Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Velmi frekventovanou otázkou mezi příznivci přírodní medicíny je otázka očisty tlustého střeva. Na začátek je třeba si vyjasnit, jaké je postavení tlustého střeva v gastrointestinálním traktu (trávicí trubici).
Tlusté střevo
Tlusté střevo (latinsky intestinum crassum) je poslední částí trávicí trubice, která přijímá z tenkého střeva kašovitý až tekutý obsah (chymus). V tlustém střevě se z chymu vstřebává voda a elektrolyty a jeho obsah je formován ve stolici. Délka tlustého střeva činí 1,2–1,5 m a široké je 4–7,5 cm. Tlusté střevo se dělí na několik částí. Nejširší část je slepé střevo (caecum), které je uloženo v pravé jámě kyčelní. Hlavní a nejdůležitější částí je tračník (colon), který se ještě dělí na několik částí (tračník vzestupný, tračník příčný, tračník sestupný a esovitou kličku). Jeho posledním úsekem je konečník (rectum), který je uložen v malé pánvi a ven vyúsťuje otvorem zvaným odborně anus (řiť).
Stěna tlustého střeva je tvořena celkem čtyřmi vrstvami – sliznicí, podslizničním vazivem, svalovinou tlustého střeva a nakonec serózou tlustého střeva (peritoneální povlak neboli tenká lesklá blána vystýlající dutinu). Svrchní vrstva, sliznice, je skládaná a protkaná krevními cévami, lymfatickými cévami a nervovými ukončeními. Ve srovnání s tenkým střevem má tlusté střevo, věrno svému jménu, širší průměr a hrubší povrch.
Tlusté střevo má v trávicím traktu na starost konečné zahušťování a vyměšování potravy z těla. V něm se také vstřebávají zbylé vitamíny a rovněž voda. To co se nestráví, se v tlustém střevě zahustí a vzniklá stolice odchází z těla konečníkem. Je důležité, že na procesu tvorby stolice se podílejí střevní baktérie (symbiotické baktérie neboli střevní mikroflóra), též populárně označované jako “přátelské” baktérie.
Jaké problémy mohou nastat v tlustém střevě?
Jak již bylo řečeno, v tlustém střevě se tvoří stolice. Právě proto se zde výrazně zpomaluje trávicí proces. Pokud se zpomalí více, než je obvyklé, dochází k větší ztrátě tekutin a důsledkem je vznik zácpy (ve vzácnějších případech může dojít ke vzniku neprůchodnosti střeva, nazývané odborně obstrukce).
Dalším problémem může být, když střevní mikroflóra v tlustém střevě nefunguje tak, jak má. Důvodem může být léčba některými léky (zejména antibiotiky) nebo chronické průjmy či stres. Symbiotické baktérie v tlustém střevě produkují totiž vitamín K2 (menachinon), B12 (cyanocobalamin) a B7 (biotin, též známý jako vitamín H).
- Vitamín K2 je zásadní pro funkci několika bílkovin účastnících se procesu srážení krve. Rovněž hraje nezbytnou roli v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny.
- Biotin má důležitou roli v aktivitách řady enzymů, které se zúčastní štěpení mastných kyselin a sacharidů nebo hrají roli ve vylučování odpadních produktů štěpení bílkovin. Biotin má také zvláštní význam pro využití glukózy, základního paliva pro organismus. Pomáhá také při vstřebávání kyseliny listové, pantotenové a vitamínu B12. Rovněž hraje pozitivní roli při zmírňování projevů nedostatku zinku.
- Vitamín B12 (cyanokobalamin) je důležitý pro tvorbu fosfolipidů buněčných membrán (nezbytné pro správný přenos nervových vzruchů) a myelinových pouzder (ty kryjí a chrání nervové buňky a zrychlují vedení nervových vzruchů). Jeho nedostatek se může projevit příznaky od ojedinělých symptomů (například snížená citlivost a brnění) až po degenerativní onemocnění jako je roztroušená skleróza.
Nedostatek symbiotických baktérií tlustého střeva mají právě novorozenci (baktérie ještě neosídlily dostatečně sliznici tlustého střeva) a proto zejména jim se musí podávat vitamín K, obvykle ve formě kapek (v důsledku jeho nedostatku může u dětí vzniknout hemofilie, porucha srážlivosti krve).
Proces tvorby všech tří uvedených vitamínů může být narušen při poruše absorpce rozložených látek z potravy (minerální soli, tekutiny a další). Toto může být způsobeno i nedostatkem vlákniny. Tím se dostáváme k jedné z přírodních látek, vláknině. Ta je zásadní pro očistu tlustého střeva od nánosů nevstřebaných látek, které se mohou nahromadit v tlustém střevě, což má za následek poničení střevní mikroflóry a její nerovnováhu. Tlusté střevo se pak nevyprázdní úplně a odpadní látky zůstanou usazené na jeho stěně. Nahromaděné látky mohou nejprve, jak bylo zmíněno, způsobit chronickou zácpu, která může vést k střevní obstrukci (neprůchodnosti) střeva a ve svém konečném důsledku i způsobit vznik rakoviny tohoto orgánu.
