Rozhovor: Nemusím tělo trápit cvičením, mohu si dopřávat sladkosti, a přesto hubnu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Líbilo by se vám to také, ale nevěříte, že je to vůbec možné? Lektorka kurzu Formování postavy a životních cílů MVDr. Michaela Lišková sama je přesvědčivým důkazem filozofie, kterou vyučuje. Na její vytvarované postavě a zářivých očích vidíme, že to možné je. Však také k našemu domluvenému rozhovoru, aby zřejmě jen podtrhla pravdivost svých slov, připravila tác zákusků a s radostí si na nich pochutnávala. Ale nebylo tomu tak vždy.

Míšo, již roky působíš jako poradkyně a lektorka celostní medicíny a přírodního léčení. Spolupracuješ s významnými českými i zahraničními osobnostmi v této oblasti. Co tě motivovalo připravit si vlastní seminář a věnovat se právě tomuto tématu?

Byla to především moje potřeba. Celý život jsem „bojovala“ se sladkostmi a kily navíc. Bývaly doby, kdy jsem dlouho mívala přes 120 kg a zkoušela všechny možné diety, tak jako většina žen, ale nic nefungovalo. Začala jsem používat mentální trénink. Pak přišlo opět „těžké“ životní období, kdy jsem se obalovala kilogramy bolestí, obalovala jsem se do tuku. Absolvovala jsem za život různé kurzy, ale velký vliv měl a změnu v mém životě nastartoval, kurz Vertikální Reality II. Až se změnila moje osa páteře a průtok energie, a aniž bych cokoli pro hubnutí dělala, dostavilo se, jako vedlejší efekt. Během 14 dní šlo 30 kg váhy dolů, aniž by došlo k „poškození zdraví“.

Na této zkušenosti jsi postavila svůj vlastní seminář. To ale určitě není všechno.

Samozřejmě. Jsme mentální bytosti, a proto si v sobě i kolem sebe tvoříme realitu podle toho, jakým způsobem myslíme. Naší nejbližší realitou je naše tělo. Změnou myšlení změníme snadno jeho hmotu. Někomu to jde snadno, někdo potřebuje trénink. Každý jsme jiný. Kdo se osobnostním rozvojem zabývá, poznává nebo již ví, že vše je o myšlence, kterou k dané situaci přiřadíme. U formování je nejdůležitější, aby člověk nalezl vnitřní štěstí, protože když nalezneme vnitřní štěstí, pak se od toho všechno odvíjí. Automaticky se člověk sám narovnává, je šťastný a září. Je krásný už jen tím, že je šťastný.

Tak jako u všeho, i zde platí, že k tomu, aby se dostavily cílené výsledky, je třeba vědomě se rozhodnout pro změnu. Na kurz přicházejí lidé z různých prostředí, proto je zaměřen na tři úrovně. Pracuje se na úrovni fyzické čili na postoji, energetické, to je na vibracích, a na změně informací. První část zahrnuje rovnání osy páteře, podle mne je jakákoliv deformita páteře a zároveň nemoc organismu způsobena neprůchodností energie. Naše tělo je obrovský dar, a já ho mohu použít ke srovnání osy. Provádíme velice jednoduché, něžné systémy, aby si člověk dokázal svoji osu hlavně uvědomit. I lidé, kteří se s tímto přístupem setkávají poprvé, jsou schopni procítit nový, silnější průtok energie ve svém energetickém systému, cítí změnu, teplo nebo vibrace. To jim pak usnadňuje další práci. Provádíme rituální systémy, kdy se člověk učí existovat na vibraci člověk-tvůrce a pociťovat rozdíl mezi jinými energetickými stupni. Například nakolik odlišným způsobem fungují lidé na úrovni boje, strachu, na úrovni oběti nebo totálního nepochopení, kým jsou, kdy se domnívají, že jsou jen fyzické tělo. Člověk nemůže být zároveň šťastný a nešťastný, nemůže být oběť a zároveň tvůrce, volba je na nás, a podle toho k sobě přitahujeme podobné. Když jsem šťastná já, je šťastné i mé okolí. Totéž platí o radosti, hojnosti a dalších, proto se nám „vyplatí“ fungovat na těchto úrovních.

