Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Správný věk?
Z mnoha stran slyšíme otázku, jaký je vlastně správný věk ženy na dítě. Biologicky vzato nejlepší věk pro první dítě je v rozmezí 20 – 29 let, ale ne vždy je to možné. V dnešní době ženy dlouho studují a pracují na částečné úvazky, než si najdou stálé pracovní místo, které by ustálilo nejistou, pro příchod dítěte nevhodnou ekonomickou situaci. Za těchto okolností si mnohé mladé ženy v biologicky nejpříznivější době netroufnou přivést na svět dítě. Nejednou je problémem i životní partner – ne každému z nás se podaří potkat milovaného člověka, se kterým by jsme mysleli na založení rodiny již po dvacítce. Některé páry se najdou až později, a tak jenom tehdy začínají řešit otázku rodičovství.
Žena, která dosáhla věku čtyřiceti let je dostatečně silná jak tělesně, tak i duševně, její životní situace a hmotní podmínky jsou zabezpečeny jak pro ženu i pro budoucí dítě. Avšak v této době už biologické hodiny mohou být jiného názoru. Čím více se věk pro první dítě odkládá, tím obtížněji může žena otěhotnět. Když žena překročí hranici 35 let, možnost početí začne prudce klesat. U pětatřicetiletých je to už jenom dvacetiprocentní šance, čtyřicátnic je to pak samozřejmě ještě méně. Pokud se jedná o první dítě, otěhotnění po čtyřicítce možno nazvat šťastnou náhodou.
Věkem navíc stoupají i rizika. Gynekologové a porodníci se bohužel shodují, že ze zkušenosti přibližně 30 procent těhotenství v čtyřicítce končí potratem, v 48 letech je toto procento ještě neúprosnější – 80 procent. Kromě rizika potratu stoupá i hrozba chromozomálních poruch u dítěte. K nim se zároveň přidává i zvýšená pravděpodobnost předčasného porodu dítěte již starší maminky, v ojedinělých případech dochází k nevysvětleným úmrtím plodu v posledním trimestru.
Právě vzhledem k zvýšené rizikovosti těhotenství ve vyšším věku má žena právo a měla by být pod přísnějším lékařským dohledem. Ještě v ranních stádiích těhotenství by měla podstoupit na vyšetření krve, o něco později pak vyšetření odebrané vzorky plodové vody a vzorky placenty.
Mateřství by mělo být záležitostí pokaždé důkladně uváženou. V dnešní době je více důvodů, proč se přání mít dítě odkládá na později. U mnoha žen je dnes ve srovnání s minulostí na prvním místě vzdělání, či kariéra. Jedním z důsledků bývá i fakt, že také pevné partnerské svazky a manželství uzavírají mladí lidé v pozdějším věku než jejich rodiče. Má to své pozitivní stránky – významnou roli pro blaho potomků hraje nesporně i finanční zajištění rodičů a jejich psychická vyzrálost.