Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jednou ze skupin léků, jejichž spotřeba nyní vzrůstá velmi výrazně, jsou antidepresiva. Celá záležitost ovšem není tak jednoduchá, jak by se dalo usuzovat z tohoto suchého konstatování. Celá záležitost má několik bodů, které je dobré nyní objasnit.
První otázka je, řekněme, terminologická. Obecně jsou v podvědomí běžně termíny jako “depka” či “prášky na uklidnění” nebo “prášky na hlavu.” První se vztahuje ke klasifikaci duševní nemoci. Je třeba si uvědomit, že ne každá změna nálady je důvodem k předepsání antidepresiv. Základní indikací pro předepsání antidepresiv je klinická deprese. Ta je charakterizována změnou nálady, která má od běžné špatné nálady dvě odlišné charakteristiky – je dlouhodobá a nemá zjevnou příčinu.
To, že máme špatnou náladu kvůli hádce se šéfem či kvůli problémům dětí ve škole, ještě není důvod k tomu, abychom vyžadovali na lékaři předepsání antidepresiv, protože máme “depku”. Samozřejmě někdy se může nahromadit více problémů najednou, ale to se dá, byť s obtížemi zvládnout bez léků. Nicméně řada lidí vyžaduje předepsání antidepresiv v domnění, že to je opravdová deprese a že užívání léků jim pomůže zvládnout lépe problémy či zlepšit výkonnost v práci. To je ovšem chyba, bohužel může se stát, že lékař se nechá “ukecat” a žádané léky jim předepíše.
Druhy antidepresiv
Dalším bodem je neznalost v široké veřejnosti, co vlastně antidepresiva ve farmakologickém slova smyslu jsou. Jsou součástí velké skupiny psychofarmak, tedy léků obecně ovlivňující problémy psychického původu. Kromě antidepresiv tam patří i jiné léky, s nimiž někteří antidepresiva směšují či zaměňují. Samotná antidepresiva jsou léky volby. Jak již bylo řečeno, užívají se u klinické deprese, ale také u úzkostných stavů, panické úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruchy i dalších indikací.
Dále sem patří anxiolytika, léky působící krátkodobě a zmírňující napětí a při delším užívání mohou spolehlivě vyvolat závislost celkem spolehlivě. K nim patří například ze známějších Diazepam, Neurol či Lexaurin.
Další skupina jsou hypnotika, tedy léky pomáhající navodit a upravit spánek (nejznámější jsou hypnotika s účinnou látkou zolpidemem, je v léku Stilnox, Apo.Zolpidem, Zolpidem apod.). I ty jsou určeny pouze ke krátkodobému a příležitostnému použití, ovšem to, že zabírají rychle, je sice dobré, ale řada neukázněných pacientů si na ně vypěstovala již slušný návyk. Jinak mimochodem, tyto dvě skupiny můžeme velmi často najít na padělaných receptech. Právě anxiolytika, k akutnímu potlačení úzkosti jsou někdy zaměňována s antidepresivy, která při dlouhodobém podávání zmírňují některé dlouhodobé úzkostné stavy.
Další skupinou, se kterou jsou antidepresiva zaměňována, jsou antipsychotika. To jsou léky sloužící k léčbě psychóz či schizofrenie (též bipolární porucha). Jako příklad lze uvést Chlorpromazin, Haloperidol, Zyprexu či Dogmatil. Jedním z důvodů záměny může být i to, že antipsychotika se mohou předepisovat například i u těžké neurotické úzkosti.
Rizika spojená s užíváním antidepresiv
Dalším rizikovým faktorem je u anxiolytik (ale i u antidepresiv či hypnotik) černý trh. Řada lidí nechce z těch či oněch důvodů jít k lékaři a raději riskuje a koupí nelegálně léky přes internet (nebo je také jednoduše najde třeba v pozůstalosti). Zde se ale může jednat o padělek, léčivo může být prošlé či nevhodně skladované. A i pokud by bylo v pořádku, může si dotyčný vypěstovat slušný návyk, zejména u anxiolytik či hypnotik, navíc bez kontroly lékaře.
Ovšem také je třeba si uvědomit, že nasazení anxiolytik je u některých psychických nemocí problematické. Například pacienta se sebevražednými tendencemi může zklidnit a on svůj úmysl skutečně provede… Navíc zase užívání antidepresiv u pacienta, který je nepotřebuje, může dojít ke zvýraznění nežádoucích účinků a paradoxně ke zhoršení psychického stavu.
Dalším rizikem je to, že si pacient nemusí uvědomit nevhodnost kombinace antidepresiv s některými léky (jiná psychofarmaka, jako jsou inhibitory monoaminooxidázy, lithium, ale i běžnější léky jako je tramadol na bolest, léky na migrénu – tryptany či obyčejná kyselina acetylsalicylová v Acylpyrinu či Anopyrinu a řada dalších). Rovněž se antidepresiva nesmí kombinovat s přípravky obsahujícími třezalku. Také pacienti trpící některými zdravotními problémy (lze uvést poruchy srdečního rytmu, epilepsie, poruchy srážlivosti krve a další) musí užívání antidepresiv nejprve důkladně probrat s lékařem. Toto vše může riskovat člověk, který užívá antidepresiva bez vědomí lékaře.