Nemusíme hned myslet na velké věci. Vše je postaveno v maličkostech. Stačí dělat zcela běžné věci v dobré náladě od začátku do konce a přidat ještě něco navíc, a tehdy nás vesmír ponese na rukou. Například si zkusme uvědomovat, se stoprocentní účastí, radost z nepopulárního mytí nádobí (radost z vody, hezky uloženého nádobí). Tento zážitek mě dokáže tak energeticky nabít, že mohu dělat spoustu dalších věcí a jsem šťastná. Na tomto energetickém základu či úrovni je pro mě jednodušší uzdravit tělo, nastává proces zrychlené regenerace. Děje se to vlastně automaticky, člověk, který dělá to, co ho těší, skutečně nemá čas na takové hlouposti, jako jsou nemoci, a je připraven na vyšší úroveň tvoření. Není důležité, co dělám, ale jak to dělám (oběť nebo tvůrce). V každém okamžiku se rozhodujeme, jakou úroveň budeme prožívat, jestli to bude úroveň hmoty, nebo to bude úroveň oběti, problémů ve vztazích, vše pak vidíme zakaleně, přes nějakou clonu. Na další úrovni můžeme být bojovníky, každý boj má vždy v sobě prohru, takže jsme takové veverky v bubnu bojující o „něco“, ale to je jen zbytečné vyčerpávání energie. Ale když energeticky postoupíme zase výš, je to, jako bychom poprvé procitli, a konečně můžeme zjistit, že kolem nás jsou skutečně úžasné bytosti, stejné jako my. Když to v sobě objevíme, můžeme to předávat a vyzařovat dál. Jsme tady proto, abychom se naučili milovat a byli milováni.

Co se týká změny informací, tam pracujeme s afirmacemi, ale nestačí jen ledabylé odříkávání, protože po zbývající dobu působí podvědomé programy. Je nutné investovat vědomý záměr, pracovat na tématu alespoň 2 – 3 týdny, aby nový návyk byl schopný přetransformovat energii starého zlozvyku. V dnešní době, jež má na planetě příznivé podmínky, toho lze dosáhnout velmi rychle i u lidí, kteří s tímto systémem teprve začínají, ovšem při zachování tvořivé úrovně. Abychom nový návyk ukotvili ve více úrovních, používáme k tomu následující systém: napíšeme si afirmace 7krát na lístečky, rozvěsíme si je kolem sebe až do doby, kdy se afirmace stanou naší součástí, což trvá zhruba opět 2 – 3 týdny. Jednoduchých a hravých metod existuje mnoho, to vše probíráme na kurzech.

Ukazuješ lidem cestu, učíš je vnímat svoji duši.

Ano, to je mým úkolem. Využívám k tomu také, mimo jiné, metody čtyř klíčů z učení  Ho´oponopono, které čistí podvědomí. Učení a metoda se mi zdají velmi jednoduché, a hlavně velmi účinné, vysvětlují, že naše duše, to je struktura vědomá, podvědomá, nadvědomí a naše Božské Já. Vědomí mám na to, abych se mohla rozhodovat, abych si mohla uvědomit, kde vlastně jsem. Podvědomí, to jsou všechny pozitivní a negativní vzpomínky a programy, které máme a podle kterých žijeme až do doby, než si je uvědomíme a rozhodneme se, že takto už dále fungovat nechceme. A vzpomínky je třeba čistit, rozpouštět, pak se automaticky stáváme nástrojem pro božskou inspiraci. Do té doby jsme obětí těchto vzpomínek, čili vlastně nežijeme v přítomném okamžiku, ale ve vzpomínce.

Když už víme, kým jsme, dokážeme si vědomě vybrat svůj cíl a také dokážeme rozpoznat, zda jsme na správné cestě.

