Přírodní medicína pomáhá při virózách a nachlazení

cm nemocne dite2

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Podzimní a zimní období se svým nevlídným a nestálým počasím bývá obdobím zvýšeného počtu různých infekčních nemocí, které jsou často různě, ale nepřesně označované jako nachlazení, chřipka, onemocnění horních cest dýchacích, viróza, rýma a podobně.

Onemocnění horních cest dýchacích virového původu

Některé z nich mohou být bakteriálního původu – pak už je to vážné a pacient musí neodkladně k lékaři. Velká část je ovšem virového původu – ať samotná chřipka (výrazné bolesti kloubů a hlavy, schvácenost, horečka) nebo různé případy, které bývají obvykle zahrnovány pod souhrnné označení “onemocnění horních cest dýchacích virového původu”.

Zahrnují rýmu, kašel, bolesti v krku, zvýšenou teplotu, bolesti hlavy a kloubů (i když ne tak výrazné jako u chřipky), zvýšenou únavnost a další příznaky. Nejsou sice tak výrazné jako u “pravé” chřipky, ale u nich hrozí větší nebezpečí, že se nemocný z pracovních či osobních důvodů snaží přemáhat, dále chodí mezi ostatní a svou infekci mezi nimi roznáší (kdežto nemocný s chřipkou je rád, že dorazí do postele a tam zůstane). I když nutno přiznat, že často je takový člověk vystaven velkému tlaku, aby nezůstával doma kvůli možným potížím doma či v práci. Rovněž je důležité, aby lékař stanovil, zda se jedná o bakteriální nebo virovou infekci, vyčkal výsledků vyšetření a zbytečně “šmahem” nepředepisoval antibiotika.

Příroda v boji s virovými infekcemi

Příroda nám poskytuje velké množství látek, které nám pomohou v boji s virovými infekcemi, zejména pokud je užíváme preventivně. Působení přírodních přípravků není stejné jako u chemických léčiv, působí jemněji, mají pomalejší nástup co do kýženého efektu a ten ovlivňují často až desítky samostatných látek, které jsou obsažené v jednotlivých složkách přípravku a to zejména v extraktech z léčivých rostlin nebo i v dalších látkách (jako příklad je možné uvést mumio).

Často jsou lidé zklamaní, pokud takový přípravek užívají den nebo dva a zlepšení zdravotního stavu se nedostavuje. Vše je navíc velmi individuální – záleží na zdravotním stavu, míře oslabení imunitního systému, užívaným lékům, rodinné anamnéze či dalším doplňkům stravy. Proto je velmi důležité začít užívat přípravky, pokud pocítíme první příznaky či nastává doba epidemií virových onemocnění.

Nejdůležitější je prevence!

Je dobré pravidelně užívat 500 mg vitamínu C, který je možné zkombinovat s dalšími antioxidanty – vhodné jsou minerály jako zinek či selen nebo flavonoidy – látky obsažené v acerole neboli barbadonské třešni, výtažkem z červeného hroznového vína, pycnogenolem, což je výtažek ze středomořské borovice Pinus maritima, extraktem z rakytníku řešetlákového či zeleného čaje.

Kombinace více přírodních antioxidantů je důležitá, protože tak se pokryje větší spektrum volných radikálů, které ve více směrech působí negativně na náš organismus – mimo jiné oslabují imunitu a podporují vznik a rozvoj virových infekcí. Dobré je také udržovat v pořádku nosní hygienu používáním sprejů obsahujících roztok mořské soli. Zde je prevence velmi důležitá, protože nosní sliznice je velmi často vystavena útoku virové infekce jako první.

Preventivně je dobré v kritickém období užívání adaptogenů – léčivých rostlin či hub, které zesilují naši odolnost, jak vůči fyzickému vyčerpání, tak vůči nadměrnému stresu či proti zvýšenému riziku infekce v době virových epidemií – k těmto látkám patří třapatka nachová, šišák bajkalský, eleuterokok ostnitý, ženšen korejský, rozchodnice růžová, klanopraška čínská, housenice čínská neboli cordyceps, lesklokorka lesklá neboli reishi a celá řada dalších. Jejich seznam se liší, často se stává, že různí odborníci do něho zařazují ne vždy stejné přírodní prostředky.

Tyto látky je samozřejmě dobré užívat, i pokud onemocníme. Osvědčená je například kombinace ženšenu s echinaceou. Je dobré však užívat tyto přípravky jen omezenou dobu, cca od 14 dní do dvou měsíců (záleží, o jakou přírodní látku se jedná a jaký je zdravotní stav pacienta). Pak je dobré udělat přestávku minimálně měsíc, lépe dva měsíce a pak, pokud bude třeba, se k užívání těchto přípravků vrátit.

Při samotné nemoci lze také doporučit starý známý česnek. Tento působí jako přírodní antibakteriální látka, podporuje pocení, pročišťuje dýchací cesty a podporuje odkašlávání. Jistě ideální je konzumovat ho syrový, ale to často nedělá dobře jak nemocnému, tak jeho okolí, a proto je lepší ho zvolit ve formě doplňku stravy.

Když jsem zmínil kašel, k dispozici je řada známých léčivých rostlin, které zvlhčují dýchací cesty a vytvářejí (díky obsaženému slizu) ochranný filtr na ní, který zmírňuje její podráždění a menší dráždění ke kašli. Z těchto bylinek je možné zmínit jitrocel kopinatý, mateřídoušku tymián, sléz lesní (obě tyto bylinky jsou zejména díky vyššímu obsahu slizu vhodné u dráždivého kašle) nebo bazalku pravou a samozřejmě řadu dalších. Navíc látky v nich obsažené působí protizánětlivě a tak snižují riziko rozvoje infekce. Čaje z nich připravené je možné dochutit i kvalitním medem.

Při bolestech v krku lze kloktat odvarem ze šalvěje lékařského nebo heřmánku pravého. Tyto odvary působí hojivě, protizánětlivě a v případě heřmánku i antibakteriálně. Heřmánek lze při rýmě i inhalovat. Jako zdroj přírodního vitamínu C lze pít šípkový čaj připravený z drcených plodů šípku.

Tím výčet nekončí – na noc je možné přikládat Priessnitzův obklad, lze připravit koupele s obsahem éterických silic či využít v některých případech homeopatickou léčbu. A tak dále, a tak dále……

Jak je vidět, možností je mnoho. Je třeba si vybrat podle svého zdravotního stavu (vyloučit například možnost alergické reakce), chuti a finančních možností (nicméně i za levný peníz se dá koupit řada výborných přípravků). Pak jsme připraveni a lépe budeme čelit hrozbě infekce ze strany smrkajících a pokašlávajících nemocných v hromadné dopravě, kině či v práci.