Dalším důvodem je současná doba. Lidé jsou vystaveni velkému tlaku – obávají se ztráty zaměstnání, kde jsou na ně kladeny stále větší nároky (a samozřejmé být stále v pohodě a za každých okolností se usmívat a být profesionální, což je vlastně nepřirozené, když se nemůžete nějak odreagovat), další mají hypotéku či jiné půjčky a tráví neklidné noci, kdy propadají úzkosti, jak to všechno splatí a někteří prostě jen chtějí obstát před rodinou či partnerem, na kterých jim velmi záleží. Svoji roli může také hrát to, že antidepresiva předepisují i běžně praktičtí lékaři, kteří mohou někdy snáze než psychiatři naléhání pacientů podlehnout (myslí si, když to nepředepíšu já, sežene si to načerno…). Řada lidí také žije osamoceně (tzv. singles) a v kritických okamžicích se nemohou spolehnout na nejbližší a hledají oporu v lécích.
Důležité je, že antidepresiva by rovněž neměly užívat těhotné a kojící ženy a děti do 18 let věku (až na určité výjimky). Rovněž antidepresiva by se měla vysazovat postupně, jinak hrozí nežádoucí účinky, jako je například nevolnost či závratě. Dále je třeba při nasazení antidepresiv ze začátku sledovat, hlavně u pacientů do zhruba 25 let, aby nedocházelo ke zvýraznění sebevražedných tendencí (to je také hlavní důvod pro zákaz podávání antidepresiv osobám do 18 let, které jsou v tomto ohledu labilnější).
Antidepresiva a vedlejší účinky
K nejčastějším nežádoucím účinkům u této skupiny léků patří nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto negativní účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí.
Trochu zavádějící je pro laika členění antidepresiv, ale to by zasloužilo samostatný článek i vzhledem k tomu, že se názvy kategorií v čase měnily. Zhruba se rozdělují do tzv. čtyř generací. Princip je podobný – blokují vstřebávání serotoninu v mozku, který pak zvýší svoji hladinu a přispívá ke zlepšení psychického stavu. První generace, nazývaná dříve (stejně jako druhá generace) thymoleptika, nyní tricyklická antidepresiva, blokuje vstřebávání serotoninu neselektivně (a také dopaminu a noradrenalinu), mají navíc anticholinergní účinek (blokují účinek acetylcholinu) a více nežádoucích účinků. Patří k nim například Amitryptylin a Prothiaden.
U druhé generace antidepresiv (též tricyklická antidepresiva) se od první liší tím, že mají omezený anticholinergní účinek a mohou být též podávány somaticky nemocným a starším nemocným. Do této skupiny patří například Lerivon či Ludiomil.
Třetí generace je nejrozšířenější – tyto specificky blokují zpětné vychytávání serotoninu a mají podstatně méně nežádoucích účinků. Celosvětově nejznámější je Prozac (u nás deprex), dále Seropram, Citalec, Citalopram, Zoloft, Asentra a další. Poslední je čtvrtá generace, která je nejnovější, jsou tzv. SARI (zvyšují hladinu serotoninu blokováním zpětného vychytávání, navíc specificky blokují určitý subtyp receptoru, zástupce je Trittico) a SNRI antidepresiva (blokují jak zpětné vstřebávání serotoninu, tak noradrenalinu, zástupcem je Venlafaxin či Olwexya).
Specifickou a málo předepisovanou skupinou jsou tzv. inhibitory aminomonoxidáz. Monoaminooxifdázy jsou enzymy, které způsobují rozklad neurotransmiterů jako je adrenalin, noradrenalin a serotonin. Příkladem léků z této skupiny jsou například Jumex, nebo Parnate.
Tato skupina má výrazné nežádoucí účinky: nechutenství, motání hlavy, nespavost a bušení srdce a také prudké zvýšení krevního tlaku, které může být spojeno s bolestmi hlavy, nebo bolestí na hrudi. Riziko těchto nežádoucích účinků se zhoršuje, pokud pacient s těmito léky konzumuje potraviny bohaté na aminokyselinu tyramin (červené víno, banány, sýry).
Přírodní antidepresiva
Můžeme ale zvolit vlastní alternativu? Do jisté míry ano. Důležitá je vždy základní diagnóza. Pokud máme podezření, že naše špatná nálada nemá významnější konkrétní důvod, je třeba se poradit s lékařem, nejlépe s psychiatrem (je tu možnost i klinického psychologa, ale ten nesmí předepisovat léky).
V případě špatné nálady s konkrétními důvody, či pokud konzultujeme s odborníkem a stav není ještě na předepsání léků, můžeme zvolit i některé přírodní přípravky, nejznámější jsou přírodní přípravky obsahující výtažek z třezalky tečkované (látka hypericin) či aminokyselina tryptofan. Také je možno užívat přírodní látky ze skupiny sedativ na uklidnění místo chemických anxiolytik. Účinek se dostavuje pomaleji, ale nevyvolávají návyk a mají minimum nežádoucích účinků (meduňka, chmel, kozlík, mučenka a další). Svoji pozitivní roli také mohou hrát různé formy psychoterapie, relaxační metody (jóga, autogenní trénink a jiné) a také dostatek pohybu a zdravá životospráva.