Řebříček obecný (Achillea millefolium)

cm bylinky2

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Řebříček obecný patří mezi vytrvalé byliny a je součástí čeledi rostlin hvězdnicovitých (Asteraceae). První slovo z jeho latinského názvu (Achillea), připomíná hrdinu trojské války Achilla (Achilles údajně ošetřoval krvácející zranění svých spolubojovníků právě touto rostlinou, která pak byla po něm pojmenována). U druhého slova (millefolium) je to jednodušší, mille znamená tisíc a folium list. Když se podíváte na řebříček, zjistíte, že má úkrojků a lístků nepočítaně. Právě podle tvaru jeho lístků vzniklo i české jméno, připomíná totiž prastarý žebřík, zvaný ostrev, který neměl dvě ráhna jako současné žebříky, ale jen jedno středové.

Lodyha je přímá nebo vystoupavá, střídavé listy jsou v obrysu kopinaté a okrajové samičí květy jsou široce jazykovité, bílé až načervenalé. Řebříček obecný najdeme růst na mezích, stráních, na polích, u cest, na rumištích a na pasekách. Není náročný na půdní podmínky. U nás se nachází se v oblastech od nížin do hor. Roste po celé Evropě a Asii a byl zavlečen i do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.

Účinné látky jsou obsaženy v kvetoucí nati. Patří mezi ně silice, seskviterpeny, flavonoidy, dusíkaté látky a další. Flavonoidy mají ochranný účinek na játra. U seskviterpenů některé zdroje uvádějí, že mají antitumorální účinky, ale samozřejmě to vše je ještě ve stádiu ověřování. Tato léčivá droga má účinky jako amarum, choleretikum (vypuzuje žluč a zlepšuje trávení) a mírně uvolňuje křeče při trávicích potížích provázených nechutenstvím a pocitem plnosti. Právě pro tyto účinky bývá doporučována při mírných křečích a bolestech břicha, dále se uvádí její využití při anorexii, cholecystitidě (zánětlivé onemocnění žlučníku, může se vyskytovat samostatně nebo častěji ve spojení se žlučovými kameny) či cholelithiáze (tvorba a přítomnost útvarů – konkrementů – vzniklých krystalizací některých solí v žlučníku). V tradičním léčitelství byl řebříček obecný používán k léčení ženských potíží. Účinně tlumí gynekologická krvácení a křečovité bolesti během menstruace. Z dalších uváděných účinků je to potopudný, antimikrobiální, močopudný či horečku snižující účinek. Často se můžeme dočíst, že tato léčivá rostlina se používá při sníženém krevním tlaku, ale zde je nutná nejprve porada s lékařem.

Zevně se používá jako protizánětlivá látka při onemocnění sliznice ústní dutiny a hltanu zánětlivého původu, zánětlivých onemocněních kůže a drobných poraněních. Řebříček obecný se dá použít i ve formě kloktadla. Jinak se hlavně připravuje  z něho nálev, který se dá užívat i zevně. Také se dá připravit i tekutý extrakt či tinktura. Byla popsána i alergie na výtažek z této rostliny (hlavní alergen je látka s názvem (alfa-peroxy-achifolid). Z řebříčku se připravuje žluté, oranžové či hnědé barvivo, kterým se barví vlna. Hořčiny zase mohou sloužit jako náhražka chmele při vaření piva. Droga je složkou bylinných likérů, její obsah je však omezen. Nadměrné dávky drogy mohou spolupůsobit s existující léčbou zvýšené srážlivosti krve a u abnormalit krevního tlaku. Předávkování se může projevit bolestí hlavy, pocitem omámení. V době těhotenství a laktace se jeho použití nedoporučuje.