Nejčastější duševní poruchy

cm deprese1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Duševní poruchy a poruchy chování jsou charakterizované narušením myšlení, nálady nebo chování, které nezapadá do obvyklých kulturních norem. Jsou vyjádřené různými symptomy, které zpozoruje jedinec sám nebo jeho nejbližší okolí. Mezi tyto symptomy můžou patřit:

  • zdravotní (somatické, fyzické) příznaky jako např. různé typy bolesti (hlavy, svalů, kloubů, útroby, břicha apod.), potíže se spánkem a jiné;
  • poruchy emocí např. pocity smutku, strach, úzkost nebo naopak nepřiměřená veselost, bujarost, která je silněji vyjádřená nebo neodpovídá situaci;
  • poruchy myšlení a kognitivních funkcí, kam můžeme zařadit např. zhoršený úsudek, neschopnost jasného myšlení či uvažování, výskyt nepřiměřených až abnormálních myšlenek (např. „všichni po mně jdou“, „všechno je špinavé“, „zamknul jsem byt?“ apod.), které se jedinci vtírají do mysle a nedokáže se jim ubránit; dále potíže s pamětí nebo pozorností apod.;
  • poruchy chování jako např. agresivní chování, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, nadměrné užívání návykových látek apod.;
  • poruchy vnímání, např. různé formy zkresleného vnímání či halucinací, při kterých jedinec vidí nebo slyší věci, které ostatní nevnímají.

Podle Světové zdravotnické organizace (SZO) je psychické zdraví stavem duševní pohody (tzv. well-being), při které je jedinec schopný uvědomovat si a realizovat svoje jedinečné možnosti a schopnosti, vypořádat se s běžnými stresujícími situacemi, produktivně a úspěšně vykonávat činnost a práci, přičemž podle odborníků SZO duševní zdraví není pouze nepřítomnost duševní poruchy.

Mezi nejčastější duševní poruchy SZO zařazuje:

1. ÚZKOSTNÉ PORUCHY A NEURÓZY

Úzkostné poruchy jsou nejběžnější skupinou duševních poruch, při kterých postižený trpí strachem nebo úzkostí. Většina těchto lidí se tak pravděpodobně bude snažit vyhýbat podnětům, které strach nebo úzkost vyvolávají (např. nebudou vycházet z domu, cestovat metrem, mít projev před kolegy apod.). Příkladem těchto poruch je:

  • PANICKÁ PORUCHA – při které osoba pociťuje náhlou paralyzující hrůzu a úzkost
  • FOBIE – vyznačující se strachem z konkrétních objektů či situací. Řadí se sem sociální fobie (strach z hodnocení druhými), agorafobie (strach z prostranstev, cestování, opuštění domova a strach z davů) a specifické fobie (pavouků, tmy, výšek apod.)
  • OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHA – vyznačující se neustálými rušivými myšlenkami (obsesemi), např. že je všude špína, nebo že zůstaly nezavřené dveře; a silným tlakem vykonávat určité opakující se činnosti, aby tyto myšlenky a tíseň člověk zmírnil (kompulze), např. časté mytí rukou nebo několikanásobné vrácení se na cestě do práce domů zkontrolovat, jestli jsou zamčeny dveře.
  • POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA – která se objevuje s časovým odstupem až poté, co jedinec projde hlubokou traumatickou událostí.

2. PORUCHY EMOCÍ A NÁLADY.

Mezi tyto tzv. afektivní poruchy se zařazují především:

  • DEPRESE, depresivní epizoda – projevující se ztrátou zájmu, radosti k činnostem a aktivitám, které člověku byly příjemné; a déletrvajícími, hlubokými pocity smutku
  • BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA též známá jako maniodepresivní porucha – při které nálada kolísá mezi epizodami silné euforie a smutku, deprese.
  • DYSTÝMIE – trvalá nebo déletrvající porucha nálady projevující se mírnými ale neustálými pocity smutku, nepohody, ztráty zájmu a poklesu aktivity. Symptomy připomínají depresi, avšak nedosahují její hloubku a trvají déle.

Příznaky duševních nemocí se liší podle toho, o jakou konkrétní nemoc se jedná. Lidé, kteří zaregistrují u sebe nebo svých blízkých jednu nebo více výše zmiňovaných symptomů, by měli vyhledat nebo doporučit člověku, který jimi trpí, aby vyhledal lékaře, což platí zejména tehdy, když symptomy přetrvávají, způsobují vážnější potíže v oblasti fyzického a duševního zdraví, v práci nebo ve vztazích, a zasahují do běžného a každodenního fungování a života jedince.