Profil genů je základ pro terapii rakoviny

cm lupa dna

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V současné době je každoročně v České republice diagnostikováno 70 tisíc nových případů rakoviny, 28 tisíc lidí na toto onemocnění zemře. Podle lékařských odhadů se během příštích dvaceti let počet onkologicky nemocných ztrojnásobí. I to je jedním z důvodů, proč se odborníci snaží najít stále účinnější metody diagnostiky a léčby této nemoci. Velké naděje se v posledních letech vkládají do genetických výzkumů.

Důvod vzniku rakoviny je nekontrolovatelné množení buněk způsobené mutovanou genetickou informací uloženou v jejich DNA. Vrozené formy rakoviny, které jsou způsobeny zděděním mutace od rodičů, představují pouze malou část nádorů (asi 5 %). Naprostá většina mutací vzniká v důsledku působení faktorů, jako je kouření, konzumace přepálených tuků, nadměrné slunění, přítomnost chemických látek v okolí a podobně. Mutace nejčastěji postihují geny, které spouštějí, nebo naopak potlačují růst a dělení buněk. Spouštěcí geny (nazývané onkogeny) bývají mutací permanentně aktivovány, a tím stále stimulují buněčný růst, zatímco geny potlačující dělení (nazývané tumorové supresory) bývají mutací zcela vyřazeny z funkce, což má za následek nekonečné a ničím nekontrolované dělení.

Mutace genů jsou rozhodující v léčbě
Typ mutace, kterou je nádor zasažen, může do jisté míry ovlivnit jeho agresivitu a také jeho odolnost k případné proti-nádorové léčbě. „Detekce specifických mutací v nádorové tkáni se stává důležitým vyšetřením pro volbu biologické léčby,“ říká dr. Marek Minárik, ředitel soukromého genomického centra Genomac, které se detekcí DNA mutací zabývá již od roku 2001. Jako první se tak například vyšetřování mutací onkogenu KRAS v loňském roce stalo součástí metodického postupu při léčbě kolorektálního karcinomu. Pokud je u pacienta zachycena KRAS mutace, nemá u něj smysl nasazovat žádnou z jinak velmi účinných protilátek zaměřených na blokaci růstových faktorů. Pacientovi je naopak podán preparát s jiným léčebným mechanismem, např. protilátka zaměřená na potlačení krevního zásobování tumoru. Jiná situace je u léčby karcinomu plic. Nedávné studie prokázaly, že mutace v jednom z hlavních genů spouštějících růst buňky (receptor epidermálního růstového faktoru, EGFR) naopak znamenají vysokou pravděpodobnost, že nádor bude možné s úspěchem léčit některým z přípravků, které pracují na principu blokace signálů pro růst buňky. „Při léčbě pokročilých stadií rakoviny jde vždy v první řadě o čas“ říká prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a předseda pneumoonkologické sekce České onkologické společnosti. „Se zavedením vyšetřování EGFR mutací máme ihned na počátku možnost dobře předpovědět, zda nákladná biologická léčba má šanci u daného pacienta zafungovat.“ Právě skončený tříletý společný výzkumný projekt plicní kliniky plzeňské fakultní nemocnice a laboratoře Genomac, podporovaný ministerstvem zdravotnictví, význam EGFR mutací pro předpověď účinku biologické léčby u pacientů s plicní rakovinou jednoznačně potvrdil.

Nádor odhalí buňky v krvi
Hlavním problémem vyšetřování mutací bývá získání nádorové tkáně. Nejčastěji jsou vyšetřovány biopsie napichované přímo ze zasaženého orgánu, případně vzorky z materiálů získaném při operaci. Naprosto převratnou novinkou je možnost vyšetření mutací v nádorových buňkách odchycených v krevním řečišti pacienta, která se již i u nás začíná testovat. Je známo, že postižené buňky v nádorech nemají velkou soudržnost a že se tak nádorové buňky často dostávají do krevního oběhu, kterým mohou doputovat i do vzdálených orgánů a tam způsobit metastázy. Nově zaváděné metodiky využívají například přímo odchycení a analýzu těchto cirkulující nádorových buněk, případně analýzu mutované DNA, kterou tyto buňky uvolňují, například při kontaktu s imunitním systémem organismu.

Nová naděje na léčbu
„Naše dosavadní výsledky vyšetřování mutací v cirkulujících nádorových buňkách jsou velmi pozitivní“ říká dr. Minárik „U pacientů, u kterých se zmenšil nádor po nasazení biologické terapie, jsme našli EGFR mutace jak v nádoru, tak i v DNA cirkulující v krvi.“ Prof. Pešek k tomu dodává: „Tato nová možnost bude mít naprosto zásadní význam u pacientů, u kterých nelze vzorek získat např. vzhledem k nepřístupné lokalizaci. Navíc odběry krve lze opakovat v pravidelných intervalech, a tím kontinuálně nemoc monitorovat.“ Pooperační výskyt nádorových buněk v krvi pacienta tak může upozornit na opakovaný výskyt nádoru nebo prozradit hrozící nástup metastáz. To je velmi důležité například u kolorektálního karcinomu, kde u velkého množství pacientů i po úspěšném odstranění nádoru často přicházejí metastázy v průběhu pěti let od operace. Právě sledování nádorových buněk v krvi pacientů s karcinomem tlustého střeva a konečníku je novým projektem laboratoře Genomac, interní kliniky 1. LF UK v Praze-Střešovicích a chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči. Její přednosta doc. MUDr. Vladimír Visokai, Ph. D., komentuje: „Pilotní výsledky naznačují, že pacienti, u kterých se po odstranění oblastí tlustého střeva nebo konečníku objevily metastázy, mutovanou DNA skutečně v oběhu mají.“ Zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů vždy vychází z dlouhodobých bádání v rámci klinických výzkumných projektů. Lze očekávat, že nové postupy, jakým je i vyšetřování nádorů z buněk cirkulujících v periferní krvi, které jsou vyvíjeny a testovány, naleznou již v průběhu příštích několika let své permanentní uplatnění v klinické praxi.

Detekce specifických mutací v nádorové tkáni se stává důležitým vyšetřením pro volbu biologické léčby Marek Minárik

Co je biologická léčba
Biologická léčba je nový typ terapie, který využívá cíleného působení na určitý buněčný mechanismus v poškozených buňkách nádoru bez plošného ničení zdravých buněk v ostatních částech těla. Její vedlejší účinky tak jsou minimální. Používá se v léčbě karcinomu tlustého střeva, prsu, nádorových chorob krve, při nádorech hlavy a krku, ledvin, jater a velké naděje se vkládají do léčby rakoviny plic. Principem léčby je zablokování buněčných pochodů, které spouštějí dělení a růst nádorových buněk, nebo zamezení růstu cév, jež nádor vyživují. Základem nasazení je znalost molekulárního profilu nádoru. Některé mutace jsou pro správné fungování biologické léčby přínosem, jiné ji naopak znemožňují.