Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kdo by neznal mrkev, která je jako zelenina doplňkem snad ve většině jídel. Její výskyt je v současné době diferencován na nať, která roste v ušlechtilých polních kulturách a je vybavena odrůdovým jménem, a hlavně mohutný válcovitý červený kořen, který lze nalézt ve většině potravinových supermarketů. Je to tím, že každá polnost s mrkví má svého již z dáli na vás řvoucího vlastníka bez ohledu na váš ušlechtilý vědecký mrkvozpyt.
Starší lidé si z tradičních důvodů na zahrádkách mrkev ještě občas pěstují, aby mohli splnit božský požadavek cosi zasadit a zplodit, a za pomoci různých denních rituálů zálivky, odhánění mšic, okopávky, plevelotrhu a krtoplaše se pilně hemží namísto plnění požadavků doby sledováním telebednovitých seriálů a četných reklamavých konzumačních doporučení. V takovém úspěšném pěstitelském případě lze zjistit, že kořen mrkve je k nati poměrně pevně přimontován a že k demontáži je nezbytný nůž, jinak část ukroucené natě mrkvový kořen neesteticky hyzdí a ruce špiní jakoby od polní práce, což je nemoderní až tak, že to vytváří s dlouhými nalepovacími nehty majitelek konflikt v akustickém okolí.
Po rostoucí nati mrkve se někdy na nechemických zahrádkách procházejí a z ní ukusují nádherné veliké a obézní, zelené, lysé a svalnaté housenky otakárka fenyklového s výhružnou zapáchající vidličkou jakoby parožím, černě kolem trupu kroužkovaně ozdobené s oranžovými tečkami a když se tvorečka snažíte přesadit jinam, velice se rozčilují, kroutí, smrdí a jsou pěkné netýkavky. Jsou nejen chráněné, ale přímo ohrožené, takže doporučuji obětovat trochu té nati k výkrmu takové náramné ozdoby naší přírody. Lze je ale přesadit na kopr.
Každopádně kompletní rostlinu kulturní mrkve s červeným kořenem lze nalézt jen na polích a zahradách v období před sklizní. Naopak tam nenaleznete planou mrkev s mnohem menším kořenem bílé až bíložluté barvy, protože je rozšířeným plevelem hlavně v jižních krajinách Evropy (existuje i mrkev na betakaroten chudší a tedy žlutá). Nať kulturních mrkví ani planá mrkev se většinou nijak léčebně nepoužívají, protože obsahují pyrolizidinové alkaloidy, o nichž se část vědců domnívá, že nejsou bezpečné, druhá část, že jsou nebezpečné, a třetí část, kterým to je šumafuk. Podle mého vědeckého zjištění je využívána jen nať mrkve kulturní a to tak, že vertikálním rukotahem za ni oddělíme mrkev od zahrádky za účelem dalšího léčebného využití obojího. Tím myslím mrkve i zahrádky.
Zahrádka je známou a dosti doporučovanou alternativní terapií excitovaného centrálního nervového systému většinou v důsledku psychovypětí, přidušení a stresů, když už nic jiného oficiálněchemického nezabírá a postižený vybodovaný člověk ještě přesto žije.
Kořen mrkve je využíván jako potravina, protože obsahuje přes deset procent cukrů, které jsou po tepelném zpracování mrkve organizmem plně využitelné. Obsahem zhruba stejného množství pektinu, bobtnavé to vlákniny, je předurčeno podávání mrkve při potížích se střevy. Snižuje a zklidňuje jejich křeče, optimalizuje průchod natráveniny střevem při zácpách i při průjmech. Pomáhá vypudit škodlivou střevní mikroflóru fixovanou na střevních stěnách a vylučující své jedové toxiny do sliznic. Mrkev mikroby i toxiny difúzně váže, dalo by se říci, nasává jako mycí houba, vylučuje je se stolicí pryč a napomáhá tak obnově tělesného a zvláště střevního zdraví.
