Předklinická fáze nemoci

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Stav zdraví – stav předklinické nemoci – stav nemoci. Uvedené pojmy vystihují dnešní téma. Vzhledem k tomu, že na poli preventivní medicíny pracuji řadu let, setkávám se s tímto pojmem poměrně často a je vhodné na toto téma hovořit, navzdory tomu, že se to zdá být jasné. Pokud se člověk cítí zdráv, nemá žádné projevy nemoci, nechce o příznacích nemoci raději nic slyšet, a dokonce si ani nepřipouští, že by někdy mohl být nemocný.

Smysl prevence

Medicína zná pojem prevence a zásadní heslo: Čím dříve začneme nemoc léčit, tím větší jsou vyhlídky na uzdravení.

Základní otázkou je, kdy začíná nemoc a kdy je rozpoznána. Nemoc rozhodně nezačíná v okamžiku, kdy se objeví první příznak, nýbrž se k tomuto projevu tělo již určitou dobu chystá. A to je smyslem prevence – odhalit projevy nemoci dříve, než se objeví klinický příznak.

Předklinická fáze

Předklinická fáze nemoci je definována jako soubor nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci, nebo, v lékařské praxi, se hovoří o tzv. prodromálním stadiu, kdy člověk „cítí, že na něj něco jde“.

Známe také pojem latentní fáze: Pochází z latinského latens, ve významu, že příznak je „skrytý, utajený, není zjevný“. Užívá se o jevech, které se (zatím) neprojevují, přesto jsou už přítomné a mohou se za příhodných okolností manifestovat. Latentní onemocnění je takové, které sice už nastalo, ale zatím se neprojevuje klinickými příznaky. Např. u nakažlivých chorob se projeví až po latentní či inkubační době, kdy se změní v onemocnění akutní. A různé nemoci mají různě dlouhou inkubační dobu, řádově od několika hodin až po několik týdnů. Maminky to znají třeba u neštovic. Jejich dítě se setkalo s kamarádem, který má akutní výsev neštovic, a tak může očekávat, že za čtrnáct dní bude mít neštovice i její dítě.

Vídávám pozitivní alergologické výsledky, ale pacient nevykazuje žádné projevy, nebo nemá žádné zkušenosti s tím, že by se mu při kontaktu s alergenem dařilo hůře. Pokud se můžeme spolehnout na pravdivost pozitivity testu, pak je to typická latentní fáze. Klinické příznaky nejsou, ale alergie je již detekována testy, imunitní systém již na alergen reaguje. Pokud se bude dotyčný s vytestovaným alergenem neustále kontaktovat, bude citlivost vůči alergenu postupně narůstat, až překročí specifický práh citlivosti; tehdy nastane situace, že každý další kontakt s alergenem způsobí viditelné projevy alergické nemoci, jako je senná rýma, astma

Při preventivní prohlídce se vám objeví nějaká hodnota, která je mimo normu. Jde o to, jak je tato veličina interpretována v komplexních souvislostech, ale lékař dostává do ruky argument, který upozorňuje na blížící se nemoc navzdory tomu, že se dotyčný člověk cítí zdráv. Uvedená veličina ukazuje, jak tělo reaguje, neříká sice, proč tak reaguje, ale lze předpokládat, kde je problém. Když máte vysoký cholesterol, tuky, kyselinu močovou, nebo nízké parametry antioxidantů, saturace kyslíkem, málo hemoglobinu, má následovat analýza historie jedince (anamnéza), způsobu života, rodinných predispozic. Pokud se uvedená veličina zjistila poprvé, je vhodné vyšetření za určitou dobu opakovat, a pokud se potvrdí, pravděpodobnost blížící se nemoci se zvyšuje. Podle toho se má člověk zachovat, přijmout opatření, aby se tato hodnota co nejdříve dostala zpět do normy. Lékaři dnes mají k dispozici sadu různých vyšetřovacích markerů, které jim pomáhají skryté nemoci odhalovat. To je pokrok.

Je třeba zmínit ještě další termíny, jež souvisejí s tématem, že nemoc je přítomna, ale neprojevuje se klinickými projevy.

Remise

Remise znamená návrat pacienta do stavu, v jakém byl ještě před vypuknutím nemoci. Remise je období, kdy pacient již nemá žádné příznaky choroby. Neznamená to, že se nemoci zcela zbavil, tu může mít stále, ale bez zjevných projevů. K remisi může dojít i přirozeně, bez příslušné léčby a bez užívání léků. Po remisi někdy přichází relaps, návrat příznaků i nemoci. Některé nemoci vyléčit nelze, a proto i dlouhé období remise je úspěchem.

Aura

Aura znamená v latině „vánek“ a v lékařské terminologii také „předzvěst záchvatu“, asi jako vánek, který oznamuje brzký příchod bouře. Pacient cítí smyslové vjemy podobné různým zábleskům či jiskření, nebo naopak výpadky zorného pole, nebo vnímá divné pachy, mravenčení, špatně se mu mluví apod. Aura je stav často předcházející epileptickému či migrenóznímu záchvatu.

V případě epilepsie je aura již úvodní fází záchvatu, jde o lokalizovanou epileptickou aktivitu nervových buněk té části mozku, jež zpracovává smyslové vjemy.

Aura také často předchází migrenózní bolesti hlavy. Objevuje se asi 10 až 20 minut předem a zpravuje nemocného o hrozbě záchvatu, a tak si dotyčný může vzít léky ještě před vznikem záchvatu, aby tak zmírnil projevy nemoci.

Ovšem v praxi se objevují ještě další reakce lidí, kteří v dobrém podnikli preventivní vyšetření, aby předcházeli své nemoci. Uvedu zde některou z nich:

„Připadám si podvedený, jen nevím, jestli svým tělem, nebo systémem, který mi vnucuje nějaké hodnoty, lékař mě straší zákeřnou nemocí, ale jak mám věřit, že tyto hodnoty jsou určující pro užívání léku. Mám pocit, že doktor zveličuje hrozbu, aby mi mohl lék předepsat, jako by byl na tom prodeji léku zainteresovaný.“

Ano, i toto je fenomén dnešní doby a je někdy skutečně těžké správně se orientovat. Nicméně podstata preventivního postupu je jasná a logická a záleží na tom, jak si každý svou situaci vyhodnotí. Je to vždy na něm samotném, on si rozhoduje o svém zdraví.

Více informací naleznete v naší nabídce knih o zdraví.