Oddiho svěrač

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Při hodnocení protokolů z neinvazivního vyšetření ANESA nacházím dost často – skoro bych řekl pravidelně – hodnoty, které ukazují na funkční poruchu Oddiho svěrače.

Čeho se tato porucha týká?

Ze žlučníku vede vývod do dvanácterníku a v tomtéž místě se spojuje s vývodem ze slinivky. Je to tzv. Vaterova papila a kolem ní je svalová skupina, kterou nazýváme Oddiho svěrač.

Má tři základní funkce:

  • zajištění jednosměrného toku žluči a šťáv ze slinivky do dvanácterníku,
  • přesměrování žluči do žlučníku, kde je uchovávána její zásoba,
  • prevence zpětného toku obsahu dvanácterníku do slinivky či žlučníku.

Normálně je Oddiho svěrač uzavřený a otevírá se pouze tehdy, když jsou po konzumaci potravy ve dvanácterníku zapotřebí žluč a enzymy ze slinivky. Pokud svěrač funguje správně, šťávy protékají až do konce procesu. Pokud nesprávně, svěrač se neotvírá, kdy má, a vzniknou problémy. Šťávy se hromadějí a začínají se vracet zpět do žlučníku a do slinivky, což může způsobit záchvaty – silné bolesti v břiše a samozřejmě to ovlivňuje i absorpci, trávení a metabolizmus tuků a uhlovodanů v dvanácterníku.

Oddiho svěrač funguje s jistým bazálním tlakem, který se snižuje po příjmu potravy. Uvolnění Oddiho svěrače způsobuje zejména cholecystokinin. Oddiho svěrač je schopen peristaltickými kontrakcemi střídajícími se s uvolněním fungovat i jako pumpa a přivádět žluč do dvanácterníku i proti tlakovému gradientu. Společný žlučovod je sám o sobě bez peristaltické aktivity.

Bazální tlak Oddiho svěrače určuje hemodynamický efekt zajišťující zpětnou tvorbu tuků (lipidů, triglyceridů) střevní stěny. Podle současných představ probíhá tato zpětná tvorba v epiteliálních buňkách klků tenkého střeva. Triglyceridy jsou nejkaloričtější látky. Při jejich plné oxidaci dosahuje produkovaná energie až 9,5 kcal. Množství energie uchované v 1 g takového tekutin zbaveného tuku jako triglyceridy více než šestinásobně převyšuje množství energie uložené v 1 g glykogenu. Jinými slovy, pokud by se v lidském organizmu energie ukládala ve formě glykogenů, pro nahromadění 128000 kcal by bylo zapotřebí namísto 13,5 g triglyceridů více než 80 kg glykogenu. Je to zejména bazální tlak Oddiho svěrače, co zajišťuje denní kalorickou spotřebu organizmu – přepínáním a regulací metabolizmu tuků a uhlohydrátů.

Pokud jíme nestřídmě, nemáme u jídla klid, žijeme ve stresu a spěchu, může dojít k popsané poruše funkce svěrače a změně tlaku v něm. Pokud se vracejí šťávy do žlučníku, mohou vyvolat žlučníkovou koliku a žloutenku. Pocit na zvracení a bolest v oblasti žaludku nebo v pravém horním břišním kvadrantu, která může vystřelovat do ramene nebo zad. Bolest se objevuje většinou po tučném jídle a může trvat několik minut nebo i hodin.

Při zpětném toku šťáv do slinivky může vzniknout pankreatitida (zánět slinivky). Bolest provázející tento zánět je často náhlá a velmi intenzivní.

K diagnostice dysfunkce Oddiho svěrače můžeme využít neinvazivní testy – laboratorní testy, jaterní testy, hepatobiliární scintigrafie, UZV, CT, magnetická rezonance. Bazální tonus nám zaznamená také přístroj AMP, jak bylo uvedeno v úvodu. Nebo můžeme použít invazivní metody – mezi ně patří ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie) a manometrie Oddiho svěrače.

Manometrie se provádí katetrem zavedeným do svěrače pomocí endoskopu, který je umístěn do horní části střeva nebo dvanáctníku. Je to velice zvláštní postup, který by se měl provádět pouze na odborném pracovišti, protože může zvýšit riziko pankreatitidy.

Terapie je medikamentózní, endoskopická a chirurgická.

Problém je tedy hlavně v životním stylu. Jde o přiměřený čas na jídlo, klidné kousání a polykání. Důležitá je také vyrovnaná strava s omezením tučných a vyloučením přepalovaných jídel. Oddiho svěrači vadí kouření a alkohol.