Když člověk neví, kým je, tak se v životě „motá“. Jakmile se rozhodne pro svůj směr, vše se začne s lehkostí skládat. To se učíme na kurzu. Správnou cestu poznáme tak, že vše nám jde lehce, hravě a s radostí. Pak si můžeme být jisti, že jsme na té správné vlně, a vše, co tvoříme, je pak nádherné. Příkladem tvořivé osobnosti je Vladimír Ďurina. Velmi si vážím jeho práce a jsem přesvědčena, že vše, co vytvořil, je úžasná božská inspirace. Jeho produkty jsou skvělé pomůcky k tomu, aby si lidé uvědomili, kým vlastně jsou. Je nám k dispozici jedinečná, mistrovská kompozice bylinných přípravků, které v nás probouzejí lásku, tvoření, a automaticky v nás začíná probíhat proces zrychlené regenerace. Pomáhají uvolnit staré fyzické a psychické problémy a zlozvyky u bytostí, které začínají proces probuzení. Připravují nás na přechod v roce 2012.

Uvědomování si sebe sama, svých kladů i nedostatků, převzetí zodpovědnosti za své myšlenky a činy, to vše se kladně projevuje i na našich vztazích.

Jsme tady na Zemi proto, abychom uvolnili vše, co láskou není. Nejkrásnější a zároveň nejtěžší školou pro nás jsou vztahy. Je to proto, že si neuvědomujeme, že si do té druhé nádherné bytosti promítáme – zrcadlíme jen sebe sama. Když jsme unaveni a nejsme na úrovni tvoření a lásky, můžeme se na dotyčném člověku „vidět“ a přisoudit mu nějakou vlastnost – nálepku (protivný, líný), a ta nálepka na tom člověku – informačně – opravdu zůstane, dokud nepochopíme a neodstraníme ji. Pak se stane, že tu bytost, s níž žijeme třeba deset let, přes všechny nálepky, které jsme jí za tu dobu dali a které jsou vlastně jen naše vlastnosti, ani nevidíme. Nevidíme bytost, s níž jsme chtěli létat a měnit svět. Jednou z cest je, že si sednu a na papír si vypíšu alespoň sedm věcí, proč si člověka vedle sebe vážím. Když to bude upřímné, nálepky se samy odstraní, a budeme překvapeni. Ostatně stejně tím čistíme zase jen sebe, ale i přes druhého to může být příjemné. Pokud toto pochopíme, máme vyhráno. Citovala bych Galilea Galileiho: „Nikoho nic nemůžeš naučit, můžeš mu pouze pomoci, aby to sám nalezl.“ Buddha, když dosáhl svého osvícení, řekl: „Všichni jsme Buddhové.“

Jakých výsledků kurzisté dosahují? Kde všude se můžeme s tebou setkat?

Ukazuji lidem možnosti a učím je s nimi pracovat, dále už záleží na nich. Přiblížím zde příběh ženy-podnikatelky, která nejdříve absolvovala kurz jedné společnosti nabízející vypracovaný program hubnutí systémem cvičení a diet. Klientka v tomto programu sice nejdříve první týden zhubla pět kilogramů, ale druhý týden přibrala čtrnáct. Pak si srovnala osu, a hned pocítila změnu, začaly jí padat kalhoty. Když jsem se s ní setkala po nějakém čase, byla u ní výrazná změna také v tom, že dříve nebyla ochotna vycestovat ze svého města a teď mi sdělovala, že odlétá na Havajské ostrovy. Je z ní jiný člověk, má jinou mimiku tváře, září štěstím, a změna na postavě je značná.

Prozraď ještě, jak je to s těmi sladkostmi?

Když chápu, že mohu pracovat s informační strukturou, skutečně platí, že to, co si já o tom kterém jídle myslím, se s ním rovněž děje. Pokud pojedu ve starých programech, zůstane vše při starém a budu dále přibírat. Jestliže si vezmu cukroví nebo zákusek a vím, že formuje moje tělo, on nemá jinou možnost než to provést. To je ten velký okamžik, kdy si uvědomuji, že já jsem tvůrce své reality.