Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lymfatický systém je systém lymfatických cév a uzlin, který shromažďuje lymfu z celého organismu a odvádí ji zpět do krevního oběhu. Lymfa se dá charakterizovat jako bílá, mléčně zabarvená tekutina, která obsahuje lymfocyty, bílkoviny a tuky. Tato tekutina se hromadí v mezi-buněčných prostorech tkání a krevních cév a je shromažďována lymfatickým systémem, z kterého se pak přesunuje zpět do krve. Je součástí imunitního systému, v němž má významnou úlohu v obraně těla před infekčními a nádorovými onemocněními.
Je důležité si uvědomit, že všechny tělesné tkáně jsou omývány tekutinou vznikající z krve. Většina této tekutiny se do krve opět vrací přes stěny kapilár, avšak zbytek (spolu s určitými buňkami a drobnými částicemi, jako jsou bakterie) je transportován k srdci prostřednictvím lymfatického systému.
Na určitých místech lymfatických cév jsou umístěny lymfatické uzliny. Jsou to, řekněme filtry, jejichž úkolem je vychytat z protékající lymfy mikroorganismy a ostatní cizí částice. Lymfatické uzliny jsou vlastně drobné rozšíření v určitých místech lymfatických cév. Jsou někdy nesprávně označovány jako lymfatické žlázy. Mají velmi rozdílnou velikost – od zcela mikroskopických až do dvou a půl centimetru v průměru. Každá uzlina je tvořena tenkým vazivovým pouzdrem a vnitřní lymfatickou tkání. Pouzdrem prochází několik drobných lymfatických cév (které přivádějí lymfu dovnitř) a jedna větší (která odvádí lymfu pryč). Lymfatická tkáň vytváří protilátky a obsahuje lymfocyty, které hrají významnou roli v obraně organismu před infekcí. Kromě toho obsahují lymfatické uzliny také makrofágy, což jsou velké buňky schopné pohlcovat bakterie i jiné cizí částice, které proniknou do organismu.
Uzliny tedy fungují jako jakési bariéry bránící šíření infekce, neboť likvidují bakterie (nebo je odfiltrují), než mohou vniknout do krve. Do lymfatického systému patří ještě slezina, mandle, brzlík, slepé střevo (apendix) a kostní dřeň. Jejich hlavní funkcí je tedy navrátit do oběhu část tekutiny, která se do tkáňového moku dostala z buněk a krevních cév. Důvodem velké důležitosti lymfatického systému je to, že bez jeho přítomnosti by se větší molekuly, které se díky své velikosti nemohou vstřebat zpět do krevních kapilár, hromadily v tkáňovém moku a vazbou velkého množství vody na tyto molekuly by docházelo k otoku.
Uzliny obsahují velké množství lymfocytů (lymfocyty jsou jedním z druhů bílých krvinek), jenž mají schopnost neutralizovat a ničit bakterie a viry. Pokud dojde v určité části organismu k infekci (zánětu či jinému podobnému procesu), ta lymfatická uzlina, která je nejbliže k místu zánětu, zduří a stává se citlivou, protože se snaží zabránit proniknutí infekce do dalšího organismu. Jde-li o výrazně virulentní infekci, mohou se pak zanítit i samotné lymfatické cévy, což je viditelné potom i pouhým okem (lymfangoitida).
Lymfatický systém hraje důležitou roli také v absorpci tuků z potravy ve střevním traktu. Zatímco produkty trávení cukrů a bílkovin mohou procházet do krve přímo, tuky se musí dostat nejprve do lymfatických (označovaných jako chylózní) cév. Je zajímavé, že lymfa v těchto cévách je díky tomu tak hustá, že připomíná mléko.
Nejčastějšími důsledky špatné funkce lymfatického systému jsou otoky, pocit únavy, celulitida, různé poruchy funkce imunitního systému a další.
V některých případech, jako například po odstranění prsu chirurgicky (mastektomie), může dojít k obstrukci lymfatických cév některé z končetin, lymfa se pak akumuluje a příslušná končetina otéká, dochází k lymfedému. Právě lymfatickým systémem se také nejčastěji po těle šíří rakovina. Poté, co primární tumor pronikne do některé z lymfatických cév, se mohou jeho části oddělit a rozptýlit se (metastázo-vat) po organismu do jedné či více lymfatických uzlin.
Zde rostou a vyvolávají sekundární nádory. Je to typické u rakoviny prsu, která velmi brzy po svém vzniku metastázu-je do uzlin v podpaždí.
I my sami můžeme zlepšit fungování lymfatického systému. Důležitá je i změna jídelníčku. Po konzumaci některých potravin může zůstat v organismu velké množství odpadů a proto může dojít k otokům v lymfatickém systému. Důležité je se vyhýbat tučným potravinám, mléčným výrobkům, červenému masu, chemicky zpracovávaným a rafinovaným potravinám a cukrům. K potravinám, které nejlépe působí, patří čerstvé ovoce a čerstvá zelenina.
Další možností je takzvaná lymfodrenáž neboli lymfatická masáž, což je proces uvedení lymfy do chodu – provádí se speciálními hmaty a cviky, klasickou masáží, míčkováním za použití molitanových míčků, s prvky akupresury a s použitím řady různých masážních prostředků a zábalů z různých bylin a éterických olejů. Provádí se i přístrojová drenáž, kdy speciální přístroj simuluje ruce maséra.
Funkce lymfatického systému se dá podpořit očistnou kůrou – vhodně vybraná a provedená očistná kůra pomáhá tělu zbavit se škodlivých látek a zjednodušší tak práci lymfatickému systému.
Vnitřně se dá užívat výtažek z echinacey, který významně ovlivňuje lymfatický systém a otok uzlin v souvislosti s infekcí. Lymfatický systém posiluje i čaj citronela.
K zevní stimulaci lymfatického systému se dají použít různé masažní gely, masti či spreje – například CELUline nebo kaštanovou koupel od firmy Weleda.