Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je to výchlipka stěny tlustého střeva různé velikosti (několik mm až 20 mm, zřídka větší). Tvoří se tam, kde má sliznice v určitých místech snížený odpor a tam, kde je málo objemná stolice s nízkým obsahem nestravitelných zbytků. Střevní svalovina musí vyvíjet velké úsilí k posouvání obsahu střeva. Uvnitř stěny střevní se vyvine velmi vysoký tlak a jedna strana stěny se vychlípne.
Takových míst může být i několik. Nemusí vůbec činit potíže, ale horší situace nastane, když se ve výchlipce vytvoří zánět, podobně jako ve slepém střevě. Takové divertikly se tvoří nejčastěji v koncové části sestupného tlustého střeva a potíže, které se objevují mají charakter svíravých bolestí v levé polovině podbřišku, střídání zácpy a průjmu, nadýmání. Někde se objevuje ve stolici hlen s příměsí krve.
Než se dopracovat do tohoto stavu je lepší pečovat o dietu – dostatek tekutin a vlákniny. Omezovat sladkosti, buchty, maso, uzeniny, alkohol apod.
Vhodné je užívání potravinových doplňků jako jsou např. rostlinná vláknina s detoxikačním a regeneračním účinkem. Reguluje odchod stolice, tím že obsažené mikrovlákniny společně s tekutinou zvětší svůj objem střevního obsahu a tím urychlují peristaltiku. Nebo ovesné a pšeničné otruby s podobným účinkem.
Již desetiletí je znám dobrý účinek bromelinu, jež odstraňuje hnilobné procesy, zlepšují trávení, odstraňují zácpu i průjem. A konečně nemůžeme zapomínat na acidophilus – miliardy bakterií ve službách člověka, které s ním žijí v symbióze. A na závěr je vhodné uvést chlorellu sladkovodní řasu, která vytváří zásadotvorné prostředí a velmi významně se podílí v boji proti zánětům a rozmnoženým hnilobným bakteriím.