Quinckeho edém

cm nohy otok

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Quinckeho edém, akutní lokální, ohraničený otok postihující podkožní tkáně na různých místech organismu, především na obličeji, očních víčkách, rtech, hrtanu, končetinách. Může vést až k ohrožení života. Jaké jsou jeho příčiny?

Obranná reakce imunity

Účinkem různých toxinů se aktivuje obranná reakce imunity, tzv. komplementového souboru, který je součástí humorální složky nespecifické imunity společně s interferony a dalšími plazmatickými proteiny. Tato aktivace je vyvolána různými faktory, např. alergeny, bodnutím hmyzu, při sepsi, šoku, při inhalaci dráždivých látek v plicích apod. Vede to k nadměrnému uvolnění prozánětlivých látek, vazodilataci (rozšíření cév), a současně dochází ke zvýšené propustnosti stěny cév, a tak následně ke vzniku otoku.

Tento proces se může odehrávat v kterékoli části těla. Typicky se projevuje dobře ohraničený otok hlubších vrstev kůže a podkoží na víčkách, rtech, genitálu, kůži nad klouby rukou a nohou, také na sliznicích střev, či  dýchacího traktu. Nebezpečný je otok jazyka či hlasivek s hrozbou udušení. Otok je bledý, nezánětlivý. U zánětlivého  by byla přítomna spíše rudá barva. Je prchavý, těstovitý, když na něj zatlačíte, zůstane v něm dolíček, jako když zatlačíte do těsta. Vzniká řádově během několika minut a může přetrvávat i několik dnů. Vyskytuje se častěji u lidí, kteří trpí kopřivkami. Pokud je podkladem alergie, bývá přítomno svědění. Uvedený reaktivní proces může být provázen zvracením, průjmem, bolestí hlavy. Proces si získal různá pojmenování – angioedém, angioneurotický či Quinckeho edém, angioedema.

S popsanou patologií se mohou setkat také pacienti, kteří užívají na léčbu vysokého tlaku a městnavého srdečního selhání tzv. ACE-inhibitory. Pokud se takové otoky u nich  objevují, není vhodné, aby lék dále užívali, a je třeba nahradit jej jiným, s odlišným mechanizmem působení.

Zvláštní kapitolu zasluhují nemoci spojené s autoimunitní chorobou, která se dotýká cév. Nazývající se vaskulitidy. Dále také hereditámí angio-edém, který má stejné klinické projevy, ale podkladem je geneticky podmíněný nedostatek Cl inhibitoru esterázy a nižší hodnoty C4. Komplementový systém je nekontrolovatelný a vznikají těžké edémy.

Diagnostika

Základem diagnostiky je pečlivý a cílený anamnestický rozbor s cílem pojmenovat vyvolávající faktory, příčinné řetězce.  V rámci tzv. diferenciální diagnostiky je potřeba uvážit autoimunitní onemocnění (laboratorní průzkum autoimunitních markerů, např. ANA, ENA, dsDNA, ANCA, RF), posoudit vedlejší reakce užívaných léků.

Léčba

Léčba je závislá na zjištěné příčině. Sem patří do prvního zákroku podání antihistaminik, kalcia, kortikoidů. Při chronickém  způsobu nemoci je třeba postupovat komplexně, léčit základní onemocnění, odstranit příčinný alergen, zabývat se imunomodulací apod.