Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnes zaměříme svou pozornost na výživové směry, které staví svůj základ na příjmu bílkovin. Je jich nespočet, a to z jednoho prostého důvodu – ve většině případů totiž fungují. Po dlouhém období, kdy jsme se podle výživových doporučení báli tuků, zejména těch živočišných a nasycených, došel vývoj v oblasti výživy k novému zjištění. A to, že ne tuky, ale naopak sacharidy, kterými jsme ty zlé tuky nahradili, mohou za neradostný zdravotní stav populace, nárůst obezity a civilizačních chorob. A tak tedy pryč s nimi. Jenže co dál?
PALEOSTRAVA NEBO PALEODIETA
Výživový směr, který se zakládá na návratu ke stravování pravěkého člověka doby paleolitu – lovce a sběrače. Je založená na vysokém příjmu bílkovin, zejména z tučného masa a ryb, mořských plodů, vajec, doplněném ovocem a zeleninou bohatou na vlákninu, houbami, ořechy a semeny. Úplně vylučuje vše, co bylo zařazeno do stravy později, s dobou prvních zemědělců – obilniny čili pečivo, mléko a veškeré mléčné výrobky, olej, cukr, novější druhy zeleniny jako brambory, rajčata a lilkovité druhy zeleniny, dále alkohol, kávu, čaj. Jedním z pozitiv, které paleodieta hlásá, je konzumace co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Paleodieta se snaží omezit „éčka“, zakazuje polotovary, uzeniny apod. Radikální paleodieta navíc zakazuje tepelnou úpravu potravin. Maso i zelenina by tedy měly být konzumovány v syrovém stavu. Jídlo by se mělo jíst pouze jednou nebo dvakrát denně, s občasným obdobím hladovění.
Paleo není dieta na přechodnou dobu týkající se pouze stravování. Je to životní styl jako takový. Bývá doplněn intenzivním cvičením. A tady nastává podle mě to největší úskalí. Určitě není vhodný pro klasického kancelářského člověka, sedícího spoustu hodin denně u počítače. Ano, je pravdou, že genetický vývoj člověka za stovky let moc nepokročil, ale naše složení trávicích enzymů se změnilo a strava pravěkých lidí je pro nás dneska těžce stravitelná, může způsobit trávicí a střevní potíže, nadměrný příjem bílkovin pak znamená velké zatížení ledvin. Zkrátka nevykazujeme takovou fyzickou aktivitu jako člověk pravěký, nepotřebujeme takový přísun energie zejména z masa, navíc v syrovém stavu. A tepelná úprava jídla je nutností z důvodu hygieny a prevence infekcí.
KETODIETA
Jde naopak o dietu v tom správném a lehce pejorativním smyslu slova. Funguje na principu snížení příjmu cukrů na minimum, kdy se organismus dostane do takzvané ketózy a začne rychleji spalovat tuky, aniž by přicházel o svalovou hmotu.
Ketodieta se drží ve třech fázích. V první, hubnoucí fázi, na 4 týdny svou stravu nahradíte jídly s obsahem velmi koncentrovaných bílkovin na bázi mléka, vajec nebo sóji, upravenými buď rovnou jako hotové jídlo, nebo polotovar, který se připraví během sekundy smícháním s vodou. Jde o speciální koktejly, kaše, tyčinky a další pokrmy, které se jí v přesném dávkování. Druhá, udržovací fáze, trvá 6 týdnů a kombinuje přirozená jídla s vysokým obsahem bílkovin s proteinovými jídly. Třetí, tzv. návratová fáze, směřuje k běžnému stravování. Samotné tři fáze trvají něco kolem tří měsíců.
Tato dieta zajisté funguje, obzvlášť u obézních jedinců s velmi špatnými stravovacími návyky. Rychle zhubnou, ale pokud se vrátí ke svému původnímu stravování, hrozí obrovský jojo-efekt. Má to ovšem také svá zdravotní úskalí. Standardní příjem bílkovin by se u běžného člověka měl pohybovat okolo1 gramu na 1 kilogram tělesné hmotnosti a některé produkty toto doporučení mnohonásobně přesahují. U ketodiety by měli velký pozor dávat lidé s oslabenými ledvinami, které by nadměrné množství bílkovin nemusely zvládnout zpracovat.
MÁLO SACHARIDŮ, HODNĚ TUKŮ
Nejvíc ze stravovacích směrů, které stavějí na bílkovinách, je vcelku nový LCHF, Low Carb, High Fat – málo sacharidů, hodně tuků. Tento směr naprosto logicky, při zachování dostatečného příjmu bílkovin, snižuje denní příjem sacharidů na hodnotu 20–100 g (naše běžná strava lehce převyšuje 200 g sacharidů denně) a ty pak nahradí zdravými tuky. Bavíme se stále o přirozených a nerafinovaných potravinách, takže tuky jsou voleny kvalitní a přirozené – za studena lisované oleje, ale také máslo a sádlo, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku jako smetana, ořechy, tučné ryby, avokádo a další. Přirozeně budete muset omezit i pečivo, sladkosti a cukrovinky, abyste se vešli do povoleného denního rozmezí sacharidů. Je to logické, funguje to a určitě stojí za to aspoň někdy vyzkoušet.
VAJÍČKOVÉ MUFFINY
 |
|
Vejce vyšleháme v míse. Přidáme nakrájené ostatní suroviny, osolíme, opepříme. Do vymazaných důlků plechu na muffiny vlijeme směs. Pečeme v troubě na 160 °C cca 10 min.
Krásné babí léto pod heslem „Ať žijí bílkoviny!“