Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Studie, kterou prováděli výzkumníci z rakouské nemocnice Rudolfstiftung odhalila, že více než jedna třetina pacientů, kterým je naordinována injekční medikace a leží na oddělení intenzivní péče, může být obětí omylu. Tato skutečnost byla zveřejněna v magazínu the British Medical Journal. Vedoucí výzkumného týmu Andreas Valentin konstatoval: „Jde o skutečně závažný problém. Administrativa, související s medikací podávanou injekčně, je slabým místem z pohledu bezpečnosti pacienta.“
Průzkum se vztahoval na 1 300 pacientů, kterým byly aplikovány injekce a byl prováděn na 113 odděleních intenzivní péče v 27 různých zemích a v průběhu 24 hodin. Zjistilo se, že v případě 441 pacientů (což je 34 %) nastala přinejmenším jedna chyba v administraci, která je prováděna v záznamech. Zhruba u poloviny těchto případů došlo k více než jediné chybě v průběhu vytypovaných 24 hodin. Z toho 7 pacientů utrpělo újmu v důsledku pochybení a v pěti případech souvisely tyto chyby s úmrtím pacienta.
K nejčastějším pochybením patřilo nedodržení správného času podání léku nebo úplné opomenutí. K dalším chybám patřilo nesprávné dávkování léku a dokonce i administrativní chyby vedoucí k podání chybného léku. Celých 69 % chyb se vyskytlo při rutinním ošetření, zbytek během urgentních případů. Mezi léky, které byly takto sledovány, patřily inzulín, prostředky na ředění krve a sedativa.
Zdravotníci, podávající injekce, přisuzovali toto množství chyb především stresovému zatížení a únavě. Mezi další faktory, vedoucí k chybám patří např. změny v názvech léků, nedodržování nemocničních předpisů a slabá komunikace mezi ošetřujícím personálem.
V důsledku této studie vydala the Intensive Care Society provolání, požadující zlepšení výcviku a zdokonalení záznamů, aby se mohlo dosáhnout snížení četnosti stresujících situací v intenzivní péči o pacienty.
V tomto provolání se mimo jiné říká: „Urgentní péče znamená, že léky musí být nasazeny rychle, připravovány efektivně a záznamy prováděny rychle, aby se zabránilo dalšímu zhoršování situace. Naneštěstí zvýšený stres v tomto prostředí sebou přináší to, že četnost kombinovaných selhání je nevyhnutelně vyšší ve srovnání s odděleními, kde je podáváno méně léků.“
Andreas Valentin je přesvědčen, že změny v nemocničních procedurách by mohly znatelně snížit výskyt pochybení.
„S rostoucí složitostí péče u kriticky nemocných pacientů by mohly organizační faktory, jako jsou systémy chybových hlášení a rutinní revize během střídání směn snížit riziko takových chyb,“ navrhuje.