Příručka pacienta 13 – Zabraňování zbytečným receptům

cm hmozdyr

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Vypisování receptu je jedna z nejsnadnějších a nejpřirozenějších činností, které lékař může dělat. Studie dokazují, že 75 % návštěv u lékaře končí předepsáním nejméně jednoho léku. Někteří z lékařů dávají nejméně jeden recept prakticky každému pacientovi, který přijde do jejich ordinace.

To všechno by bylo v pořádku, pokud by léky byly dokonale bezpečné. Ale není tomu tak. Dosud nebyl vyvinutý žádný chemický lék, který by neměl vedlejší účinky. To ovšem platí i pro léky, které jsou volně v prodeji. Jednou z nejčastějších příčin, proč jsou nemocní hospitalizováni, je jejich reakce na předepsané léky. Nežádoucí reakce na léky je rovněž častá i během hospitalizace.

Jak napsal Franc Kafka: „Je snadnější vypsat recept, než pochopit pacienta.“ Lékaři trvá jen 30 vteřin, než vypíše recept, ale často i více než 10 minut, když má vysvětlit, proč není lék potřeba. Pokud vezmeme v úvahu, že návštěva v ordinaci by dnes neměla být delší než oněch 10 minut, vytušíme, v čem je problém.

Předání receptu je stručný způsob, jak naznačit, že vaše sezení je skončeno. Je to také způsob, jak vás lékař může vypustit ze své hlavy a odpovědět na vaši nevyslovenou otázku: „Co se mnou uděláte, doktore?“ I pokud existuje časová tíseň, stane se často v případě návštěvy u dobrého lékaře, který má zodpovědný přístup, že obětuje svůj čas a nepředepíše nakonec recept.

Zde je několik věcí, které je dobré vzít v úvahu, když zvažujeme, zda náš lékař nepředepisuje více léků, než je nezbytné:

  • Občas je nejlepším lékem žádný lék. Mnoho potíží, které jsou rutinně léčeny pomocí léků, může být úspěšně zvládnuto i bez nich. Vysoký tlak krve, zvýšený cholesterol a lehká cukrovka ve vyšším věku jsou diagnózy, které lze V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH  léčit bezpečněji bez lékové terapie. (Upozornění: pokud však už užíváte léky, neustávejte s léčbou, aniž byste se poradili napřed s lékařem!)
  • Jakmile začnete lék užívat, lékaři možná budou automaticky předepisovat další balení, ať už je to potřeba nebo ne. Mnoho lékařů automaticky vypisuje další recept, aniž by přehodnotili potřebu pokračovat v medikaci. Mnoho lékařů i při prvním setkání s pacientem bude automaticky pokračovat v léčbě, kterou předepsal předchozí lékař, aniž by přezkoumali, zda jsou stávající léky nezbytné nebo vhodné. Setkával jsem se s případy, kdy lidé užívali léky po dobu 30 až 40 let – někdy předepisované i řadou lékařů – které však nebyly vůbec potřebné už od samého počátku.
  • Lékaři občas předepisují zbytečně léky, protože mají strach ze soudní pře. Mnoho lékařů předepisuje léky, i když si myslí, že není šance, že by vám pomohly, ale mají obavy, že když se váš stav nezlepší, mohli by později být obvinění z nedbalosti. Samozřejmě mohou nastat okolnosti, kdy je takové jednání oprávněné – jako když je lék levný a bezpečný nebo situace je závažná, ale obecně předepisovat léky jen „pro případ“ není dobré. Pokud si uvědomíme dnešní atmosféru v Americe, kdy se tak často podávají žaloby, pak když lékař prohlásí „pro každý případ“, může to znamenat právě „pro případ, že se mě pokusíte zažalovat“.

Pokud je malá pravděpodobnost, že vám lék pomůže, můžete nebo možná i nemusíte to zkoušet. Přinejmenším však máte právo být účastní při takovém rozhodování. Jestliže si lékař myslí, že máte jen malou šanci na zlepšení, měl by vám o tom říci, abyste mohli zvažovat rizika a přínosy společně a pak teprve učinit rozhodnutí. Když se pak domluvíte na léčbě, měl by vás lékař varovat před symptomy, které ohlašují zhoršení vašeho stavu pro lékovou nesnášenlivost a pro takový případ vám předem doporučit návštěvu své ordinace.

Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.