Mléčné výrobky ANO či NE – aneb držte se hlasu svého těla

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Paušální doporučování či naopak popírání mléčných výrobků by nemělo být propagováno, tak jak to dnes často vídáme. U každého jedince jde vždy jen o jeho naprosto individuální snášenlivost, která se navíc týká i mnoha jiných všeobecně uznávaných „zdravých“ potravin.

Kravské mléko je ve své původní podobě skutečně poněkud problémová potravina. Ve stravě některých národů se po celé jejich dosavadní dějiny nevyskytovalo, protože se v minulosti nezabývali chovem dojných zvířat. To je ale jejich problém, jak se s tím poperou, nás by mělo zajímat, jak je to s námi, co žijeme po staletí uprostřed Evropy. My i okolní národy se po historicky velmi dlouhou dobu věnujeme chovu dojných krav a z toho i pouhým selským rozumem vyplývá, že bychom s jeho konzumací neměli mít žádný velký problém.

Háček je v tom, že pasterizace mléka, ledničky či jiná chladící zařízení a tím i možnost uchovat mléko v relativně původním stavu je záležitost poměrně nedávná. V celé předchozí historii většina produkce mléka procházela různými fermentačními procesy. (Mongolové holdující kobylímu mléku jej dle dostupných informaci také pijí v podobě fermentovaného nápoje „kumys“. Kde by také původní mongolští pastevci vzali v jurtě ledničku, že…)

Fermentace mléka je od Matičky přírody vytvořený geniální způsob, jak z mléka učinit pro člověka velmi dobře stravitelný zdroj hodnotných bílkovin. Směle můžeme říci = zdroj těch nejhodnotnějších bílkovin – co se týká zastoupení všech nezbytných (tzv. esenciálních aminokyselin)

Milovníci masa asi při těch slovech nahlas či v duchu protestují a budou donekonečna tvrdit, že nejlepším zdrojem je pouze a výhradně maso. Stačí však na internetu pečlivě prostudovat prezentované názory na příjem bílkovin u vrcholové kulturistiky. Snadno se dočteme, že tato zajímavá skupina sportovců, která po desetiletí experimentuje s co nejvydatnějšími zdroji co nejkvalitnějších bílkovin (a do jejichž služeb je zapojený i vědecký výzkum), dnes preferuje jako jejich zdroj buď fermentovaný kasein nebo syrovátkové bílkoviny nebo vaječný bílek. Ty tam jsou doby, kdy se profesionální kulturisté od rána do večera ládovali hlavně masem (a tvarohem), zatímco jejich amatérští kolegové naříkali, že na takovýto jídelníček nemají dost peněz…

Pozor – tím rozhodně nechci říci, že kulturistiku považuji za zdravý sport, šlo mi jen o upozornění, že fermentované mléčné bílkoviny jsou u těchto specialistů (na růst svalové hmoty) brány za nejkvalitnější zdroje bílkovin pro lidský organismus.

Zpátky k mléku – proč je důležité, aby hlavní mléčná bílkovina – kasein nepřišla do našeho trávicího traktu v té podobě, jako opustila matku kravičku? Je to tím, že lidský trávicí trakt nedokáže dost dokonale rozštěpit kasein na jeho stavební kameny – jednotlivé aminokyseliny, které tělo potřebuje k výstavbě a obnově našeho složitého organismu. Dojde k tomu, že ze složité bílkoviny kaseinu se sice oddělí většina jednotlivých aminokyselin, ale bohužel některé jejich řetězce zůstanou pohromadě a v podobě takzvaných oligopeptidů procházejí ze střeva do krevního oběhu, kde působí jako cizorodá látka vyvolávající obrannou antigenní reakci našeho imunitního systému. Je to tím, že zatímco mezi samostatnou aminokyselinou hovězí a lidskou není vůbec žádný rozdíl (příroda je jedno veliké Lego), totéž neplatí u řetězců aminokyselin.

Naštěstí krev ze střev jde vrátnicovou žílou rovnou do jater, což je úžasný biochemický orgán na zpracování a detoxikaci kde čeho. Tato ochrana zřejmě není u některých jedinců absolutní a jim pak v těle způsobují původní nefermentované kaseinové řetězce větší či menší zdravotní problémy.

Asi nejmírnější a současně nejčastější nežádoucí reakcí je tzv. „zahleňování“, ze kterého byl dlouhou dobu podezírán mléčný cukr. Jenže od té doby, co se v našich obchodech a lékárnách objevila sušená syrovátka, která obsahuje až 70% mléčného cukru, se mnoho lidí přesvědčilo, že při přechodu z mléka na syrovátku jejich problém se zahleňováním zmizel. (Jiní lidé si jen potvrdili, že opravdu netráví mléčný cukr v jakékoliv formě, ale ten naštěstí není obsažen v bílém jogurtu, kefíru či v acidofilním mléce.)

Shrneme-li to – pro velmi mnoho lidí jsou nebo mohou být FERMENTOVANÉ mléčné výrobky velmi významnou složkou jídelníčku. Naopak na normální „sladké“ mléko se raději naučme dívat jen jako na surovinu určenou k dalšímu zpracování.

POZOR!

I když jsou fermentované mléčné výrobky včetně syrovátky pro mnoho lidí (NE PRO VŠECHNY!!!)  ideálním zdrojem bílkovin, přesto se žádná bílkovina včetně těch mléčných nedoporučuje jíst na večer – to proto, aby v noci mohla naše játra odpočívat. Sami na sobě si to můžete ověřit hned dvojím způsobem. Po konzumaci i sebe-zdravějších bílkovin ve večerních hodinách

  1. budete mít první ranní moč o dost kyselejší.
  2. ti z Vás, kteří mívají stíny, kruhy či váčky pod očima, je budete mít ráno nápadnější, než když si dáte večeři obsahující co nejméně bílkovin. (pomineme–li fakt, že jsou i jiné příčiny tohoto „make upu“ …)

Také prosím pozor na pocit špatného trávení po jogurtech = často za to nemůže samotný mléčný jogurt, ale to, co do něj přidávají výrobci. Ale proč by to tam nedávali, když jim to lidé kupují? (Jen tak na okraj: autor článku a jeho manželka (léčitelka a senzibil), nekupují jiné jogurty než bílé smetanové …)

Samozřejmě jsou lidé, kteří v rámci svých individuálních alergií nesnášejí žádnou složku z mléčných výrobků v jakékoliv podobě a úpravě. Těm pak nezbývá, než se čemukoliv od mléka pečlivě vyhýbat.

Také si dovoluji upozornit, aby se nikdo bezhlavě nespoléhal na různé testy na alergie či potravinovou nesnášenlivost prováděné v rámci oficiální medicíny. Dle sdělení mnoha klientů tyto testy občas dávají falešně pozitivní i falešně negativní výsledky. Když se klient spolehne jen na svoji vlastní zkušenost, může postupně dojít k mnohem pravdivějším informacím o svém stravování, jednak pečlivějším sledováním toho, co mu říká jeho vlastní tělesná schránka, a jednak s pomocí tzv. eliminačních diet – viz tyto články:

Eliminační diety a nesnášenlivost některých potravin

Karmická medicína 6 – Interoreceptory