Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Asi 90% dospělých spí v noci šest až devět hodin, přičemž výzkumy ukazují, že v průměru je to sedm a půl až osm hodin. Jakékoliv vybočení k extrémním hodnotám směrem níž ale i výš pak ukazuje k některé z poruch spánku. K něm dochází tehdy, má-li neschopnost dobře spát za následek narušenou výkonnost během dne nebo nadměrnou ospalost. Když spíme méně než zmíněných šest až sedm hodin, objeví se větší pravděpodobnost zřetelné známky ospalosti. To, že se může jednat o poruchu spánku si mnoho lidí neuvědomuje a tyto situace řeší spíš zvýšeným příjmem kávy, černého čaje a jiných povzbuzujících prostředků (zelený čaj, žvýkačky aj.)
Když však tyto aspekty způsobují člověku potíže během dne, nekoncentrovanost, únavu, snížení pozornosti, zhoršení výkonu, stává se z tak běžné věci, jako je spánek, záležitost, kterou je potřebné řešit.
Nejběžnější a nejčastější poruchy spánku jsou:
SPÁNKOVÁ DEPRIVACE. Většina lidí – až si to již uvědomují nebo ne – se občas, případně trvale připravuje o dostačující množství spánku a vytváří si tak nahromaděný spánkový dluh. Projevuje se zejména ztrátou energie, ke které dochází v odpoledních hodinách, co je často chybně spojováno s těžkým obědem, přeplněnou a nevyvětranou místností apod. Spíme-li méně, byť i o jednu hodinu, zvyšuje se tak nepozornost, dochází k větší chybovosti a z dlouhodobějšího hlediska i nabourávání imunity vůči běžným nachlazením a jiným onemocněním.
INSOMNIE je porucha spánku vyznačující se nespavostí, přičemž je narušené nejen množství ale i kvalita spánku. Příčiny můžou být různé. Může jít o změny spánkového stereotypu (změna prostředí, lůžka), při tělesných potížích, stavů emotivního napětí, které stimulují myšlenkový proud a znemožňují usnout.
NARKOLEPSIE je porucha spánku, při které člověk náhle zaspí a ihned se i probudí, co může trvat od několika sekund po několik minut. Typické jsou stavy prudké ospalosti a jedinec může doslova rázem usnout při jakékoliv činnosti, třeba při psaní dopisu, uprostřed rozhovoru nebo při řízení auta, co může být obzvláště nebezpečné.
SPÁNKOVÁ APNOE způsobí, že člověk v průběhu spánku na krátký okamžik přestává dýchat. Při tomto stavu mozek přestane vysílat povely k bránici a ostatním dýchacím svalům. Další příčinou je přílišná relaxace svalů hrdla, což vede k částečnému uzávěru průdušnice. Následkem toho dojde k zástavě dechu a člověk se v spánku snaží vdechnout vzduch s větší silou, co vydá chraptivý a po dechu lapavý zvuk. Proto může být tato porucha mylně zaměňována za chrápání.
Známé jsou taky další poruchy spánku jako stažené zaspávání, nedostatečná hloubka spánku (kdy se člověk z REM fáze nedostává do NON-REM fází, tudíž je spánek plytký, jedinec se probouzí i na sebemenší podněty. Dále jsou to poruchy spánkového rytmu jako např. inverzní typ spánku, při kterém člověk ve dne spí a v noci bdí. Vyskytuje se u starších lidí, nebo u různých profesí vyžadujících noční práci.
Specifickým fenoménem jsou sny. I zde může docházet k různým výkyvům. Nejznámější poruchou snů je NÁMĚSÍČNICTVÍ nebo-li somnabulizmus (somnolence). Jde o motorické doprovázení příliš živých snů, které odrážejí denní zážitky se silným emotivním nábojem. Můžeme sem zařadit i mluvení ze snu apod. U malých dětí se taky v souvislosti s jinými přidruženými psychickými obtížemi můžou objevit např. NOČNÝ DĚS (pavor nocturnus), noční pomočování a jiné.
Člověk spí a přespí jednu třetinu dne, tudíž přibližně jednu třetinu života. Je to však nevyhnutný fyziologický proces, nezbytný pro celkové normální fungování organizmu i psychiky člověka. V spánku dochází k regeneraci buněk a struktur, duševní regenerace, zpracovávají se zážitky, konsoliduje se paměť, resp. to, co jsme se během dne naučili se v spánku utřiďuje. Proto je nesprávné vědomě si způsobovat nedostatečnou kvantitu či kvalitu spánku. Někdy má člověk i dobré úmysly („Když nepůjdu spát, víc toho přes den udělám“), avšak z dlouhodobého hlediska si pak škodí. Takže před spánkem vypnou televizi, myšlenky o práci a povinnostech taky, provětrat místnost, nejíst těžká jídla, případně pustit příjemnou hudbu nebo bezpečně zapálit svíčku a… dobrou noc.