Vláknina existuje ve dvou druzích – rozpustná a nerozpustná:
- Rozpustná vláknina umí absorbovat vodu, poté bobtná a v trávicím traktu fermentuje. Tím se z ní stává zdroj energie (fermentace je proces přeměny organických látek, zejména sacharidů, při kterém za účasti mikroorganismů a jejich enzymů vznikají látky energeticky chudší a dochází k uvolnění energie). Vláknina také reguluje trávení tuků a sacharidů, váže na sebe vodu a tak zvyšuje svůj objem. To vede k pocitu nasycení, což je využíváno v různých dietních režimech. Vláknina v této formě je z velké části rovněž živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, jedná se tedy o tzv. prebiotikum.
- Druhý druh, nerozpustná vláknina, v trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie. Zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména příznivě se uplatní v tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je tak po kratší dobu vystaven styku s potenciálně nebezpečnými látkami. Vlákniny existuje více druhů (podle zdroje), vhodná může být například i konopná vláknina nebo jablečná vláknina.
Co se týče očisty, k dispozici máme ale i více možností. Tlusté střevo (a s ním celý trávicí trakt) může být ohroženo přítomností parazitů. Jejich zdrojem mohou být někteří domácí mazlíčci (například kočky), špatná hygiena (nedostatečné mytí rukou), špatně omyté potraviny (ovoce či zelenina) či nekvalitní potraviny (nedostatečně tepelně zpracované maso). Pokud je jejich přítomnost již prokázána, lékař musí nasadit léky. Důležité je ovšem, že máme možnost užívat některé přírodní látky obsažené v léčivých rostlinách či koření, které mohou působit preventivně proti přítomnosti parazitů v našem těle.
Z těchto rostlin je možno uvést ořešák královský (používal se v tradiční lidové medicíně k očistě žaludečního traktu), kurkumu dlouhou (obsažena v kari koření, které pomáhá v Orientu chránit před parazity), tymián neboli mateřídoušku (obsahuje etherickou silici thymol, která působí protiparazitárně) nebo tykev obecnou (tradičně se také užívá jako doplněk celkové léčby parazitárních infekcí).
Velmi užitečnou látkou pro očistu tlustého střeva je yucca (česky někdy juka, latinsky yucca shidigera). Tato exotická léčivá rostlina obsahuje terpenové saponiny, které se vstřebají do krevního oběhu a pomáhají při očistě těla od škodlivin a toxinů. Je to dáno tím, že terpenové saponiny obsahují sapogenin, který pomáhá očistit žaludeční trakt od nánosů a usazenin, to včetně škodlivé bakteriální flóry. Dá se přirovnat k přírodnímu “saponátu”, který “umyje” náš gastrointestinální trakt. Mechanismus účinku spočívá v tom, že snížením povrchového napětí zabraňují rovněž průniku virů přes stěnu střevní do krve a způsobují rozpad bakterií.
Důležité pro očistu trávicího traktu od toxinů a dalších škodlivých látek jsou i tzv. zelené potraviny, zejména řasa chlorella. Chlorella je jednobuněčná sladkovodní řasa (latinsky chlorella pyreidonosa). Je důležitá nejen pro obsažené látky, jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky i bílkoviny. Pro očistu tlustého střeva je důležité, že dokáže na sebe navázat těžké kovy (například rtuť či kadmium). Je to dáno tím, že stěny chlorelly tyto těžké kovy na sebe navážou a těžké kovy současně s chlorellou odcházejí z našeho organismu stolicí.
Na závěr je možné také zmínit některé přírodní látky, které zlepšují nadýmání, což bezesporu pomáhá k lepšímu fungování tlustého střeva.
Nejznámější z nich je fenykl obecný (Foeniculum vulgaris). Dokáže nejen zmírnit projevy nadýmání, ale také podporuje trávení. Další z látek je máta peprná (Menthae piperiteae), která navíc pomáhá mírnit křeče a zvyšuje vylučování žaludečních šťáv. Dalšími léčivými rostlinami, které pomáhají při nadýmání, jsou kmín kořenný (Carum carvi) a anýz vonný (Pimpinella anisum). Kmín kořenný navíc mírní křeče a podporuje vylučování žaludečních šťáv a tím i trávení. Anýz vonný také uvolňuje křeče. Se snížením tvorby plynů a zlepšením vylučování žaludečních šťáv pomůže rovněž mateřídouška (Thymus serpyllum).