Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Migréna obecně začíná jako pociťování tupé bolesti, která se později rozvine do dlouhodobější pulzující bolesti, která vystřeluje do spánků, ale taky do přední i zadní části hlavy (či už na straně jedné hemisféry, nebo obou). V těžších formách bývá bolest doprovázena pocity na zvracení, zvracením, senzitivitou na světlo a hluk. Asi přibližně u patnácti procent lidí trpících migrénami se vyskytuje tzv. aura, která zvykne nastupovat před samotnou migrénou.
Jde o manifestaci neurologických, převážně vizuálních symptomů, které zahrnují různé zrakové elementy, vlny, čáry, body, světelné záblesky, slepé skvrny, dvojité vidění, ale můžou se vyskytovat taky sluchové, čichové halucinace, či iluze doteku. Takovýto stav může trvat přibližně několik málo minut a zmizí s nástupem migrény. Ke spuštění migrény můžou vést různé tělesné faktory a faktory prostředí, jako je jídlo, hormonální změny, počasí a stres. Avšak, co je důležité vědět, že takovýto spouštěč může být pro každého jiný. Někomu migrénu spustí špatné počasí, jinému nikoli. Může jít jak o silné slunce, sluneční záření a světlo, tak i vlhko, barometrické změny tlaku. Endokrinní změny v organismu mají výrazný vliv na bolest hlavy a souvisejí především s nerovnováhou hormonů během menstruace, těhotenství či menopauzy u žen. Právě z těchto důvodů se klinická deprese i migréna týká vyššího procenta žen, než mužů. Podle výzkumů v této oblasti se stoprocentně hereditární vlivy nepotvrdily, avšak dědičné predispozice podle odborníků výrazný vliv na rozvoj migrény sehrávají. Je přibližně padesátiprocentní možnost, že u dítěte se budou vyskytovat tendence k migrénám, jestliže jeden z rodičů jimi trpěl, a pětasedmdesáti-procentní možnost výskytu, jestliže migrénou trpí oba rodiče.
Léčba zahrnuje převážně medikamentózní přípravky, pomáhají taky relaxační metody, které však bývají účinnější ještě před úplným rozvinutím migrény. Když se objeví prudké a dlouhotrvající bolesti hlavy a tyto migrény nejsou situační, naopak, vyskytují se relativně často u daného jedince, je potřebné, aby člověk zašel ke svému praktickému lékaři, který podle vyšetření posoudí další postup. Farmakologické přípravky, které se používají na léčbu migrénových stavů, můžeme klasifikovat jako symptomatické, tj. akutní, zaměřené na odstranění migrény a její symptomů. Druhou skupinou jsou léky profylaktické, tj. preventivní.
Tyto se doporučují za účelem prevence či snížení počtu migrénových záchvatů u těch pacientů, u kterých se vyskytují časté migrény, tedy dvě či více za měsíc. Tyto léky jsou tedy prevencí před dalším atakem migrény, neléčí symptomy, když už se migréna objeví. Tzv. beta-blokátory jsou nejčastěji předepisované léky a považují se za efektivní preventivní léčbu. Antidepresiva mohou taky zmírňovat migrény, a to svým částečným analgetickým účinkem, jelikož ovlivňují funkce serotoninu, který ovlivňuje pociťování bolesti a přenáší nervové impulzy v mozku. Další skupinou léků jsou blokátory kalciových kanálů, které zabraňují zužování cév (vazokonstrikci) a tím bolesti, která toto zužování cév doprovází. Můžeme říct, že při migréně to, co bolí, není hlava, ale právě prudké zužování a rozšiřování cév a tepen v oblasti hlavy. Bolest hlavy, a tedy migrény můžeme tedy zařadit mezi cévní onemocnění. Jakákoli bolest je vývojově určena k tomu, aby člověka varovala, resp. informovala o tom, že něco ve vnitřním prostředí organismu, nebo na povrchu, není v pořádku a vyžaduje nápravu. Proto i migréna může být varovným znakem vážnějších onemocnění a je tedy potřebné jí věnovat pozornost. Při jakýchkoli dlouhotrvajících stavech migrény kontaktujte svého ošetřujícího lékaře nebo specializované zařízení pro léčbu bolesti.