Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nepořádek je stav, kdy došlo k poruše adresáře a často sice víte, že cosi vlastníte, ale ne kde. Tedy ve stávajícím systému pořádku jste nenašli všechno, co jste hledali a někam ukládali, ať na speciální vyčleněná místa, nebo padni, kam upadni.
Pořádek je situace, kdy všechno snadno naleznete, i když se to někomu bude zdát nepřehledné (zvláště zlodějům) až třeba po kategorie – „bordel“ či ještě lepší „chaos“. Naleznete-li snadno cokoliv, a to zdůrazňuji, jedná se o pořádek!
Se zvyšováním počtu věcí, které se vám doma hromadí, se zvyšuje nejen nápor na paměť, ale hlavně se zvyšuje přirozená hodnota entropie (míra neuspořádanosti). Pakliže se rozhodnete změnit stávající systém pořádku (bordelu) na jiný, podle vás uspořádanější, je nezbytné do systému vložit energii. A často mnohonásobně víc než se to zprvu jevilo… Z toho jednoznačně vyplývá, že se v systému vás, prostoru a věcí, bude výrazně procesem vedoucím k pořádku zvyšovat teplota.
Tedy čím delší proces, vyšší míra uspořádávání a intenzita změn, tím více zbytkového tepla, což vede k přehřívání zprvu se tvářícímu jako skleníkový efekt, posléze horečka, která se může projevovat i neurologickými příznaky (tiky, chvěním, psychickým vyčerpáním, apatií, mdlobami, hysterickými záchvaty, kolapsy, mrtvicemi atd.). Tím dochází většinou k neschopnosti pokračování v úklidu. Proto se neuklizený zbytek musí bez dalšího uspořádávání nahrnout na půdu nebo někam, kamkoliv a kdekoliv se to vejde. Máte-li velikou zásobu předsevzetí a energie, může dojít přehříváním až k překročení bodu vzplanutí a vyhoříte, čímž ovšem celý problém elegantně vyřešíte.
Ze života plyne, že čím jste starší, tím méně jste schopni si pamatovat, kam jste co dali a je nutné přehodnotit váš vztah k věcem, které by se ještě mohly hodit, a tyto někam odložit; dříve odložené vyhodit. Vyhazujte pilně a nekompromisně, protože hrozí nebezpečí, že vás vaše skládka oblíbených a „co kdyby“ zbytečností zavalí a doničí tělo, zaplaví byt nebo znehodnotí zbývající čas vašeho dožití bezduchou údržbou stavu a stanete se kastelánem zbytečností ve svém hradu (bytu). Nekompromisně a tvrdě vyhazujte s plným vědomím toho, že vzápětí vždy zjistíte, že něco z nezvratně vyhozeného náhle nutně potřebujete a budete se tlouci do hlavy, že jste vyhodili zrovna tu nějakou speciálně nenahraditelnou věc. To je zákeřnost úklidu.
Vznikne-li porucha adresáře, je nutno dělat jen minimální pořádek, abyste se nepřehřáli. Zbylých věcí je viz výše s určitým rizikem nezbytné se zbavit, jinak se zvyšující se entropií budete doživotně něco hledat, až z toho zblbnete, vyhoříte nebo shoříte (zvláště přátelé žehu…).
Nicméně je roztomilé, když naleznete něco, co jste již zapomněli, že máte. Vychutnejte si ten úžasný pocit. Och, ach, díky Bóže…!!! (Tím jsem samozřejmě nemyslel Boženu, Bohumilu, Bohdanu, Marii, Blanku, Adélku, Barunku, Zuzanku, Rozárku, Renatu a ostatní úžasné nejpovedenější výtvorky Boha, respektive Bohyně!) (Jak na to, co jsem napsal, tak komplexně po sobě koukám, tak jsem na ně vlastně myslel také!…) (Opět jsem se silněji zamyslel a zjistil, že na ty Bohyně myslím skoro pořád… a začínám v tom mít pěkný nepořádek…) (Vy mě tím čtením tedy děsně rozptylujete! Dejte si na mě pozor!… Nějak moc do toho vidíte…)
Ale věci: Na nepořádku je zvláštní a důležité, že vždy nacházíte pouze to, co jste nemohli nalézt dříve. Takže to, co hledáte nyní, musíte nechat na příště, až budete hledat něco jiného! Opakuji: Nacházíte-li to, co chcete, jedná se o pořádek! Nalézat můžete jen to, co jste nehledali. A to je zdroj překvapení a úžasné slasti v hledání. Hledáte-li cokoliv konkrétního, hned potřebujete, tak vás lituji a doporučuji si potřebnou věc raději zakoupit znovu.