Nejen ve střevech má blahodárný vliv také mrkvovitamín A – betakaroten na zlepšení stavu sliznic, a to sliznic všude po těle a také na zlepšení šerosleposti, pálení očí a únavy zraku, činnosti jater atd. K tomu je doporučeno pozřít zároveň trošku tuku, ve kterém se dobře rozpouští. Uvádí se sice, že provitamínu A si tělo bere jen takové množství, které umí játra využít, ale díky řezacím kuchyňským odstředivkám a odšťavňovačům se lze i mrkví předávkovat. Kdybyste to měli kousat, tak se vám to asi nepovede, ani kdybyste byli mrkvochroustacími přeborníky. Přebytek betakarotenu, když se bere více než půl litru šťávy za den dlouhodoběji, se ukládá do pokožky a výborně imituje žloutenku. Při tom se již začínají poškozovat játra. Je-li to dlouhodoběji litr a více za den, je to nebezpečné až smrtelně, jednorázovka ale ne.
Mrkev se nedoporučuje ve větším množství konzumovat ani jednorázově u vředů žaludku a dvanáctníku a zánětů zde i níže ve střevech, protože stimuluje silnější produkci trávicích šťáv, které by lokalitu leptaly a stav by mohly zhoršovat. Proto se ale zase na druhou stranu bere mrkev pro podporu trávení.
Mrkev se léčebně užívá v podobě mrkvové polévky, dušené mrkve, syrové mrkve strouhané i nestrouhané nebo v podobě vylisované šťávy, jejíž denní limit je asi 3 dcl a je biologicky nejúčinnější. Z kořene mrkve lze dělat i zápar, který se využívá při urologických potížích, ovšem daleko močopudnější a protikřečovější je zápar z mrkvového semene.
Při cukrovce se využívá syrová mrkvová šťáva, protože tepelně neupravený kořen pouští do oběhu cukr relativně pomalu a nezvyšuje tak jeho hladinu v krvi. Tepelně zpracovaná mrkev svůj cukr uvolňuje mnohem snáze a tak je vhodnou energetickou přílohou pokrmů. Ale ne pro cukrovkáře – ti mají nárok na mrkev pouze syrovou nebo jen malé množství tepelně zpracované pro chuť.
Pražený kořen se díky určité tepelné karamelizaci cukrů lidově využíval i jako náhražka kávy. Čekanka ale byla díky svým hořčinám žádanější. Další zvláštností při užívání syrové šťávy z mrkve je, že paraziti přítomní ve střevech se jí nejdřív rozdráždí a vzápětí je ochromí a jsou potom volně unášeni mrkvonatráveninou pryč (ven, pryč, prostě někam…). Osobně bych jim k tomu přidal i čaj ze semene mrkve a potom česnečku.
Čistící efekt mrkve na organizmus spočívá v tom, že do svého vlákninového objemu nasává škodliviny ze střeva a střevo zase z oběhu a tak vlastně čistí krev a krev tělo a tělo mysl a … Proto nepřekvapí, že mrkev je účinná při revmatických potížích kloubů, tuhnutí vaziv a svalových křečích, při virózách a imunitních oslabeních, intoxikacích léky včetně antibiotik atd., čímž podporuje nepřímo i lepší funkci nervové soustavy, paměť, zlepšuje cévní a oběhové potíže, únavový syndrom a tak vůbec detoxikaci.
Zvláštní použití bylo v dřívějších dobách proti výhřezu konečníku a hemeroidům, kdy se vhodně natvarovaný roubík z kořene mrkve mělce vsunul do měsíčkovým olejem promazaného konečníku a mechanicky tak působil několik hodin denně na střevní stěnu a stahoval v klidu lůžka vytahanou řitní a cévní svalovinu s překvapivou účinností. Myslím, že od té doby se používá známé české lidové hanlivé rčení lakomým majitelům mrkve či čehokoliv o zastrčení si téhož do pr…konečníku.
Nyní však již věda pokročila výrazně vpřed a nabízí lidem k zastrkování do tělesných otvorů jiné státem schválené předměty a tak jediný otvor, kam mrkev doporučuji aplikovat, jsou ústa a jsou-li ještě ozubena, doporučuji ji léčebně chroustati mimo jiné i za účelem zpevnění dosud přítomných zubů v dásních.
Mrkev je nedoceněná léčivá rostlina, doceněná zelenina a dušená moje oblíbená potravina. Za účelem získání té opravdu správné svěžesti a zdravotního štěstí jsem sestavil návodný mrkvoreklamní rým ze života: Chceš-li být hubený jak hladový lev, místo snídaně si dej mrkev.