Pozice při cvičení
 
Nejvhodnější pozice pro tento druh cvičení je poloha vsedě na pohodlné židli či v křesle. Posaďte se takovým způsobem, aby vaše záda byla rovná a po celou dobu se snažte udržovat tělo vzpřímené. Podepřená by v ideálním případě měla být pouze bederní páteř. Pro pocit pohodlnějšího sezení a tudíž většího uvolnění se jen lehce opřete zbývající plochou zad. Získáte tak pocit větší stability a nehybnosti těla. Hlavu držte rovně, brada by měla být jemně zatažená dozadu. Stehna směřují od sebe, pánev je mírně podsazená. Lýtka  postavte kolmo k zemi s chodidly dotýkajícími se celou plochou země nebo je jakkoliv pohodlně překřižte nebo ohněte pod židli. Ramena a paže ponechejte uvolněné, ruce položte volně do klína nebo mezi stehna. Prsty na rukou mohou být různě propletené. Toto je nejpohodlnější vzpřímená meditační poloha pro člověka „západního typu“. Velmi vhodné je sedět ve velkém křesle, kde se můžete opřít celou zadní částí těla včetně hlavy. Záda by měly být pokud možno rovná, není to však podmínkou. Každopádně je velmi důležité,  abyste se cítili pohodlně a uvolněně a nemuseli namáhat svaly. Zároveň se musíte v dané poloze cítit stabilní. V takovém případě potom vydržíte cvičit velmi dlouho a nebudete tak rušeni nežádoucími pocity napětí nebo bolesti.

Pokud jste na to zvyklí, můžete zaujmout též nějakou tradiční pozici jógy. Tyto polohy jsou však pro mnoho lidí značně obtížné a je v nich zpravidla nutno udržovat vzpřímené držení těla zapojením zádových svalů. To pak způsobuje nežádoucí napětí, které narušuje vaše pohodlí i soustředění a proto v takových pozicích obvykle nedokážete setrvat po delší dobu. Částečně se tomu můžete vyhnout podložením hýždí malým polštářkem. Klasickou meditační polohou je například známý pololotosový či lotosový sed, kdy jedno nebo obě chodidla spočívají na stehnech. Tato pozice je považována za nejvznešenější polohu těla vůbec, je také velmi vyrovnaná.  Má však jednu velkou nevýhodu - pro západní civilizaci je vhodná spíše pro kratší dobu cvičení, protože při ní dochází k silnému napínání kolenních vazů. Nevhodným praktikováním této asány po delší časové intervaly si můžete časem dokonce poškodit kolenní klouby. Většině lidí vyhovuje cvičit spíše v „tureckém sedu“ se zkříženýma nohama a podloženými hýžděmi. Je vhodné se současně opřít o zeď či hranu postele a nenamáhat tak příliš nevycvičené zádové svaly. Ani tehdy však zcela neeliminujete určité napětí svalů (zejména na vnitřní straně stehen), proto je pozice na židli či v křesle přece jenom nejvhodnější.
 
Jednoznačně nejpohodlnější je zcela jistě pozice vleže na zádech s pažemi podél těla nebo na stehnech, pánvi či na hrudi (ne na břichu kvůli dýchání) s hlavou podloženou nízkým a měkkým polštářkem. Dlaně by měly být volné, rozevřené a směřující vzhůru. Tato poloha je velmi vhodná pro začátečníky, protože při ní snadno dosáhnete absolutní relaxace těla a velmi dobře můžete vnímat veškeré pocity během transu. Její velká nevýhoda však spočívá v tom, že v ní naprostá většina lidí (a začátečníků teprve) velmi snadno usíná. Tomu lze zabránit ponecháním očí otevřených po celou dobu cvičení. I tak se vám však budou oči často sami zavírat. Vhodné je odstranění veškerého spánkového deficitu nebo cvičení v určitou denní či večerní dobu, kdy nejste náchylní k upadnutí do spánku. Obvykle to bývá pozdě odpoledne a brzo večer, což je vůbec nejvhodnější doba pro cvičení.