Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mentální anorexie je úmyslné odmítání potravy, které může mít řadu příčin (více se můžete dočíst v článku Anorexie – příčiny). Mnohé mámy netuší, že právě jejich dítě je postiženo touto nemocí. Dcera jim však připadá nadměrně štíhlá a dosáhla v poslední době další váhové redukce. Přitom stále mluví o tom, že je obézní, a navíc se – zdánlivě nelogicky – pořád plete v kuchyni nebo vymýšlí nové recepty. V tom případě je na místě nenápadně zbystřit!
V současné době je mentální anorexie nejen vážnou nemocí, ale i – což by nikdo nečekal – mezi dívkami módou! Předhánějí se v tom, která sní méně, a která je více vyhublá. Doma však o podobných „soutěžích“ mlčí, a stav se může zhoršovat. Mezi typické příznaky anorexie patří plachost a poněkud tajemné chování postiženého člověka. Jí rád o samotě, až ostatní od stolu odejdou, nebo naopak ještě dříve – pod záminkou toho, že za chvilku musí někam odejít. Dosti nepříjemná situace pro něj nastává, pokud je nucen stolovat s ostatními; pak se šťourá v jídle, „přemýšlí“, upřednostňuje mini-porce (které nedojídá), a pokud takovému člověku někdo začne jídlo podbízet, může přejít až do agresivity.
Lidé postižení mentální anorexií bývají zimomřiví a milují horké nápoje, protože i tepelnou energii tělo přijímá s povděkem a touží po ní. S postupující nemocí pozbývají chuti k fyzickým aktivitám (již na ně nezbývá energie) a s obtížemi se duševně soustředí – vyhladovělý organismus jim vnucuje stále myšlenky, týkající se jen a pouze jídla (typu: kolik už jsem toho dnes snědla, kolik si ještě mohu dovolit, v kolik hodin to bude, za jak dlouho to bude, jak se vyhnu společné večeři… atd.) Ačkoliv se tyto osoby – nejčastěji dívky – vyhýbají příjmu potravy, velmi rády si prohlížejí obrázky jídel, nebo připravují rafinované pochoutky pro ostatní (většinou krásně zdobené), z nichž ovšem ani neochutnají (nebo ochutnají a zase sousto vyplivnou). Váží se i několikrát denně. Dívky trpící mentální anorexií ztrácejí menstruaci. Tělo mobilizuje svoje rezervy a je nuceno sáhnout i ke štěpení vlastních bílkovin – tzn. postižená dívka přichází nejen o svalovou hmotu, ale zmenšují se i vnitřní orgány. Přednostně ty, které nejsou pro život jedince bezprostředně nutné, tedy především orgány pohlavní. Menstruace, případně reprodukce, je přepychem, který si tělo nemůže dovolit.
Velmi smutným doprovodným znakem mentální anorexie je narušení vztahů – především k osobám nejbližším: k matce, otci, sourozencům. Ti všichni jsou potenciálními nepřáteli, kteří by mohli postiženou osobu nutit k jídlu, a často to dělají (sourozenci jsou nebezpeční tím, že „žalují“). Úplnou katastrofou jsou dobrosrdečné babičky, které mívají napečené buchty a jiné, vrcholně „nebezpečné“ věci. Anorektická dívka odmítá jezdit na rodinná setkání a oslavy, uchyluje se do ústraní a chová se nevrle až agresivně. Je náladová. Pokud tyto příznaky u svých blízkých pozorujete, v prvé řadě se pokuste si s nimi promluvit. Násilí ani tresty nic nezmůžou. Teprve klidným vysvětlením problému a jeho možných následků může postižený člověk pochopit, jak nebezpečnou činnost provádí. Je nutno nenásilně a opakovaně věc vysvětlovat – ale vyhnout se vnucování jídla, nadávkám, vyhrožování. V případě, že anorexií postižený člověk svoji situaci POCHOPÍ, je nastoupena cesta k nápravě. Upřímně řečeno – bývá však velmi dlouhá.