Kyselina listová

Kyselina listová, nazývaná též někdy folacin či vitamin M patří do skupiny vitamínů B. Je nezbytná pro činnost některých enzymů. Také je potřebná pro činnost nukleových kyselin. Tyto kyseliny představují genetický materiál buněk a proto významně zasahují do procesů růstu a reprodukce. Kyselina listová hraje rovněž významnou roli při tvorbě červených krvinek v kostní dřeni a při vývoji vlastních funkcí nervového systému.

Nejdůležitějším zdrojem jsou jedlé houby, játra a čerstvá listová zelenina. Dále se kyselina listová vyskytuje v kořenové zelenině, pomerančích, ořeších, sušených luštěniných a vaječném žloutku.Mírný nedostatek této kyseliny se může upravit dietou pomocí přiměřeného množství čerstvého ovoce a syrové zeleniny. Rovněž je doporučováno pití jedné lahve ovocného džusu denně. Podávání kyseliny listové je často doporučováno v období těhotenství a kojení či v případě předčasně narozených dětí či dětí s nízkou porodní váhou. Nedostatek může nastat i u pacientů na hemodialýze, s určitými chorobami krve, s lupénkou, se zhoršeným vstřebáváním živin ze střeva, těžkým alkoholismem nebo s chorobami jater.

Potravinové doplňky obsahující kyselinu listovou jsou tedy jednak doporučovány u těžkých alkoholiků, ale i u lidí, kteří užívají léky, které vyplavují kyselinou listovou z organismu. Odborné zdroje uvádějí, že mezi takovéto léky patří antikonvulziva (léky zabraňující křečím), léky proti malárii, antikoncepční tablety obsahující estrogeny, některé léky proti bolesti, kortikosteroidy a sulfonamidy.

Nedostatek kyseliny listové může způsobovat výrazné snížení počtu červených krvinek (anémie), dále únavu, snížení chuti k jídlu, nevolnost, průjem a vypadávání vlasů. Může způsobit i vředy v dutině ústní, bolesti jazyka či zpomalení růstu kojenců a dětí. Jako průměrná dávka se všeobecně uvádí 400 mikrogramů denně. V období těhotenství a kojení se  potřeba kyseliny listové zvyšuje a je třeba výši dávky probrat s lékařem. Vyšší dávky kyseliny listové nejsou toxické. Mohou však vést ke zhoršení nedostatků koexistujícího vitamínu B12 (může maskovat jeho nedostatek). Kyselina listová by se neměla podávat při léčbě anémie, pokud se nezjistí její příčina.

Celková nabídka přípravků obsahujících Kyselinu listovou.