Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
S nastupující zimou bývá lidstvo od nepaměti sužováno záněty dýchacích cest nejrůznějšího původu. Nejčastěji se na nich podílí pneumovirus, běžný infekční dobyvatel našich dýchacích cest. Mohou to být však i chřipkové viry a některé další z druhů virů. Složitější situace nastane, když na virový zánět nasedne bakteriální nebo chlamydiová infekce. Vznikají pak záněty průdušek, průdušnice, hrtanu a v nejhorším případě i záněty plic. Rovněž rýmy a záněty vedlejších dutin nosních nejsou výjimkou. Na vině těchto nemocí se podílí především změna počasí, nastupující chladna a vlhka. V poslední době k tomu přistupuje i smog, který v inverzních situacích znečisťuje hlavně průmyslové oblasti, a tím i dýchací cesty tamějších obyvatel.
V úvahu se musí brát i to, že začaly školy a školky, což pro mnoho dětí znamená stres, a ve stresu klesá výkonnost imunitního systému velmi pronikavě. Při akutním stresu se může snížit akceschopnost imunitního systému až o 50 procent, a to je příležitost pro všudypřítomné viry.
Není nad lidové prostředky
Čínská medicína při popisování rytmu našich orgánů popisuje podzim jako období slabosti plic a jejich energie, jimž nesvědčí chladno a vlhko. Nejenom v minulých dobách, ale i v současnosti je léčba těchto viróz problémem. Kašel, rýma a někdy i teploty trvají při dobrém imunitním systému týden, při horší výkonnosti imunitního systému se mohou protáhnout i na několik týdnů. Osvědčené lidové prostředky jako teplo, vlhký vzduch, hodně tekutin, vitaminy a Prieznicovy zábaly jsou dodnes tím nejúčinnějším, co můžeme pro takové virózy udělat. Nezapomínáme na klid, protože infekce se může rozšířit i do jiných částí těla, například srdce, a pak by námaha mohla znamenat vážné problémy.
Antibiotika na virové infekce nezabírají, přesto je lékaři často píší, hlavně proto, aby zabránila bakteriálním superinfekcím. Protivirové léky nezkracují onemocnění a protizánětlivé preparáty ulevují subjektivně velmi nepříjemným pocitům, ale při onemocnění rovněž nezabírají. Pesimisticky lze říci, že za celá staletí se léčení virových podzimních problémů nijak významně nezměnilo. Současná medicína dobře zvládla komplikace těchto stavů, eventuálně pomáhá starým, oslabeným lidem tyto infekce přestát. Očkování má jen nepatrný význam, protože jen tyto viry jsou velmi proměnlivé, mění svoji strukturu a nelze na ně vymyslet vakcínu, která by byla trvaleji použitelná.
Nepodceňovat význam prevence
Lze s jistotou říci, že velký význam má prevence. Tedy neonemocnět, protože jestliže onemocním, pak vitaminy, potní kúry s příslušnými bylinnými čaji, jako je lipový čaj, čaj z květů černého bezu, a klid na lůžku sice umožní nemoc zvládnout, ale že bychom ji nějak významně ovlivnili, o tom nemůže být řeč. Prevence záleží na kvalitě imunitního systému a na kvalitě sliznic dýchacího ústrojí. Známe řadu prostředků k zesílení účinnosti imunitního systému. Velmi populární je echinacea, tradiční bylina šamanů, anebo v současné době tak oblíbené dřevokazné houby, respektive jejich součást – glukany . Použitelná jsou i přírodní antibiotika, které obsahuje cibule nebo společensky trochu problematický česnek. Vitamin C rovněž zlepšuje funkci imunitního systému. Tato opatření jsou však krátkodobá a je možné je využít jen na omezenou dobu v kritických situacích.
Funkce imunitního systému především záleží na řízení imunitního systému. Řídící centra tak, jako pro většinu funkcí našeho organismu, se nacházejí v mozku. Samozřejmě že celé řízení imunitního systému je ovlivňováno stavem naší psychiky, a tudíž naše psychická vyrovnanost, nepodléhání stresům, které nám způsobuje okolí, ale i my sami sobě, jsou sami o sobě dobrou prevencí. Velmi moderní je učení o mikrobiálních ložiscích, jež objasnil nositel Nobelovy ceny Luc Montagnier. Mikrobiální ložiska narušují řízení imunitního systému a jeho funkce pak není dokonalá. Další mikrobiální ložiska se nacházejí v našem dýchacím ústrojí a vznikají tam především z předchozích infekcí, kdy část mikroorganismů je zničena imunitním systémem, ale část se jich usídlí ve stěnách dýchacího ústrojí a vytvoří pro imunitní systém nedostupná ložiska. Tato ložiska narušují funkci sliznice dýchacích cest a narušují tím i jejich imunitní ochranu. V našem organismu tvoří bariéru před vstupem do nitra organismu. Jakmile se infekce již tam dostane, nastupuje imunitní systém a záleží na jeho výkonnosti, jak rychle nemoc zvládne, a onemocnění zkrátka musí proběhnout.
Sliznice poškozují mikrobiální ložiska
Nejdůležitější je tedy slizniční bariéra, již ničíme kouřením, pobytem v prostorách a prostředí s obsahem chemických škodlivin polétavého prachu, ale také užíváním antibiotik. Důležitou součástí této bariéry je totiž takzvaný mikrobiální film na sliznicích, jejž antibiotika ničí. Důležitým poškozovatelem slizniční imunity jsou právě mikrobiální ložiska. Jsou pak hlavní příčinou toho, že při změnách teploty a stresu se sliznice stávají přívětivým prostředím pro zmíněné viry.
Moderní směry přírodní medicíny se proto zabývají likvidováním těchto mikrobiálních ložisek, a to jak v řídících centrech pro imunitu, tak ve vlastních dýchacích cestách. Tento proces nazýváme detoxikací, protože mikrobiální ložiska jsou vlastně toxinem poškozujícím lidský organismus. Tímto způsobem lze provést natolik dokonalou prevenci, že běžné infekce, se kterými se setkáváme v každém prostředí, jsou ničeny přímo na sliznici, nepronikají do lidského organismu a nezpůsobují onemocnění.
Selže-li tato ochrana, pak nám nezbývá nic jiného než se uvést do klidu, pít mnoho tekutin, abychom vyloučili virové toxiny, a dopovat svůj organismus vitaminy, především vitaminem C. Dýchací cesty můžeme ošetřovat běžnými bylinami, jako jsou sléz maurský, divizna velkokvětá, květ pampelišky nebo podběl. Šťáva z cibule nám zajistí přírodní antibiotika.
Nad prevenci však není.