Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V poslední době se velice módním stává posuzování kandidátů o nějakou, většinou už vyšší pozici (střední a top management) prostřednictvím rozboru písemného projevu. Vědným oborem, který se snaží vysuzovat povahové a osobnostní vlastnosti z písma se označuje jako grafologie. Co se však za kvalitním grafologickým posudkem skrývá? Určitě neplatí mýtus, že na základě napsání jedné věty Vám grafolog posoudí komplexně Vaše osobnostní rysy a vlastnosti a hned bude vědět, jaký typ osobnosti jste, např. podle toho, jak dlouhou nožičku jste napsali u písmene „y“ nebo jak okrouhlé je Vaše „o“, či zda je sklon písma víc vlevo.
Úplně nejlépe se k těmto účelům používá text, který původně nebyl zamýšlen k použití pro grafologický rozbor. Když člověk ví, že jeho písmo může být předmětem bližšího zkoumání, přece jenom to může zaintervenovat. Velmi dobře se k tomuto účelu používají úryvky soukromé nebo pracovní korespondence, studijní či jiné poznámky. Takto může grafolog vidět kromě písma i to, jak dokáže jedinec formulovat myšlenky, tempo jeho myšlení, do jaké míry je flexibilní nebo naopak, rigidní, jak se dokáže slovně vyjadřovat, jaké je jeho logické a abstraktní myšlení, volba slov a slovních spojení, slovní zásoba, sociální inteligence apod. (A to s jednořádkové věty vysoudit nelze).
Z rozboru písma může grafolog pro personální posouzení a výběr uchazeče pro konkrétní pozici posoudit vnitřní dynamiku osobnosti, to, do jaké míry člověk potřebuje a vyhledává bezpečí, jak citlivý je na selhání, jaké jsou jeho potřeby být členem nějaké skupiny, být uznáván, milován, obdivován, do jaké míry má potřebu seberealizace, jak pracuje s autoritami (umí autoritu unést, nebo jí respektovat?).
Pozor však na to, abychom z grafologického posudku nevysuzovali závěry, které nevypovídají o obecných osobnostních rysech, nýbrž o aktuálních psychických stavech. V písmu se totiž může odrazit prožívaný psychický stav, který je reakcí na aktuální vnitřní či vnější podnět a nesouvisí do takové míry s naší osobností jako celkem. Může jít o aktuální prožívání úzkosti, studu, vzteku, strachu, ale i radosti, lásky apod. Tyto emoce totiž doprovází různé fyziologické změny našeho organismu (zrychlení dechu a tepu, třes rukou, podupávání nohou, pocení apod.) a tím ovlivní naše písmo. Proto i z těchto důvodů se pro grafologický posudek nehodí právě napsaný text, který uchazeč vytvořil přímo u pracovního pohovoru, ale nejlepší je použít autentický plnostránkový text napsaný daným jedincem z dřívějška.
Určitě je potřebné dát si pozor na příliš zjednodušující interpretace při rozboru písma. To, jaký typ osobnosti stojí před vámi, jaké chování a vztah k druhým lidem zastává, jaký má temperament, charakterové vlastnosti nebo vůli a osobnost, nemůžeme posoudit nahodile. Proto snad jenom ilustrativně si můžeme přiblížit některé aspekty písma, které se při grafologickém posudku zohledňují. Kromě takových věcí, jako je práce s prostorem (zda člověk napíše dvě-tři slova přes celý řádek, nebo mu stačí pouze malá plocha papíru, kde se mu vejde celé souvětí, tlak na propisku apod.) si všímáme celkové velikosti písma.
Drobné písmo poukazuje spíše na vnímání na detail, dobrou koncentraci, metodologické a zkoumavé myšlení, ale tento člověk ne vždy musí být sociálně založený, „lev salónů“, spíše může jít o introverta, který inklinuje k individuálnímu typu práce. Velké písmo může poukazovat na člověka spíše společenského, vyhledávajícího společnost, otevřeného, který vyhledává kontakt a zábavu. Jakýsi střed tvoří písmo, které není ani velké ani příliš malé. Takový člověk je rád mezi jinými lidmi, ale taky si cení možnost trávit svůj volný čas o samotě. Příliš velké mezery mezi slovy a celkově málo slov v řádku, mezi kterými je značně volného prostoru poukazuje na silnou potřebu po svobodě, nezávislosti; člověk si chce věci dělat po svém a nechce být zatěžován či přesycován. Písmo jakoby zhuštěné, malé mezery mezi slovy vypovídá o vyšší úrovni iritability a pociťování neustálého stresu. Okrouhlé písmo může být příznačné pro kreativní jedince, lidmi s uměleckými sklony (psaní, malování, herectví apod.), ostré a hranaté písmo můžou mít lidé vysoce inteligentní, zvídaví, ale taky napjatí, agresivní apod. Tečka nad „i“ umístěna vždy přesně nad písmeno zvýrazňuje smysl pro detail, důraz na organizování, plánování; tento jedinec si vždy stojí za tím, co řekne nebo udělá. Uzavřené tvary písmen, např. u písmene „o“, můžou ukazovat na spíše introvertní ladění osobnosti se sklonem uzavírat se do sebe, méně sdílet svoje osobní pocity. Přílišný tlak na tužku znamená obvykle horší přizpůsobivost či reakce na zátěž a stres, taky případné tendence k výrazně dominantnímu chování, agresivitě, vznětlivosti. Slabý tah na tužku může ukazovat na závislost na druhých lidech, stažení se, přizpůsobivost.
Nezapomínejme však na základní pravidlo při jakémkoli podobném rozboru písma. Nikdy nedělat unáhlené závěry! Příklad: Uchazeč má nepřehledný rukopis, těžko čitelný, rozházený na všechny strany, s těžkopádným napojováním, s kostrbatými tvary… Je to agresor všeho schopný? Ne vždy! Vždy je potřeba se pídit po co možná nejvíc dalších informací. Jeho písmo může být ovlivněno např. překonanou cévní mozkovou příhodou, poraněním ruky, nervů apod. a přitom může jít o vynikajícího člověka, odborníka ve své oblasti a dobrého manažera…