Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pohanku zbožňuji, už proto, že ji řadíme na seznam bezlepkových, lehce stravitelných potravin, které kromě enzymů, disponují taktéž širokou základnou minerálních látek. Mnozí z vás již vědí, že enzymy vnímáme jako esenciální biokatalyzátory účastné všech chemických reakcí těla. Jejich funkčnost je však ovlivněna teplotou, nejlépe do 42 °C. Posléze slábnou a ztrácejí svůj léčivý efekt. Tím, že pohanka patří mezi „obiloviny,“ které možno konzumovat za-syrova, enzymy šetříme, neboť je nevystavujeme teplotám vyšším, než zmíněných 42 °C. K recepturám však níže, nyní si vysvětlíme, proč by se pohanka mohla stát přirozenou součástí snídaňové misky či obědového talíře.
Pohanku lze využít ve své světlé či tmavé pražené formě. Světlá je loupaná mechanicky, to znamená, uchovává si větší množství výživných látek. Pohanka tmavá pak termicky, čímž ztrácí jisté množství enzymů a vitamínů. Přesto je, alespoň pro mne, tato forma pohanky chutnější, kdy navíc doplňuje jídelníček o jemnou hořkou chuť, které se běžnou stravou, nejsme-li tedy přílišnými konzumenty piva, kakaa či čokolády, nedostává. Na trhu je k dostání taktéž pohanka kroupa či lámanka, pohanková mouka, krupice, křupky, slupky, pohankový med.
Abych byla přesná a vyhnula se pozdějším dotazům, pohanka není obilovinou v pravém slova smyslu, lze ji však opatřit nálepkou pseudo obilovina, případně pak zařadit mezi obilniny nepravé. Ať tak či tak, struktura zrníčka je svou moučnou chutí obilce blízká. Domovskou základnou jí jsou Himaláje, brzy přichází také do Evropy a od 14. století si na ní pochutnává nejeden Slovan. Těší se dokonce takovému zájmu, že jí ženy kombinují s tradičními jáhly. Stává se součástí těšínských, valašských, ale také beskydských receptur. Největší rozmach pěstování této voňavé medonosné rostliny nastává o dvě století později, století devatenácté si však s pohankou bohužel příliš nezavdá. Jiné to však bude ke konci dvacátého století, kdy se opět a právem vrací na český stůl. A je to dobře, neboť její užitná biologická i energetická hodnota je velmi příjemná. Posuďme sami, málo kdy najdeme potravinu tak koncentrovanou, tak přirozenou, tak dietní a životodárnou, jako je právě bezlepková pohanka.
Pohanka bývá ceněna zejména pro svůj zajímavý obsah rutinu. Rutin, neboli vitamín P (pod tímto pojmem se ukrývá zhruba 20 000 biologicky aktivních látek, vzpomeňme dále quercetin, citrin, hesperin), platí za významný bioflavonoid zpevňující cévy. Přesněji udržuje elasticitu cévní stěny či předchází její lomivosti, díky čemuž pak eliminuje možnost ukládání LDL cholesterolu a vytváření tzv. aterosklerotických pásů. Tam, kde je cévní stěna pevná a zdravá, se cholesterol pouze protáhne, aby zas putoval o dům dál. Tohle třeba mít na paměti, narušené cévy jsou ideálním cílem škodlivého LDL cholesterolu. Rutin ovlivňuje rovněž krev, kterou udržuje ve správné konzistenci, přesněji ji ředí, dále usnadňuje její cirkulaci, což ocení zejména mozek a srdce.
Nejvíce rutinu obsahuje čerstvá nať, sušená o něco méně, dále semena, pohankové slupky, nejméně užitné složky nacházíme v pohankovém zrnku. Chceme-li tedy navýšit množství rutinu ve stravě, kombinujme pohanku s bylinkovými čaji, ve kterých vylouhujeme pohankové slupky, pozor však. Rutin je termolabilní, v čaji proto pouze macerujeme, nevaříme, abychom jej ponejvíce zachovali. Kromě pohanky rutin nacházíme taktéž v šípku, chřestu, v jablečných a rajských slupkách, v albedu, tedy bílé slupce ulpělé na citrusových plodech, nektarinkách, kiwi, banánech, malé množství taktéž v dobrém zeleném čaji.
Další z užitných látek reprezentuje cholin, přesněji vitamín B8, který regeneruje poškozené jaterní lalůčky, čistí játra od zbytečného tuku a podporuje vznik acetylcholinu, jenž platí za významný neurotransmiter, látku, jež usnadňuje komunikaci nervových buněk těla.
Z vitamínů zde najdeme vitamín skupiny B, dále vitamín E, vitamín života, který platí za velmi silný antioxidant. Právě ona dokonalá kombinace s rutinem napomáhá léčbě cévních poruch. Z minerálních látek je pohanka bohatá na železo, draslík, fosfor, selen, zinek, měď. Disponuje zajímavým množstvím vlákniny a tak, napomáhá doplnit onu doporučenou denní dávku 30 g.
Na 100 g pohanky připadá 70 g sacharidů, 3 g tuku, 12 g bílkoviny. Vláknina zaujímá cca 10 g. Z bílkovin zde najdeme cenný lysin, metionin a tryptofan. Ten platí za významný prekurzor tvorby serotoninu a melatoninu, spánkového hormonu. Trpíme-li nespavostí a nejsme na redukční dietě, která na večer vyžaduje spíše konzumací bílkoviny, dopřejme si pohankový salát k večeři.
V pohance nacházíme také patrné množství omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin, doporučuji tedy do jídelníčku při autoimunitních poruchách. Na slano v kombinaci se lněným olejem, na sladko pak třeba v doprovodu lněného či konopného semínka. V recepturách níže si určitě vyberete více.
Pohankové rizzotto se zeleninou a semínky
- 100 g pohanky světlé
- 2 větší mrkve
- 1 petrželový kořen
- 50 g pórku
- 1 velká cibule
- 30 g sušená rajčata, lněný olej
- slunečnicová semínka, petrželová nať
- česnek, himalájská sůl, lahůdkové droždí
Pohanku světlou nasypeme do mísy, osolíme, k ní přidáme mrkev nakrájenou na malé špalíčky, taktéž i petržel, pórek na kolečka, cibulku na-jemno. Přidáme sušená rajčata a semínko. Dusíme ve vodě do změknutí pohanky a zeleniny. Ke konci stáhneme z ohně, přidáme prolisovaný česnek, nať, lahůdkové droždí a lněný olej. Podáváme na listovém salátě.
Pohankové toasty s kefírem
- 100 g pohankové mouky
- 100 ml tučného kefíru
- majoránka, cibulka, lahůdkové droždí
Pohankovou mouku promícháme s kefírem, cibulkou pokrájenou na-jemno, majoránkou, lahůdkovým droždím. Výsledná směs připomíná hustší kaši. Pokud tomu tak není, přidáme ještě pohankovou mouku. Lžičkou vrstvíme do toustovače vymazaného kokosovým olejem, pečeme 12 minut. Neodkrýváme dříve, toasty by se potrhaly.
Pohankový pohár s ovocem
- 50 g pohanky tmavé
- 1 g vanilky
- 1 čl medu
- 50 g banánu
- 50 g pomeranče
- 2 jahody
- 10 mandlí + máta na ozdobu
Pohanku namočíme přes noc, ráno promísíme s vanilkou a medem, již nevaříme. Do vysoké sklenice vrstvíme pohanku, na ni kolečka banánů, následně pak druhou vrstvu pohanky s mandlemi, posléze plátky pomeranče, opět pohanka a nahoře dozdobíme jahodami a mátovými lístečky.