Již mnohokrát jsem si potvrdil platnost předchozího odstavce a radoval se z nalezeného, abych příště nalezl dříve hledané jen o několik centimetrů vedle; koukal jsem na to celou dobu. I řekl Bůh: „Nelpi!“
Každopádně lpění na čemkoliv vás donutí si v daném dělat pořádek. Lpění však je hmotný a tudíž neduchovní vztah vlastnění. Člověk, který se vyvíjí od hmoty k duchu, se učí přirozeným procesem nelpět a to mu dává šanci nevlastnit. Tedy zavčas se zbavit neperspektivních, obtěžujících a vaši existenci omezujících věcí. Zbavit se jich ale bolí. Máte k nim totiž vztah (lpí na nich vaše oživující bioenergie, kterou jste do toho vložili jako do akumulátoru a občas se z něj v krizi i zpětně nabíjíte), jsou součástí a poutem vašeho života, majákem vlastní minulosti, fragmentem sociální jistoty, něco vám připomínají nebo vás inspirují, anebo „co kdyby?“.
Zbavování se tak stává problémem priorit, tedy hledáním a výběrem toho méně důležitého až do stavu, kdy vyčleníte i poslední věc, protože už nepotřebujete nic – a je po vás. A k tomu vám dopomáhá stařecká degenerace, postupné omezování schopnosti váš majetek jakkoliv oživovat nebo bránit před parazity až predátory v kuklách či ve funkcích, vaše postupující demence, daňově politická vůle volených a na své volební sliby silně zapomínajících představitelů lidu i jejich postupující demence, vaše víra v osud, karmu, Boží trest či záměr, vaše únava a sebe-likvidační apatie.
Jak člověk stárne, tak ztrácí perspektivy toho, co by v životě ještě mohl a měl udělat. Jeho přání se stávají skromnějšími a adekvátně tomu i prostředky a hlavně energie k jejich dosažení. Aniž si to uvědomuje, fůru věcí už neupotřebí, a proto zapomíná nejen, kde je má, ale i to, že je má. A to je základní kámen nelpění, protože mu potom nevadí, když o ně přijde (zvláště když se o ztrátě ani třeba nedozví nebo mu to nedojde…).
Stárnutí tedy akceleruje přirozenou skromnost a nelpění – a to je základem moudrosti.
Ovšem z hlediska života se bojte okamžiku, kdy si již nebudete nic přát, protože nic nepotřebujete. Potom sice budete mít dokonalý pořádek, ale vaši pozůstalí získají značný bordel: komu, kolik, proč to a ne toto, jak zaváděcí megaslevy v obchoďáku… Mimochodem, všimli jste si, že staří lidé před smrtí mají tendenci uklidit, přebrat, vyhodit, opravit a zanechat věci v ladu a skladu? Takže pozor na to, až vás to najednou popadne – jestli totiž necítíte podvědomě váš konec!
Jestli ovšem skutečně cítíte svůj konec, cítíte se dobře, případně ho cítí i vaše okolí, mnohdy pomáhá si ho pořádně umýt Tekutým mýdlem Dědka kořenáře a teplou vodou.
Díky za nepořádek, protože nás vede k novým cílům a nepořádkům náhodnou multioborovou souvislostí nalezených věcí, které by se v ladu pořádku nikdy nemohly potkat a připraveného objevitele inspirovat. Nepořádek je tak základem vývoje včetně přírodního a bez něj bychom nebyli ani my a ani tento text!
Podtrhuji: Z předchozího plyne poučení, že nepořádek je základem života!
Dobré rady: Při projevech přehřívání použít ventilátor, případně studené obklady na čelo, při silnějším též studenou sprchu.
Nezapomeňte si před silnějším úklidem včas v pořádkumilovném duchu vyzvednout formulář úmrtního listu, závěti a odhlásit se ze všech úředních evidencí a zavčas zaplaťte poplatky z pronájmu své hřbitovně spořádané hrobky, protože jinak by vaše anorganické zbytky rozházeli za krematoriem po louce jako hnojivo a tedy nový nepořádek – zdroj života, avšak na zcela opačné straně potravinového řetězce než jste byli dosud zvyklí.
Lze též použít lžičku dobromyslové směsi do decky vody a napitím zklidnit hrozbou úklidu rozjitřenou mysl.
A pamatujte, že uklízí jen ten, kdo intelektuálně nezvládá chaos! Proto je vhodné se pozastavit nad tím, co se mu to vlastně stalo, proč a jak ho léčit!