Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lékaři se hodně liší i z pohledu svých praktických dovedností. To by nemělo být překvapující, protože stejně tak například kadeřníci nebo fotbaloví obránci se liší ve svých schopnostech. Při konkrétních operačních zákrocích, jako je třeba srdeční bypass, závisí dobrý výsledek mimo jiné i na manuální zručnosti chirurga. Jiné klasické operace, jako je třeba vyjmutí žlučových kamenů patří mezi méně náročné – takže je většina chirurgů zvládá dobře.
Podívejme se na studii, zveřejněnou v odborném časopise, vydávaném americkou lékařskou asociací, která se zaměřila na četnost úmrtí po operacích srdečního bypassu v nemocnicích v Maine, New Hapshire a Vermontu. Ta se pohybovala v rozsahu od 3,1 % do 6,3 % v závislosti na konkrétních nemocnicích. Při hlubším zkoumání – se zohledněním na operující lékaře byly rozdíly ještě větší. Nejlepší z chirurgů vykazovali pouhých 1,9 % úmrtí, zatímco u nejhorších bylo zaznamenáno až 9,2 %, což je téměř pětinásobný rozdíl!
Aby se lékař vypracoval ke zručnosti, je třeba provádět výkon alespoň s minimální četností. K trvale dobrým výsledkům se může dopracovat jen při určité pravidelnosti. Taková praxe možná ještě nestačí k dokonalosti, ale je potřebná.
Proto je potřeba pokládat otázky:
- Kolik podobných zákroků jste provedl?
- Jak často je provádíte v současnosti?
- Jak se vyléčili vaši pacienti?
- S jakými komplikacemi jste se přitom setkával?
- Do jaké míry jsou tyto zákroky běžné?
Pokud zákrok patří k relativně novým, ptejte se, jaký výcvik pro něj lékař absolvoval. Berte ovšem v úvahu, že pokud posuzujete statistiku úspěšnosti určitého lékaře, je potřeba přihlížet i k tomu, že někteří špičkoví chirurgové se zabývají komplikovanými případy pacientů, které ostatní lékaři odmítají kvůli vysokému riziku.
Pamatujte ovšem i na to, že lékař, který často vykonává určitý zákrok, jej možná i často doporučuje – ať už je to plně oprávněné nebo ne. Technická zručnost v provádění určité operace ještě nezaručuje, že ji příslušný lékař doporučí jako přiměřenou léčbu.
I volba nemocnice může ovlivnit výsledek zákroku. Rozhoduje o něm mj. i kvalita personálu, ostatních lékařů a laboratoří – to vše totiž ovlivňuje kvalitu návazné péče a hodně se liší u konkrétních nemocnic.
K provedení konkrétního zákroku bývají nejvhodnější hlavně ty nemocnice, kde se to dělá často. Podle jiné studie, zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine má počet operací, které se provádí za celý rok, vliv na jejich úspěšnost. Nemocnice provádějící srdeční bypass v počtu vyšším než 200 za rok mívají úmrtnost kolem 3,4 %, zatímco při četnosti nižší se vyskytuje úmrtnost až 5,7 %.
V nemocnicích, kde se provádí jen málo těchto operací ročně, je procento úmrtí mnohonásobně vyšší, než by se jinak dalo očekávat. V případě jednoduchých zákroků, jako je třeba vyjmutí žlučových kamenů, nemá četnost provádění téměř žádný efekt. Podle autorů zmiňované studie platí doporučení, že čím více se liší úspěšnost při daném zákroku mezi nemocnicemi s malým a velkým počtem operací, tím větší vzdálenost pro vycestování za vhodným lékařem a nemocnicí je potřeba předpokládat.
Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.