Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Po každém zdokonalení pohybu celého těla dochází také k postupnému zdokonalení jemné motoriky. Přímá souvislost je rovněž mezi obratností ruky a následnou obratností jazyka, mluvidel, a tím řeči. Vysvětlili jsme si, že je to proto, že obě tyto funkce jsou řízeny z dominantní hemisféry v části mozku, která teprve postupně dozrává. Proto stojí za to se rozvoji jemné motoriky věnovat a dbát na to, aby se u dětí do jednoho roku měly možnost rozvíjet obě ruce symetricky.
Teprve po prvním roce, kdy se dítě postupně zapojuje do činností stále samostatněji, je možné sledovat, která ruka dítěte je skutečně přirozeně dominantní, a vyvarovat se jakéhokoliv přeučování. Ještě do třetího roku děti využívají s oblibou k činnostem obě ruce. Do třetího roku věku dítěte to není potřeba vůbec řešit, úplně stačí dítě pouze sledovat. K řízené hře či činnosti mu proto pokládáme hračky a pomůcky zásadně do střední čáry tak, aby část, která slouží k uchopení, směřovala k němu, ať se může samo přirozeně projevit, do které ruky pomůcku vezme a s jakou obratností s ní bude pracovat. Často se stává, že dítě samo v průběhu činnosti ruce vymění a bude stále častěji používat tu ruku, která je řízena časem stále vyhraněnější hemisférou. Až po třetím roce pozorujeme dítě při volné hře již pečlivěji a sledujeme přirozenou volbu ruky i kvalitu práce zvolené ruky při spontánním zapojování do hry.
Nyní – při popisování postupného rozvoje jednotlivých dovedností z hlediska jemné motoriky měsíc po měsíci – si nejlépe uvědomíme, jak významnou souvislost má rozvoj práce ruky dítěte s rozvojem hrubé motoriky, kterou jsme si popsali již dříve. Jak moc jde ruku v ruce s úrovní vyzrálosti zraku i sluchu a s nimi souvisejícími orientačními dovednostmi. Později, když budeme rozebírat rozvoj řeči a rozumový vývoj, až žasneme, jak unikátně je celkový vývoj dítěte vzájemně propojen.
Prvním poznávacím orgánem jsou ústa, která mají snahu vše viděné uchopit, ohmatat a poznat. Později si řekneme, že ústa také rozhodují o kvalitě zvládnutí vrcholné jemno-motorické dovednosti, kterou je řeč. Dítěti proto necháváme dle libosti vše ústy ohmatat a prozkoumat. Masíruje si tak dásně a procvičuje svaly rtů, patra, čelisti i jazyka, které potřebuje mít připravené pro zvládnutí dokonalého ovládání jednotlivých hlásek a slov při nácviku a zdokonalování řeči. Dbáme samozřejmě o maximální hygienu prostředí kolem dítěte.
Jemná motorika u novorozence
Donošený zdravý novorozenec má pěstičky podobně jako všechny končetiny ve flekčním držení, tzn. že je má semknuté v pěst, s posledním článkem palečku v dlani. Pěst uvolní pouze ojediněle, a to občas ve spánku v měkkém teplém prostředí péřové peřinky nebo při „plavání“ či koupání v příjemně teplé vodě, je-li drženo v poloze „klubíčka“ v úchopu nabízejícím pocit jistoty a bezpečí.
Otevírání pěstiček můžeme na-stimulovat pohlazením hřbetu ruky a prstíků. Ruku do pěsti vrátí samo bez jakéhokoliv podnětu. Po vložení našeho prstu do dlaně vybavíme vrozený úchopový reflex, což zbytečně nevyvoláme. Daleko důležitější pro vývoj jemné motoriky i posílení svalů ruky je stimulace k otvírání pěsti a ponechání ruky ke spontánnímu sevření v pěst než navozování semknutí ruky pomocí prstu nebo hračky v dlani dítěte.
Vložíme-li dítěti do otevřené dlaně kvalitní lehké plastové chrastítko ve tvaru kroužku nebo spínacího špendlíku, tak je reflexně uchopí a vzhledem k přetrvávajícímu stimulu v dlani dále křečovitě drží. Nejedná se o dovednost, ale o již zmíněný vrozený reflex, který nedoporučujeme v prvních dvou měsících stimulovat.
Ukázka z knihy Rozvíjej se děťátko…