Mít výčitky svědomí je horší než si dát jednou za čas „nezdravé“ jídlo

cm prejidani

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Důvodem, proč jsou zdravotní problémy, zejména v západní kultuře, tak rozšířeny, je naše negativní přemýšlení o jídle. Kvanta informací typu „to nesmíš jíst“ a „toto nesmíš jíst“ mají na nás mnohem horší vliv, než konzumace tzv. „nezdravých potravin“. S touto radikální myšlenkou přicházejí Esther a Jerry Hicks. Některé studie jim dávají za pravdu. Mám na to stejný názor.

Jídlo je dar boží. Mělo by nás zasytit a dodat vše potřebné. „Berte to zlehka,“ dodali by Esther a Jerry Hicks. Jsem sice psycholog, ale jestli mě něco dalšího už od roku 1995 zajímá, tak je to zdravá výživa. Rád si dávám na snídani smoothie nebo obilné kaše a konzumuji potraviny, jako je řasa chlorella, goji nebo chia semínka. Fanatické pročítání, co má kolik „éček“, kalorií nebo vyhýbání se určitým potravinám však odmítám.

MŮJ POHLED NA VÝŽIVU

Každý jsme individualitou a potřebujeme něco jiného

Jen v kolika knihách se píše, že například mléko je špatné! Osobně mléko nepiji a též by mě nenapadlo ho doporučovat. Na druhou stranu existují duchovní mistři, kteří nic jiného než mléko nepožívají. Znám lidi, kteří jedí vajíčka proto, aby byli zdraví. A také lidi, kteří vajíčka nejedí proto, aby byli také zdraví. Grierson Bruce zkoumal desítky nadstandardně zdravých seniorů – sportovců. V knize „Jak utéct času?“ dokládá, že každému z nich ke zdraví pomáhá úplně jiná strava. Že důležitost toho, co přesně jíme, se přeceňuje.

Také v různých stavech vědomí potřebujeme různou stravu

Když celý den meditujete nebo jste zavřeni ve tmě (na tzv. terapii tmou), potřebujete toho k jídlu opravdu málo. Sám jsem vegetarián. Ale podle mě nemůže být nic hloupějšího, než nutit k bezmasé stravě např. celý den těžce pracujícího zedníka. A jak řekl nedávno jeden můj známý: „Přeci, když jsem ve stresu, tak si nebudu ještě navíc odpírat čokoládu. Je mnohem zdravější si ji dát.“

Milujme jídlo a jeho přípravu

„Z jídla máme mít dobrý pocit,“ řekli by Esther a Jerry Hicsks. Velkou inspirací je v tomto má kolegyně Zuzana Švédová. Je úchvatné pozorovat, jak miluje jídlo a jeho přípravu. Zuzka dává do přípravy kus sebe. Úplně přitom září. Podle, Martina, mého opatrovníka ve tmě, je totiž ze všeho nejdůležitější, aby se při vaření do jídla dostala láska. „To je pak ta pravá živá strava,“ říká.

Jezme pomalu

Znám lidi, kteří si zakládají na tom, jak jedí zdravě, a přitom jsou velmi podráždění a negativní. Svou fanatickou víru se navíc snaží vnucovat svému okolí. Pak je někdo, kdo vůbec složení stravy neřeší. Jen každé sousto několikrát a pořádně požvýká. Jídlo je pro něj rituál. Kdo je na tom asi lépe? 🙂

Zaměřujme se na to, co jíst a ne na to, co nejíst

Zuzčiny články miluji proto, že v nich tak nadšeně a ze svých hlubokých zkušeností popisuje všechny blahodárné účinky medvědího česneku, nebo proč nám mohou pomoci například pohanka, mandle nebo jáhly. To je podle mě cesta zdraví. Být nadšený z toho, jak nám určité potraviny pomáhají a pokud to jde, tak si je dopřávat.

Dát si občas chipsy? Proč ne!

Vracím se tím na začátek článku: Podle mě mnohem škodlivější, než si dát občas něco tzv. „nezdravého“, je sbírat informace, proč jsou určité potraviny špatné.

Olga Kotelková, která ve věkové kategorii nad 90 let běhá maratóny(!!), jí zdravě a jednoduše. Když jde ale jednou za měsíc na baseball, dá si pivo i hamburger. Ví, že pít jako divák na stadiónu např. nápoj ze zeleného ječmene, by bylo absurdní a danému vzoru situace neadekvátní.

Výčitky a špatný pocit jsou při jídle tím nejhorším, co nás může potkat. Dříve lidé spíše přijímali a jedli to, co bylo. Věřili v sílu modlitby a před jídlem pokrmu žehnali. Snažím se dělat totéž. Když si dám jednou za čas coca-colu, proměním si ji mentálně v lék 🙂