Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Noční pomočování neboli tzv. noční enuréza (enuresis nocturna) bývá často „problém“, který dělá rodičům vrásky – nicméně je důležité a potřebné vědět, co je a co není noční pomočování. Protože jinak hrozí, že rodiče z pár nahodilých nočních pomočení udělají „problém“ a dítě se zacyklí v pocitech viny, méněcennosti apod., a přitom by se pomočení časem vyřešilo a odstranilo, jenomže teď je už dítě zacyklené v neuróze a pocitech nedostatečnosti apod. a to ještě jeho pomočování posílí.
Takže jak správně postupovat?
Za noční pomočování jako zdravotní problém můžeme obvykle pokládat, když se dítě pomočuje i po dosažení cca pátého roku věku. Důležitým a nevyhnutým krokem je návštěva dětského lékaře. V tomto věku by dítě mělo mít už dostatečně rozvinutou funkci ovládání močového měchýře. Proto u předškolních dětí noční enuréza ještě nemusí znamenat nepřeklenutelný problém, ale naopak, s věkem a nástupem školní docházky vymizí.
Když by přetrvávala, je opět na místě navštívit dětského lékaře, který dítě vyšetří a zjistí, zda příčina pomočování není na základě např. nějakého zánětu, špatné funkce organismu (vylučování hormonů – antidiuretický hormon apod., dále např. funkce vylučovacích orgánů, apod.), somatického onemocnění aj. Z tohoto hlediska je proto důležité, aby rodiče při jednorázovém nebo nahodilém pomočení dítěte neznepokojovali sebe i samotné dítě. K častějšímu pomočení dochází při různých nachlazeních a virových či jiných probíhajících onemocnění (ke kterým děti různě inklinují). S věkem a vývojem dítěte a tedy rozvíjející se funkcí svěrače močového měchýře má tedy noční enuréza tendenci spontánně vymizet. Když se k tomu přidá léčba (lékařská, psychologická), může být tento proces usnadněný, nicméně i při běžných podmínkách takováto enuréza ustoupí.
Při příznacích nočního pomočování je potřebné zachovat klid a chladnou hlavu. Absolutně nevhodné je stigmatizovat dítě (nevhodnými poznámkami, výčitky, srovnáváním s jinými dětmi, sourozenci apod., ale taky rozhovorem rodičů mezi sebou, které dítě může slyšet). Jakákoli nevhodná poznámka, kterou dítě zaslechne, může spustit kolotoč rozvinutí nejrůznějších neuróz, úzkostí, pocitů viny, méněcennosti, nízkého sebevědomí, až deprese apod. Na druhé straně je důležité noční pomočování nepodceňovat – a nejlepším krokem je jí s dítětem k lékaři, aby se vyloučili např. různé záněty močových cest, ledvinová nebo jiná onemocnění, vrozené vývojové vady močového ústrojí, infekce, ale taky třeba dědičnost apod. Tyto faktory je dobré zvážit, zejména jestli má dítě zvýšenou tělesnou teplotu (během dnů, kdy k pomočení došlo), zda cítí třeba pálení při močení, zvrací apod. Zkrátka sledovat jakékoli neobvyklé příznaky, které by mohly poukazovat na somatické důvody. Teprve až se vyloučí somatická příčina noční enurézy, může se lékař přiklonit k psychogenním důvodům, jako např. prožívání stresu u dítěte, vyčerpání, rodinná situace a atmosféra, psychická zátěž, jakákoli změna, kterou dítě prožívá (např. změna školky, učitelky, bydlení, pokoje) apod.
K nočnímu pomočení může taky docházet z toho důvodu, že dítě má „tvrdý spánek“, čili ve fázi REM-spánku přestává ovládat vůli kontrolované svaly, což může k enuréze přispět zejména v kombinaci se špatnými spánkovými návyky, např. když dítě před spaním vypije hodně vody či jiné tekutiny (čaj, limonáda apod.). Proto ani v případě, že se vyloučí zdravotní příčina – nemusejí rodiče hned hledat důvod v prožívání psychického traumatu či stresu u dítěte. Je dobré pak zjistit právě tyto spánkové návyky a zejména příjem tekutin.
V situaci, kdy se noční enuréza v rodině vyskytne, obecně tedy platí, že dítě netrestáme, nezesměšňujeme ani jiným způsobem nestigmatizujeme, naopak, je dobré zvolit opačnou strategii. A to dítě chválit, podporovat a ocenit za každou „suchou“ noc, za jakýkoli (i drobný) úspěch v této oblasti. Doporučuje se zejména enurézu konzultovat s dětským lékařem a omezit příjem tekutin ve večerních hodinách. Dítě by si v rámci žádoucích spánkových návyků mělo vždy dojít na toaletu před tím, než půjde spát. Když se enuréza opakuje, přetrvává a lékařská vyšetření vyloučila somatickou příčinu, je pak dobré konzultovat dále situaci s dětským psychologem, který doporučí vhodnou formu a metodu terapie a léčby.