Cardiology 70, 1992 (Vliv hněvu na ejekční frakci levé komory u pacientů s onemocněním věnčitých tepen)
  4. Redford Williams: The Trusting Heart, New York, Times Books/ Random House, 1989
  5. Carl Thoreson: referát na Mezinárodním kongresu behaviorální medicíny v Uppsale, 1990
  6. Lynda H. Powell: Emotional Arousal as a Predictor of Long.-Term Mortality and Morbidity in Post M.I.Men, Circulation, svazek 82, číslo 4, dodatek III, říjen 1990 (Emoční podráždění jako předpovědní faktor pro dlouhodobou úmrtnost a nemocnost mužů po infarktu myokardu)
  7. Sheldon Cohen a kol.: Psychological Stress and Susceptibility to the Common Cold, New England Journal of Medicine 325, 1991 (Psychický stres a náchylnost k běžnému nachlazení)
  8. Ronald Glaser a Janice Kiecolt-Glaser: Stress Asociated Depression in Cellular Immunity, Brain, Behavior and Immunity 1, 1987 (Pokles buněčné imunity doprovázející stres)
  9. Joseph C. Courtney a kol.: Stressful Life Events and the Risk of Colorectal Cancer, Epidemiology, září 1993, 4(5), (Stresující události a riziko rakoviny tlustého střeva)
  10. Howard Burton a kol.: The Relationship of Depression to Survival in Chronic Renal Failure, Psychosomatic Medicine, březen 1996 ( Souvislost deprese s přežitím při chornickém ledvinovém selhání)
  11. Chris Peterson a kol: Learned Helplessness: A Theory for the Age of Personal Control, New York, Oxford University Press, 1993 (Naučená bezmocnost: Teorie, která vede k věku, kdy se naučíme ovládat naši osobnost)