Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kromě různých psychoaktivních látek, jako je alkohol, nikotin, opiáty (heroin), stimulancia (pervitin, amfetaminy) apod., na které si organismus vytvoří návyk, existuje celá řada tzv. nelátkových závislostí. Tyto behaviorální závislosti se vztahují na určité impulzivní chování, které v mozku vyvolává velmi podobné reakce, jako je tomu u látkových závislostí. K behaviorálním návykům tak můžeme zařadit např. gambling (patologické hráčství), závislost na sociálních sítích (Facebook, Twitter aj.), na internetu, nakupování (oniománie), na sexu, na pornografii, závislost na práci – workoholismus apod.
Přistavme se tedy blíže právě u oniománie. Zejména v tomto vánočním období, které se vyznačuje vyšším utrácením peněz za dárky, pohoštění, jídlo, výzdobu, oblečení, můžou být projevy impulzivního nakupování velmi dobře maskovány. Ale i během roku si člověk dokáže najít vždy nějaký „důvod“ (narozeniny nebo svátek – moje, někoho blízkého, nebo dokonce ne příliš blízkého kolegy apod., úspěch v práci, neúspěch v práci – to všechno a nejen tyto zdůvodnění poskytují jedinci únik, a racionalizaci svojí potřeby nakupovat.
Někteří lidé nakupují různé věci, aby se „vyrovnali“ ostatním, kteří mají dražší, hezčí, modernější vybavení, doplňky, oblečení. Chtějí s nimi držet krok, být na úrovni. Chtějí mít dokonale vybavenou domácnost, oblečení podle nejnovější módy. Tito lidé však ještě oniománii nebo-li poruchu impulzivního nakupování mít nemusí, a spíše bychom zde mohli mluvit o určitém životním stylu.
O impulzivní nakupování však jde tehdy, když se za tímto chováním neskrývá žádný racionální nebo sekundární zisk, nespojuje se s potřebou „být in“, být moderní, držet krok s módou, vyšvihnout se v očích kolegů, kamarádů. Všechny tyto motivace se při oniománii vyskytovat můžou, avšak jsou jen jakousi záminkou, falešným zdůvodněním. To, co doopravdy žene člověka k nakupování, není chtíč být moderní, zapadnout, převyšovat ostatní v krásných a luxusních věcech, ale je to nekontrolovatelný pocit, kompulzivní potřeba po nakupování jako takovém. A vůbec nemusí jít pouze o drahé nebo značkové zboží.
Podobně, jako u jiných závislostí (látkové závislosti, ale i gambling), dopady této poruchy můžou být devastující. Kromě finančních potíží, v důsledku neuváženého utrácení z kreditních karet, se následky odrážejí i na úrovni psychických a emocionálních problémů, jako je rozvoj úzkostných poruch, deprese, poruch pozornosti, poruchy nálad a afektů, potížích v sociálních vztazích.
Někteří odborníci víc než k závislostem, srovnávají impulzivní nakupování s obsedantně-kompulzivní poruchou (ve zkratce tzv. OCD – obsessive compulsive disorder), která se rovněž projevuje výskytem nepřiměřených impulzů a kompulzivního chování, které má za cíl zmírnit narůstající tenzi (např. neustále a často si mýt ruce, nebo kontrolovat, jestli jsem dobře po odchodu zamknul dveře od bytu). Nutkání k nakupování velmi podobně vytváří v člověku silnou touhu a tlak, který vyvolává nepříjemné pocity úzkosti a napětí – velmi podobně, jak je tomu právě u OCD. A aby člověk tuto nepříjemnou tenzi a nutkavé myšlenky zmírnil, musí určitý rituál a chování provést – čili buď si umýt ruce, jít zkontrolovat dveře… a v případě oniománie: …jít nakupovat.
Impulzivní nakupování se odehrává v jakémsi bludném kruhu, který je podporován např. depresí nebo jinými negativními pocity a emocionálními stavy jako je např. nuda, nespokojenost, hněv, strach. Nakupování tyto negativní emoce prostřednictvím impulzivního chování pomáhá zmírnit. Při nakupování člověk tyto emoce necítí, necítí smutek, depresi, hněv, strach, nudu, avšak bludný kruh funguje, a jakmile „nákupní horečka“ pomine, u jedince se pak dostaví pocity viny, které jej opět vrhnou do deprese, smutku, hněvu nebo po pominutí příjemných pocitů opět upadá do stavů nudy. A tak bludný kruh pokračuje dál.
Varovnými signály rozvinuté poruchy impulzivního nakupování je časté, přehnané a zbytečné nakupování, čas, který rodinný příslušník tráví nákupy, obrovské množství peněz, které utrácí za nákupy, nakupování, které ne vždy je nevyhnutně potřebné (např. časté a drobné dárky kamarádům, blízkým, známým, kterým „chce udělat radost“, avšak bez kterých by se daní lidé obešli, a když tyto obdarovávání nemají pádnější důvod); nakupování, které pomáhá člověku překonat vlastní pocity hněvu, nudy, zklamání, strachu či jiných emočních stavů nepohody. Jinou skupinou příznaků jsou problémy na úrovni sociálních vztahů – hádky s blízkými (ohledně financí, času, osobnostních nebo vztahových a rodinných aspektů – čas a peníze, které nejsou věnovány rodině apod.). Rodina si pořád víc a víc všímá, že se doma hromadí věci, které už doma jsou a které nepotřebují, nebo které vůbec nejsou potřebné ani v případě, že je předtím neměli, hromadí se doma věci, které dlouhou dobu leží ve skříni nepoužité, zabalené ještě v původním obalu (protože v záplavě nepotřebných věcí nebyla možnost věc vůbec použít), klamání, zastírání, zadlužení, půjčování si peněz od známých, kolegů.
I z těchto a mnoha dalších symptomů je znatelné, že oniománie představuje komplexní behaviorální poruchu návyků a impulzů, která může rozvrátit celkové fungování jedince v systému psychického, sociálního i zdravotního fungování. Odráží se nejen na zhoršení zdravotního (deprese, úzkost), psychického stavu (agresivita, nesoustředěnost, potíže se spánkem apod.) a sociálního fungování (vztahové, rodinné, pracovní vztahy, kamarádství), ale i ve formě enormního finančního zatížení. Proto v případě výskytu symptomů impulzivního nakupování u sebe nebo blízkého člověka je na místě obrátit se na odbornou psychologickou a psychoterapeutickou pomoc.