Mentální anorexie – trvalé následky

Žel, mentální anorexie, tj. úmyslné odmítání potravy, není jen jakýmsi nevinným experimentem dospívajících dívek a mladých žen. Může zanechat trvalé následky pro celý další život. Odhady odborníků říkají, že 10% postižených dokonce nelze zachránit a případy končí smrtí. S údivem si asi kladete otázku, co je na léčbě mentální anorexie tak složitého? Stačí přece začít jíst, a vše je v pořádku? Prvním problémem je přesvědčit postiženého, aby začal jíst; v pokročilých případech, aby se nechal hospitalizovat. K úmrtím dochází tedy nejčastěji právě proto, že pacient nastoupil léčbu pozdě. Organismus prodělal nevratné změny. Jaké jsou varovné signály?

Jak je uvedeno již v článku o příznacích mentální anorexie, tělo postiženého člověka začíná štěpit vlastní bílkoviny, v důsledku čehož dívky ztrácejí menstruaci. Zde je třeba poznamenat, že pokud dívka či žena užívá hormonální antikoncepci, menstruaci neztrácí (protože v případě hormonální antikoncepce jde o uměle vyvolané krvácení). Na tento příznak blížící se krize nelze tedy vždy spoléhat.

Pokud hladovění pokračuje i poté, kdy byly částečně spotřebovány bílkoviny pohlavního aparátu, přichází nevyhnutelně na řadu orgány pro přežití důležitější. Objevují se změny v oblasti trávicího ústrojí – sliznice žaludku (který je u postižených převážně prázdný) je drážděna žaludeční kyselinou, vzniká zánět, případně až žaludeční vředy. Dochází ke značnému snížení střevní peristaltiky – střevo je málo pohyblivé. Při tomto stavu trávicího ústrojí začíná být ovšem pro tělo značně obtížné zpracovat potravu, i když je eventuelně nějaká zkonzumována.

Co je však v pokročilejších stadiích mentální anorexie zcela nepřehlédnutelné, jsou srdečně-oběhové potíže. Jelikož organismus přechází na úsporný, pomalejší metabolismus, dochází ke zpomalení tepové frekvence (případně nepravidelný srdeční tep) a poklesu krevního tlaku i tělesné teploty. Žel, postižená osoba tělu nedovoluje využít vlastní obranné mechanismy – naopak stupňuje fyzickou zátěž, cvičí, usiluje o zrychlení metabolismu zneužitím potravních doplňků určených pro osoby s nadváhou. Mohou se proto objevit mdloby, které by již pro okolí měly být jasným varovným signálem; nastává období, kdy může dojít k náhlému selhání srdce.

Další závažné nebezpečí spočívá v manipulaci postiženého s projímadly a močopudnými přípravky (diuretiky). Dochází tak ke ztrátě tekutin a důležitých minerálů (elektrolytů), vnitřní prostředí těla se začíná vzdalovat od svého přirozeného stavu, je obtížné udržet správnou vnitřní kyselost (pH) – v této fázi může nastat selhání ledvin a metabolický rozvrat. V tomto prostředí pochopitelně nemůže fungovat ani srdce, protože i ono je závislé na přísunu přesně stanovených hladin elektrolytů a stálém vnitřním prostředí.

Mezi závažné trvalé následky mentální anorexie patří změny psychické, které mohou být trvalého charakteru – těžká nespavost, neschopnost soustředění, podrážděnost, deprese, neschopnost navázat partnerský vztah a sexuálně žít. V této oblasti nejvážnějším následkem je poškození mozku, popř. předčasné ukončení jeho vývoje (pokud s mentální anorexií experimentují teprve dospívající lidé). Může docházet k částečnému rozpadu nervové tkáně, což se projevuje např. zhoršením zraku.

Ačkoliv lidé trpící mentální anorexií se úzkostlivě vyhýbají tukům, mívají zpravidla zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, což devastuje jejich cévní systém. Mezi trvalé následky tohoto vážného onemocnění můžeme započíst také osteoporózu (začíná předčasná demineralizace kostí) a vysokou kazivost zubů. Podtrženo a sečteno: z častého původního záměru postižených dosáhnout fyzické krásy a dokonalosti zbývá – obrazně řečeno – prach a popel. A i když údobí Twiggy již údajně v módě skončilo, kolektivy mladých jsou anorexií stále zasaženy jako morem. Stěžejní úloha navést dospívajícího člověka na správný hodnotový systém a uchránit ho tohoto nebezpečí tak spočívá převážně na rodičích. A je – jak je vidět – životně důležitá!