Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Maratónský běžec Petr Gogolín přibližuje tentokrát čtenářům Celostní medicíny další běžecké „vychytávky“. Na svém příkladu ukazuje, jak je možné s během začít a popisuje, co je k tomu potřeba. Řeč bude o intenzitě tréninku, běžeckém oblečení, výživě před, během a po výkonu, pitném režimu a dalších aspektech.
Jak jsem s běháním začal já sám
„Když jsem na vysoké dokončoval magisterskou práci a celý den seděl u počítače, šel jsem projít do lesa, kde jsem byl naposledy s rodiči jako dítě a přitom ho mám za domem. Vychutnával jsem si to, ušel jsem asi šest kilometrů. Druhý den jsem si řekl: „Chtělo by to dojít někam dál.“ Vyšel jsem ostrým tempem a zase se mi to líbilo. A pak jsem si řekl: „Co kdybych to zkusil uběhnout?“ Vzal jsem boty a uběhl to. Nějak. Občas jsem se i zastavil a vydýchal.
Po pár týdnech jsem uběhl desítku, pak jsem začal běhat delší trasy. Dnes se soustředím na tratě na maratón a další. Naběhám v průměru 80 – 100 km za týden.“
Co dělají lidé při běhu špatně
„V rámci CSR – Corporate Social Responsibility jsem měl workshop o běhání pro zaměstnance pojišťovny. Pracovníci ode mě dostali teoretické základy a pak jsem jim ukázal, jak správně vypadá pohyb. Když jsme se šli proběhnout asi 4 km, tak jsem je korigoval v tom, co dělali špatně. Nejčastější chyby začátečníků jsou, že se moc hrbí, běží v záklonu nebo moc máchají rukama.“
Maratón za tři měsíce? Nedoporučuji, hrozí zranění
„Hodně chci upozornit na to, že je dnes spousta plánů, jak například zvládnout maratón za tři měsíce. Dá se to, ale v hrůzostrašném čase a s extrémním rizikem zranění. Připravit se kvalitně na takto velký výkon za tak krátký čas je podle mě absolutní nesmysl.“
Běhat kratší úseky?
„Emil Zátopek byl známý tím, že běhal velké množství krátkých úseků. Za jeden den uběhl jednou dokonce i 100 x 200 metrů. Neskutečné! Pro začátečníky toto ale vůbec není potřeba.
Je ale pravda, že intenzivní krátkodobé cvičení spouští v těle adaptační procesy, které mají vysoce pozitivní vliv na zdraví. Například jsem viděl v jednom dokumentu, že již šlapání na rotopedu pouhých 3 x 20 vteřin 5 x týdně může vést ke zvýšení kondice a zdraví. Údajně to stačí. 5 minut týdně. Ale je to zatím jen teorie.“
Měřit si tep?
„Pokud chceš běhat pro to, abys vytvaroval tělo nebo zhubl, stačí následovat obecnou radu: „Běhej takovým tempem, aby sis dokázal povídat.“ Nepotřebuješ si kupovat sporttestry. To má smysl až při pokročilejším způsobu tréninku.“
K běhu potřebuješ jen dobrou obuv
„Většině nováčků stačí pouze dobrá obuv, max. do 2 000 Kč. Dražší vybavení je zbytečné. Ano, když je na podzim plískanice, je dobré mít funkční bundu, ale většina lidí na začátku stejně v dešti neběhá.“
Kompresní podkolenky na regeneraci po běhu
„Neexistuje žádný výzkum, který by prokazoval, že kompresní podkolenky pomohou při výkonu. A pro většinu nováčků je to na začátku opět zbytečná investice. Jakmile začnou běhat závody a budou mít pocit těžkých nohou, pak to dává smysl. Kompresní podkolenky mají své místo jako regenerační nástroj po běhu. Je ale nesmysl s nimi běhat. Stačí si je dát po doběhu.“
Co jíst před tréninkem
„Já si například dávám před během půlku banánu. Před výkonem je dobré nejíst žádné proteiny, ani tuky – nechceš mít v organismu něco, co budeš dlouho trávit. Trávení mimo jiné vyžaduje zvýšený průtok krve v orgánech, ale ty potřebuješ mít maximum krve v nohách. Ideální je hodinku až půl hodinu před během si dát kousek nějakého ovoce nebo trochu kaše. Kdo chce běhat například večer po práci, neměl by si na oběd ten den dávat něco moc těžkého.
Pití při běhu
„Pokud běžíš delší dobu než 45 minut, pak je dobré uvažovat o nějakém rehydratačním drinku, ionťáku. Při kratším běhu je to zbytečné. Průměrný člověk potřebuje za hodinu 400 ml tekutiny. Takže když běžíš půl hodiny, v pohodě to pak doplníš.
Pozor na to, že převodnění je stejně nebezpečné jako nedostatek tekutin. V 50. letech začal jeden z prodejců soft-drinků „hustit“ do lidí, že se má pořád pít. V zemích, kde působil, se lidé při ultramaratónských závodech upili k smrti. Byli naučení z médií, že běžci musí co nejvíce pít – běželi třeba 160 km den, den a půl, a pořád a pořád pili, až jim zkolabovaly ledviny.“
Co jíst po tréninku
„Běžíš-li půl hodiny, nemusíš nijak extra řešit regeneraci. Při delší zátěži doporučuji dát si jídlo, kde je poměr sacharidů a bílkovin 2,5-4:1. Dobrý je tvaroh, já si dávám různé koktejly nebo banán a bílý jogurt.“
Kde získat další informace
„Pro začátek mohu doporučit blog Pavla Baboše, což je mistr republiky z 90. let. Má k běhání přirozený přístup, v hlavě to má srovnané a nenabízí komerční nesmysly. Na jeho blogu jsou tréninkové plány, články o výživě apod. Je to takový ten oldschool běžec, srdcař.“
Co chci říci na závěr
„Někteří běžci si dají na uši sluchátka, během běhu si udělají tři selfíčka a pošlou je hned na facebook. Já si ale myslím, že esence běhu by měla být o tom, že člověk je sám se sebou, odpočine si, vyčistí si hlavu a je sám v přírodě. Samotný běh má být zážitek, že člověk nepotřebuje žádnou další stimulaci.
Sám také ze zásady nechodím na obří běžecké akce, nelíbí se mi. Po republice existuje spousta malých tradičních závodů, pořádaných místními atletickými kluby. Není tam tolik sponzorů a zažiješ tam mnohem lepší atmosféru, než na komerčních akcích, kde jsi často jen glorifikovaný nosič reklamy na tričku závodu.“