Peyerovy pláty – důležité místo pro imunitu

cm oblazky1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Je zajímavé sledovat vývoj lékařských postupů v boji s různými infekcemi. Po několik desítek let trvající epoše antibiotik se přichází na to, že antibiotika jsou dobrým pomocníkem v boji s neviditelným nepřítelem – mikrobem, hlavně při bezprostředním, akutním ohrožení, ale také na to, že mnoho podávaných antibiotik způsobí ve své podstatě možná mnohem  závažnější problém, že totiž umožní rozvoj chronické nemoci.

Před 15 lety jsme viděli v odborných časopisech jen ojedinělé práce a výzkumy vlivu probiotik na imunitu člověka. Tato problematika byla na okraji zájmu lékařů, dokonce byla klasifikována jako pomocná, málo efektivní apod. Ostatně vzpomeňme si,  kdo z lékařů  před 15 lety ordinoval po ukončení antibiotik probiotika? Dnes, tedy v době,  kdy se medicína musí vypořádávat s obrovským nárůstem chronických nemocí, se slovo probiotikum skloňuje ve všech pádech. Není jediné číslo vědecké publikace, která by nepřinášela nové výzkumy o účincích probiotik…! Na začátku devadesátých let minulého století u nás přispěl k tomuto pokroku MUDr. Josef Jonáš. Neúnavně přednášel o významu probiotik, osidlování střeva laktobacily, zavádění pojmu střevní symbióza, čištění střeva, o významu diety, správného pH střeva apod.  A také je  třeba vzpomenout kritiku, která se na jeho hlavu ze stran klasické medicíny snášela. Obrat nastal v okamžiku, kdy se touto problematikou začali zabývat výrobci jogurtů (aktivií) a kdy byla televizní reklama zaplavena bifidy a proklamacemi, kterak jsou pro člověka prospěšná… Samozřejmě, že ústředním motivem tohoto pokroku byl obchodní zájem, ale  díky tomu již každý ví, že základem zdraví je mít v dobrém pořádku střevo.

Celostní medicína téměř u všech chronických nemocí začíná upravovat poměry ve střevu. Naši čtenáři znají  již 7 let systém Symbi, který má za úkol vyrovnávat porušenou mikroflóru ve střevu a tím staví základ pro mnohé uzdravující procesy. Střevo je důležitým místem, kde začíná konflikt imunitního systému – bohužel dnes již hodně u malých dětí. Střevní mikroflóra je v dětském věku důležitou součástí střevní ochranné bariéry a kvalitativní změny v jejím složení ovlivňují celou imunitu počínaje přirozeně imunitou slizniční.

Hlavními složkami slizniční imunity v zažívacím traktu jsou tzv. Peyerovy pláty (PP – nakupeniny  organizované lymfatické tkáně) a intraepiteliální lymfocyty (IEL). PP jsou na  povrchu kryty plochými buňkami – tzv. M buňkami („membránové“). Jsou důležité proto, že zprostředkují transport patogenních mikroorganizmů, ale i jiných velkých molekul, cytoplazmou od svého luminálního k bazálnímu povrchu (do mízy a krve), kde se mohou dostat do styku s lymfocyty a makrofágy PP. „Peyerovy pláty“ jsou považovány za spouštěcí místa slizniční imunity, protože obsahují B-lymfocyty. Zde se také produkují a vylučují primární imunoglobuliny, např. IgA. Funkčnost Peyerových plátů je pak přirozeně ovlivňována celkovým prostředím střeva. Pokud  je ve střevu opakovaně zánět, dysmikrobie, překyseleno, přicházejí antibiotika, u žen je užívána hormonální antikoncepce, je přítomen tzv. dráždivý tračník apod. Pak Peyerovy pláty jsou zakrnělé, vyhlazené a málo funkční. Popsané makrofágy na povrchu PP nejsou aktivní, nefunguje fagocytóza, baktericidní  účinek (bakterie ničící účinek), imunitní odpovědi jsou chybné, špatně se hojí  rány…, neuvolňují se cytokininy, NK buňky (přirození zabíječi) si nevšímají  rakovinných buněk, interferon gama si zase nevšímá virů. Vzniká nepoměr mezi Th1 a Th2 lymfocyty, kdy zvýšení aktivity Th2 má za následek vznik alergických reakcí.

Je tedy logické, že po vytvoření symbiózy, po správném osídlení střeva ochrannými probiotiky se uvolní a povyrostou také Peyerovy pláty – a to vše zlepší všeobecnou imunitu. Je také třeba připomenout důležitost tzv. prebiotik, jakým je třeba inulin. Je to nerozpustný fruktooligosacharid, který usnadňuje usazení a život probiotických bakterií. Nebo lze využít prebiotických vlastností řasy chlorelly a mladého ječmene, což je spojeno s dalšími pozitivními efekty. Po stabilizaci a vytvoření symbiózy je vhodné doplnit u chronických nemocí a poruch imunity beta-glutany obsažené v houbách hlívy ústřičné nebo shii-take. Jde totiž o to, že jedním z hlavních účinků beta-glukanů je aktivace makrofágů v Peyerových  placích, a to prostřednictvím glukanového receptoru na buněčném povrchu. Glukany jsou větvené makromolekuly složené z molekul glukózy spojených glykosidickými vazbami – a právě jejich tvar a struktura umožňuje popsané makrofágy aktivovat a napravit tak výše popsané nedostatky. Souhrnem lze pak beta-glukanům přičíst zvyšování nespecifické imunity, protialergické a další prospěšné, např. antioxidační účinky. Lidé, kteří mají problémy se zažíváním a metabolizmem, mají ve střevu  tzv. dysbiózu, nikdy nemohou dosáhnout stavu zdraví.