Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
RH je systémové zánětlivé onemocnění pojivové tkáně, vyvolané infekcí beta-hemolytickým streptokokem sérologické skupiny A. Častým důsledkem může být srdeční onemocnění. Akutnímu stadiu RH téměř vždy předchází streptokoková nákaza, jakou je angína, zánět nosohltanu, spála apod. Přesto se v revmaticky změněných tkáních žádné bakterie nepodařilo prokázat.
Bacil se prokazuje zvýšeným titrem protilátek proti streptokokovému antigenu, diagnosticky mají význam proti streptolyzinu O (ASLO). Sérum pacientů s revmatickou horečkou obsahuje autoprotilátky proti srdečním strukturám, především proti membránovým proteinům a jiným, což podporuje myšlenku probíhajícího autoimunitního onemocnění. O tom, zda RH proběhne s postižením nebo bez postižení srdce, rozhodují subjektivní stav výživy, sociální vazby, opakované oslabování organizmu viry, bacily s častým za léč-ováním antibiotiky, vytvořenou a upevňovanou dysbiózou a také na podkladě genetické predispozice.
RH může také přejít do chronického zánětlivého procesu, kdy dojde k zjizvení, ztluštění a zkrácení srdeční (mitrální) chlopně nebo k poškození perikardu, endokardu či myokardu, což vede k srdeční nedostatečnosti se sníženou funkcí levé komory jako pumpy. Popsaný autoimunitní proces ovšem při RH nenapadá jen srdce (20 – 70 %), ale může útočit i na synovie kloubů (polyartritida u 50 – 80 %).
Popišme si juvenilní revmatoidní artritidu (Stillův syndrom). Postižení srdce se u této kombinace týká perikardu. Ankylózující spondylitida (Bechtěrevova nemoc) spojena s postižením perikardu, aortální chlopně, popisují se také AV blokády. Reiterův syndrom sestává z postižení močových cest, vícero kloubů, očních spojivek a na srdci jde také o zánět osrdečníku s poruchou vedení vzruchů a s šelesty. RH se může projevovat komplexem příznaků zahrnujícím systémový lupus erythematodes a na srdci jde o zánět srdečního svalu či osrdečníku s poruchou vedení vzruchů a s arytmií. RH může navodit tvorbu protilátek proti jadernému antigenu. Nejdůležitějším patogenetickým faktorem je pak sklerotizace malých srdečních cév s následným postižením srdečního svalu. Hovoříme pak o progresivní systémové skleróze. Výčet autoimunitních variant pak vede k diagnóze postižení srdce při polymyozitidě a dermatomyozitidě – zasahuje převážně převodní systém, což způsobuje poruchy vedení vzruchů.
Léčba RH spočívá v tělesném klidu, v rychlém zastavení infekce a následného zánětu, aby se tak zabránilo nenávratnému poškození tkání. Z celostního pohledu však tímto krokem léčba nekončí, neboť proběhlá RH majiteli ukázala, že jeho imunitní systém selhal a vedl rychle k jeho životní katastrofě. Po umělém zastavení nemoci má následovat dlouhodobá rekonstrukce imunity, životních návyků, velmi často je nutno, aby dotyčný provedl totální změnu svého života.