Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pocení je přirozený jev nevyhnutelný pro regulaci tělesné teploty a je zprostředkované částí naši nervové soustavy, tzv. vegetativním nervovým systémem. Pocení tedy souvisí s naší tělesnou teplotou, která je řízená z mozku hypotalamem. Na pocení by se proto ve většině případů nemělo nahlížet primárně negativně. Slouží nám na odvádění škodlivých látek z těla a regulaci jeho teploty. Bez pocení bychom se přehřívali, což by bylo životu nebezpečné. V každodenním životě, kdy musíme chodit do práce, do školy a jednat z lidmi v běžných interakcích, si pocení žije svým životem. Nejen že nás chrání před přehřátím organismu, ale jeho vedlejší účinek má dopad na sociální stránku našeho života.
V běžném mezilidském styku se nehledí na jeho základní funkci (ochlazování těla), ale hledí se na něj spíše negativně, protože se asociuje s mokrými fleky v podpaží, na zádech, vlhkými dlaněmi, čelem a samozřejmě charakteristickým zápachem.
Je proto potřebné odlišit, kdy je pocení normálním jevem a kdy se stává (zdravotním) problémem. Menší poběhnutí na autobus, stoupání chodníku na cestě do práce, pár schodů do kanceláře či školní třídy a samotný rozdíl vnější teploty mezi bytem a ulicí – to všechno v těle spustí celou řadu pochodů, jejichž výsledkem je pocit mokrých zad a návaly horka. To vše je však stále normou. Zabránit se tomu dá především základní hygienou, používáním volného a prodyšného oblečení (z bavlny, ne umělých vláken) a používání antiperspirantů.
Somatické příčiny potíží s regulací tělesné teploty a s tím souvisejícím pocení můžou spočívat v typu nemoci, která se označuje jako hyperhydróza. Projevuje se nadměrným pocením zejména na dlaních, v podpaží, ploskách, obličeji (čele), trupu či jinde. Zvýšená potivost může být známkou jiných tělesných pochodů např. při různých nemocí jako je chřipka, nachlazení, infekce apod., kdy se tělo potřebuje zbavit zvýšené teploty či horečky, dále např. při různých hormonálních onemocněních, při menopauze, obezitě apod.
FACIÁLNÍ HYPERHYDRÓZA se projevuje zvýšeným pocením v obličeji, především na čele. Toto pocení má svoji psychologickou rovinu, protože potící se člověk cítí kapky potu na čele (tváři) a ví, že to ostatní lidé můžou vidět. Tím víc je nervóznější a nejistý a tím víc se potí. Tím se dostává do bludného kruhu. Tento typ tedy souvisí s určitou mírou sebejistoty, sebedůvěry či osobní pohody. Člověk, který o sobě ví, že se může na tváři potit, si může dodat lepší pocit sebejistoty tím, že se nenechá pocením zaskočit. Může pomoct obyčejný kapesník, deodorant apod. A když jedinec ví, že jej má u sebe, pouhé vědomí této pomoci sníží tenzi a napětí z myšlenek „co když se začnu potit“.
PALMÁRNÍ HYPERHYDRÓZA je nadměrné pocení rukou, především dlaní, které se také spojuje s prožíváním stresu a napětí. O to víc, že ruce jsou často i kontaktní částí těla při různých setkáních, schůzkách, pracovních poradách či obědech apod. Jsou vlastně našim profesionálním nástrojem a manažer, který při prezentaci drží v rukách mokré papíry s podklady, ze kterých by se voda dala ždímat, obvykle nebudí dobrý dojem.
AXILIÁRNÍ HYPERHYDRÓZA se zaměřuje na pocení v oblasti podpažních jamek, což se spojuje taky s problematikou zápachu, protože se zde vyskytují ve větší míře různé bakterie a kvasinky. Proto se víc a víc akcentuje na depilaci podpažního (axiliárního) ochlupení a používání antiperspirantů. Mokré fleky na košili či blůzce můžou jedince taky rozhodit, člověk se pak cítí nejistý, nesvůj, sebevědomí klesá.
PLANTÁRNÍ HYPERHYDRÓZA je problémem spíše doma, když si člověk po celém uběhaném dni zuje boty. Jde o nadměrné pocení nohou, především plosek. Ve zvýšené míře je potřebné dodržovat pravidelnou a častou hygienu, chodidla často mýt, používat vhodné přípravky, které zabraňují množení bakterií na kůži chodidel a mezi prsty. Jedinec by taky neměl nosit umělé ponožky či punčochy.
Další typy lokací pocení jsou např. záda či trup. Je velice nepříjemné vyjít na ulici a člověk po pár krocích cítí, jak ho zalil pot a na košili bezmocně vidí rozrůstat mokrý flek na hrudi nebo na zádech. Platí zde opět – nevyhnutná hygiena, vzdušné prádlo či oblečení z vhodné látky. Z psychologického hlediska pomáhá např. pocit jistoty, když třeba jedinec má s sebou náhradní triko nebo ubrousek, který v případě potřeby může použít.
Při jakýchkoli potížích – kdy nepomáhá ani častá sprcha a hygiena, žádný antiperspirant, depilace, prodyšné bavlněné oblečení apod. – je dobré kontaktovat lékaře, který posoudí příčinu. Když by nebyla somatická, hledaly by se tedy spíše psychické faktory, jako je např. zvýšený tlak na výkon, stres, tenze, nepřiměřené aspirace na výkon, úzkost, sociální plachost, nízké sebevědomí, strach z interakcí s druhými lidmi, sociální fobie apod. V těchto případech je velmi účinná psychoterapie, kde se člověk naučí metodám a postupům, jak zvládat své pocení, pokusit se jej zmírnit či odstranit.