Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Níže je uvedena statistika hlavních příčin úmrtí v USA. Jak se ukazuje, většině z nich lze preventivně bránit. Navzdory všem propagovaným postupům se většinou lékaři zabývají jen léčbou příznaků chorob a jen občas se snaží dodržovat nevyhnutelné zdravotní prohlídky. To jen ukazuje na to, jak důležitá je prevence.
| Deset nejčastějších příčin úmrtí v USA v roce 1990 | ||
| Příčina úmrtí | Počet úmrtí (v tisících) | % z celk.počtu |
| Srdeční choroba | 720 | 33,5 % |
| Rakovina | 505 | 23,5 % |
| Mrtvice | 144 | 6,7 % |
| Poranění – např.autonehoda | 92 | 4,3 % |
| Chronická plicní choroba | 87 | 4,1 % |
| Zápal plic, chřipka | 80 | 3,7 % |
| Diabetes | 48 | 2,2 % |
| Sebevražda | 31 | 1,4 % |
| Choroba jater – např.cirhóza | 26 | 1,2 % |
| AIDS a infekce HIV | 25 | 1,2 % |
Prevence nemá takové postavení jako třeba balónková angioplastika, která při optimálním použití může vést až ke dramatickému zlepšení. Když se kardiolog zorientuje v křivolaké koronární artérii a s pomocí katetru umístí a nafoukne balónek, aby odstranil blokádu artérie, může to okamžitě odstranit pacientovy příznaky. Lze tak odvrátit třeba i srdeční infarkt. Není výjimkou, když se ozve potlesk na operačním sále poté, co lékař dokončí obtížný zákrok. Zručný kardiochirurg se těší obdivu pacientů, sester i od svých kolegů.
Působivá léčba je mnohem víc vzrušující než prevence choroby aplikovaná časněji, obzvláště když se chorobě zabrání jen pomocí ústních instrukcí. Tehdy vám nikdo neplácá po zádech a neříká: „Dobrá práce – přesvědčit toho člověka aby přestal s kouřením.“ Avšak u mnoha pacientů, kteří podstupují angioplastiku, by stačilo, aby lékař věnoval nějakých 5 minut – a někdy je potřeba opravdu jen tak málo – kdy se podaří přesvědčit je o škodlivosti kouření a přimět k tělesnému pohybu. Pak už nemusí být potřebná žádná angioplastika. Lékař si nikdy nemůže být jistý, zda jeho preventivní snaha přináší ovoce. Jestliže se v budoucnu žádná vážná zdravotní příhoda nestane, je nemožné prokázat, že by se odehrála, nebýt lékařova preventivního pohovoru.
Prevence patří mezi nejdůležitější náplň práce praktického lékaře. Avšak mnoho lékařů s praxí ji ignoruje a místo ní se zaměřují na diagnostiku a léčbu chorobných příznaků. Chovají se jako kdyby se prevence a jejich tradiční povinnosti navzájem vylučovaly. Ve skutečnosti návštěvy ordinace představují výbornou příležitost k provádění preventivní medicíny, obzvláště pokud se mezi pacientem a lékařem vytvořil vztah plný stability a důvěry. Ještě důležitější je, že prevence nebývá obsažena v běžné péči, protože se k ní nevyskytla příležitost – hodně lidí jde k lékaři jen tehdy, když jsou už nemocní.
Ze sledování preventivního působení lékařů vyplývá, že jejich schopnost radit lidem, aby změnili své nezdravé návyky, tvoří pravděpodobně to nejvýznamnější v jejich práci. Důvod je potřeba hledat v tom, že skutečná moc zabránit nemoci náleží pacientovi a nikoliv lékaři. Způsob, jakým žijete, nesmírně ovlivňuje vaše sklony onemocnět určitými chorobami.
Proto by měli praktičtí lékaři šířit osvětu mezi svými pacienty o tom, jak se správně stravovat a proč se snažit o pohyb v přírodě. Typický Američan dnes konzumuje příliš mnoho kalorií, tuků, solí a nedostatečné množství vláknin. Strava s velkým obsahem tuků vede k srdečním infarktům, diabetu a k rakovině. Pravidelné cvičení naopak snižuje stres, povzbuzuje imunitní systém, snižuje riziko infarktu a posiluje kosterní aparát. Například už jen 20 minut chůze třikrát týdně může být přínosným.
Dobří lékaři si najdou čas, aby s vámi pohovořili o vašem životním stylu, aby vám připomněli, jak můžete pozitivně ovlivnit vaše zdraví a aby vám neodsuzujícím způsobem předložili konkrétní návrhy.
Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.