Nová doporučení v oblasti kojenecké výživy

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Výživa, kterou dítě dostává v prvních měsících života, do značné míry ovlivňuje jeho budoucí zdravotní kondici. V posledních letech bylo maminkám všeobecně doporučováno výlučné kojení prvních šest měsíců a následné postupné zavádění příkrmů.

Nyní však odborníci přicházejí s novými, pro leckoho možná překvapivými, zjištěními. Zavedení nemléčných porcí před šestým měsícem života dítěte nezvyšuje významně riziko infekcí, právě naopak – může snížit riziko výskytu potravinových alergií, anemie a celiakie.

Pokud mamince slábne laktace, měla by začít výživu podávat od 17. týdne, obavy, že by dítě při dokrmování z lahvičky odmítalo sát z prsu, jsou neopodstatněné. V případě, že se z nejrůznějších příčin kojení nedaří, je to důvod k zavedení náhradní mléčné stravy již v prvních třech měsících života, nemléčné porce jsou pak přidávány v období mezi 17. – 26. týdnem (včetně libového masa jako optimálního zdroje železa).

„Součástí kojenecké výživy je i zavedení potravin obsahujících lepek, je vhodné je poprvé podat v době, kdy je dítě ještě kojeno. Odkládání zavedení lepku nemá podle současných znalostí ochranný efekt vůči rozvoji celiakie,“ zdůrazňuje předseda Pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti MUDr. Pavel Frühauf, CSc., primář Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha, gastroenterolog pediatrické části soukromé kliniky Program H plus a definuje důležitá doporučení z hlediska prevence alergií:

  • Výlučně kojit po dobu minimálně 4 měsíců s pokračováním kojení do 6ti měsíců.
  • Nevystavovat dítě před i po narození kontaktu s tabákovým kouřem.
  • Zavést nemléčnou kojeneckou výživu mezi 4. – 6. měsícem věku.

 

Ovšem dispozice ke všem alergiím jsou dědičné, takže děti s pozitivní rodinnou anamnézou alergie jsou každopádně vystaveny zvýšenému riziku.

„Nová zjištění nijak nezpochybňují význam kojení, není důvod, aby kojenec nedostával mléčné porce ve formě kojení, pokud je to možné, i po prvním půlroce věku,“ uzavírá MUDr. Pavel Frühauf, CSc.