Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lichořeřišnice velká je větší na délku než na výšku. Viděl jsem exempláře rozlohou asi třímetrové, ale do výšky tak po pás – ve Španělsku u mostů přes potoky, u silniček zařízlých ve strmých svazích lesnatých pahorkatin, kde každou noc trochu sprchne a v zimě moc nemrzne. Voda totiž udržuje teplotu nad nulou a dodává zálivku, což lichořeřišnice ocení mohutným vzrůstem překrývajíc okolní plevely a keře, které využívá pro svoji podporu, aby mohla vystavit na odiv své různobarevné květy od žluté po červenou, a svými listy zcela zakrývá to, co je pod nimi. Je známo, že čím horší podmínky, tím více kvete. Proto se u nás pěstuje na zahrádkách jako okrasná pilně kvetoucí kytka.
V léčitelství se využívá hlavně její čerstvá nať nebo šťáva, případně tinktura. Sušená má účinek mnohem slabší. Je to dáno tím, že účinné glykosidicky vázané sirné látky podobné těm v hořčici (izothiokyanát z benzylhořčičného předstupně) a zvláště v křenu, které hubí bakterie a zvláště zlatého stafylokoka, se při sušení hydrolyzují a dále se rozkládají za tvorby štiplavé vůně podle přítomného množství, jež se ale podle lokalit sběru výrazně mění. Zvláštností je, že podle dostupných informací tytéž účinné látky vyrobené uměle na zlatého stafylokoka nefungují. Zlatý stafylokok se v nemocničním prostředí adaptoval na všechna známá antibiotika a je příčinou mnohých úmrtí, zvláště starších a oslabených lidí všeho věku. A to jsou vlastně v nemocnicích skoro všichni, takže je o jeho líheň průběžně postaráno.
Lichořeřišnice podporuje nespecificky imunitu a je pro lidi něčím jako náhradou antibiotik v případech jejich selhávání. Tím myslím antibiotika i lidi, kteří si celý život kazí zdraví honbou za hmotnými statky, aby si na sklonku života mohli pro své opotřebené tělo dovolit nejlepší dostupnou péči a mohli v domovech důchodců ve svém uzavřeném kamrlíku promýšlet a snít další životní plány a duchovní moudra, než je ulapí zdravotní systém do své pavučiny zpoplatněné laskavosti.
Nejvíce účinných látek mají semena, která ale při dozrávání snaživě padají na zem. Je tedy vhodné mít na zemi rozloženou nějakou fólii, ze které je můžete smést. Není třeba to dělat každý den, protože semena se téměř nekazí. Musejí totiž vydržet do dalšího vegetačního období a vzdorovat plísním a kdečemu semena žeroucímu. Semena se suší při teplotě do 40 °C běžně na novinách nebo sušicích sítech. Voní trochu bramborově a křenovitě. Uchovávat doporučuji ve sklenicích s víčky. Drtit sušená semena na tříštivém kávomlýnku na kávu na mixéru až těsně před použitím šetří účinné látky čaje pro vás. Lžičku drceného semene lze spařit po dobu asi 15 minut v šálku vody a pít 3-4× denně mimo jídla při vleklých urologických potížích nebo při kašli s přítomností obávaného zlatého stafylokoka.
Sbíráte-li květy do salátu, tak jejich denní dávka by měla být do tolika gramů, kolik kilogramů vážíte. Čerstvé jsou chutné, ale již za hodinu se v nich začínají rozkládat účinné látky a nabývají ostrou chuť, jakou se vyznačují zvláště listy. Listy lze začerstva používat také jako zeleninu vhodnou do salátu, stejně jako květy, ale salát již bude ostřejší až palčivější.
Z listů nebo nati se připravuje vylisováním šťáva, která se užívá váhově podobně jako květ, tedy jako denní dávka asi tolik mililitrů, kolik vážíte kilogramů. Je-li ale přítomen zlatý stafylokok, tedy poněkud více, odhadem až dvojnásobek. To už je skoro půl záhonku…
Listy se suší při teplotě do 35 °C v lískách či na sítech. Ze sušených listů se může používat zápar, ale jeho účinek je asi čtvrtinový ve srovnání s čerstvou šťávou. Ze sušených listů a semen se připravují i tinktury, ale vzhledem k hydrolýze i tepelnému štěpení účinných látek a zvláště k jejich zmenšenému množství v sušině je vhodné účinek těchto tinktur podpořit vírou v gloriolu lichořeřišnice nebo v mimořádné extrakční schopnosti technologického postupu a zároveň vírou ve schopnosti technologa. Víra se ale osvědčila lépe než chemicky významnější přítomnost účinných látek.
Šťávu by bylo možné i konzervovat alkoholem tak, aby ho bylo v koncovém čtvrtkašovitém (že když je produkt asi poloviční řídkosti než polokašovitý) produktu nejméně 30 %, jinak se vám to bude kazit. Problém ale vidím v tom, že účinná dávka bude docela silně namáhat játra člověka již tak dost oslabeného chorobami. Nemocný špatně dýchající člověk je téměř neschopen játry něco detoxikovat. Proto se při podávání lichořeřišnice alkohol obecně nedoporučuje.
K tomu poznamenávám, že játra při horečkách bez pravidelného podávání hroznového cukru atrofují, zmenšují se a tak je potřeba následného rekonvalescenčního období, aby mohla zase dorůst do normální velikosti a funkce.
Takže, abych to shrnul, šťávu z lichořeřišnice s alkoholem doporučuji užívat jen jako prevenci hned po ránu, dokud jste ještě rozespalí a nic nechápete. Dejte si jí 1-2 lžíce a za pilného ošklíbání se vás to cestou k záchodu probere, než se odeberete směrem k východu do tvrdé reality boje o přežití v českém multikulti kapitalizmu a než získáte obvyklou přírodní zelenkavou barvou tuctového maskování plebejce bez výhod.
Je to na prd. A to je i další výhoda požití lichořeřišnice, která potlačuje přemnožené patogenní a jiné mikroby a plísně v trávení, čímž tlumí flatulenci, větry a prdy.
Ženy, které trpěly nepravidelnou menstruací, si dělávaly sedací koupele, takže v době, kdy ji zrovna neměly, posedávaly po večerech ve vaně s vývarem nati lichořeřišnice. Zvláště měly-li zároveň výtok, svrbění či zánět v oblasti zevních genitálií a močového vývodu. Nebo erotickou nechuť, pro kterou bylo posedávání v koupeli výmluvou lepší než tradiční bolest hlavy…
Také se zředěnou tinkturou kloktalo a to i polykalo při paradentóze, zánětech v krku, angínách, kašlech, nosohltanech a zvláště zánětech nosohltanu.
Lichořeřišnice tedy nalézala uplatnění při imunitním selhávání, zánětech, urologických problémech, bronchitidách, rozedmě plic, chřipkách, nachlazeních, kvasinkových infekcích a tak podobně a zvláště při imunitním selhávání…
Obvykle se nedoporučuje lichořeřišnici dávat do směsi s jinými, ale kombinace křenu a lichořeřišnice, jestli ji dokážete spolknout, může být na zlatého mikroba velmi rasantní. Polknete-li však, zkontrolujte po chvíli i židli, jestli to nevyhnalo zlatého mikroblba skrz…
Mšice lichořeřišnici nemají rády a háďátka také ne, takže na záhonku s mrkví nebo kolem ovocných stromů je na vaší zahrádce ideální místo pro tuto krásnou rostlinu. Tož si vysejte lichořeřišnici.