Kvalitní ochucovadla

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Občas se jen pousměji, když mnohým při slově ochucovadlo vytane na mysl sůl, Maggi, případně kečup. Jako by nic víc v této době hojnosti nebylo. Věděli jste, že na 100 g běžného průměrného kečupu výrobce použije 2,2 g soli? To je 100 % doporučená denní dávka na den. Vezmeme-li v potaz dítě, například batole, kde doporučená denní dávka čítá 0,5 g soli na den, vidíme, že toto množství překročíme mnohonásobně. Můžeme-li, chystejme si doma, nespoléhejme na polotovary z obchodních sítí. Dokonce i onen kečup, bez konzervantů a z těch nejčistších možných surovin zvládneme během několika minut, více však ke konci článku. Nyní si společně projděme několik bylinek, koření a nejrůznějších ochucovadel, která náš pokrm ozvláštní, vyladí, ne-li přímo posvětí.

Himalájská sůl

Na světě existují stále ještě místa, která nebyla lidskou rukou tknutá. Příkladem mohou být majestátné Himaláje se svými bohatými nalezišti soli. Ta, na rozdíl od běžné soli kuchyňské či mořské, uchovává až 84 nejrůznějších minerálních látek ve své nejpřirozenější a nejčistší podobě. Díky svému optimálnímu složení ji už netřeba ničím obohacovat, což není pravidlem u obyčejného chloridu sodného, který navíc velmi často obsahuje protihrudkující a protispékavé látky. Co se mořské soli týká, její čistota při současném znečištění moří bývá sporná. Výběr ponechám již na vás, osobně bych však volila mezi solí himalájskou a mořskou, klasický chlorid sodný v pytlíku, pokud své tělo skutečně milujeme a toužíme po nejlepším, ponechme stranou.

Řada mých přátel používá ještě jeden druh soli, tzv. sůl vulkanickou, která voní i chutná po vejcích. Vždycky mi tvrdí, že tuto sůl docení jen opravdoví fajnšmekři. Ať tak či tak, člověk si na ni potřebuje zvyknout, aby si ji nakonec opravdu zamiloval. Tato sůl, na rozdíl od soli himalájské a mořské, bývá tmavší barvy a kromě chloridu sodného a železitých minerálů obsahuje také siřičitou složku. Právě ona je zodpovědná za onen vajíčkový odér. Naučíte-li se s ní rozumně hospodařit, naše saláty a další vytříbené pokrmy, získají zcela nový gurmánský rozměr.

Himalájská sůl

Se solí však opatrně. Ač v malém množství nezbytná, sodík zodpovídá za osmotický tlak, vhodně doplňuje draslík, který se stará o tekutinu uvnitř buněk, zatímco sodík o tekutinu mimo ně, pokud to však přeženeme, i z dobrého sluhy stává se zlý pán. Doporučená denní dávka by neměla překročit množství, jež se vejde na jednu čajovou lžičku. Ovšem, nejedná se pouze o sůl, kterou viditelně solíme. Sůl bývá velmi často skrytá, dokonce i v potravinách, kde bychom ji ani náhodou nehledali. Například snídaňové cereálie, kečup, sójová omáčka, kdy v jedné polévkové lžíci najdeme 1 g sodíku. Dále pak zeleninové šťávy, nejrůznější hotové omáčky, instantní pokrmy atd. Pak tedy i tuto skrytou sůl třeba do celkového denního příjmu započítat. Na závěr připojím ještě jeden tip, který mne naučila tradiční čínská medicína. Pokrm jemně osolme hned na začátku varu, posléze prohřejme. Pokud jsme zvyklí dosolovat až nakonec, přesněji na talíři, bereme ledvinám jejich životodárnou sílu.

Lahůdkové droždí

Lahůdkové droždí Lahůdkové droždí, neboli Tebi. Babička jím vždycky sypala polévku, která se pro mne stala nezapomenutelným chuťovým zážitkem. Jedná se vlastně o inaktivované kvasnice, které však, na rozdíl od těch běžných, těsto nenakypří. Toto droždí vnímejme spíše jako formu dochucovadla, kdy na 100 g suché směsi najdeme 41 g bílkoviny. Tebi je zároveň bohatým zdrojem chromu, vitamínů skupiny B a zvolíme-li jeho čistou formu, což znamená Tebi prosté ječného sladu, může vhodně doplnit bezlepkovou dietu. Toto droždí si v sobě nese lehkou masitou příchuť, slouží tedy jako zajímavé dochucovadlo, případně pak zahušťovadlo. Osobně jej přidávám do všech zeleninových salátů, polévek, nejrůznějších dipů a zeleninových plněk. Vhodně doplňuje také pečenou bramborovou placku.

Pečená bramborová placka

  • 1300 g brambor
  • 5 stroužků česneku
  • 50 g hrubé kukuřičné mouky (placky budou křupavější)
  • 3 vejce
  • majoránka
  • 3 PL lahůdkového droždí
  • himalájská sůl

Brambory nastrouháme, dochutíme solí, prolisovaným česnekem, lahůdkovým droždím a majoránkou, se kterou nikdy nešetřím. Nakonec vmíchejme mouku a vejce. Plech vyložme pečicím papírem, směs na něj rovnoměrně rozprostřeme a pečme cca 40 minut na 160 °C. Krájíme dle libosti, nejlépe po vychladnutí, aby se placka netrhala. Placku vhodně doplní čerstvý zeleninový salát.

Tamari

Sojová omáčka Tuto delikátní omáčku jsem objevila asi před půl rokem a nyní stala se nedílnou součástí mých kulinářských experimentů. Stejně jako Tebi, ani Tamari, na rozdíl od Shoyu, neobsahuje lepek, vhodně tedy doplňuje bezlepkovou dietu. Její chuť je výrazná, slaná, používáme-li, pokrm již netřeba ničím více kořenit. Třeba jen troškou petrželové natě. Jejím základem je Miso, hustá hnědá pasta, při jejíž výrobě vzniká Tamari. Vnímejme ji tedy jako vedlejší produkt, sekundární potravinu, jež je plná enzymů. Z tohoto důvodu pak Tamari přidávejme až do hotového pokrmu, čímž ušetříme celou řadu zdraví prospěšných látek. Konkrétně zmíněné enzymy se vyznačují blahodárným vlivem na zažívací trakt, čímž napomáhají lepšímu využití živin z potravy.

Čím se od klasické sójové omáčky Tamari liší?

Průměrná sójová omáčka, na rozdíl od Tamari, obsahuje lepek, většinou i glutaman sodný, popřípadě cukr. Při výrobním procesu byla použita kyselina solná, během tří dnů pak vzniká ona klasická sójová omáčka. Výroba Tamari je mnohem zdlouhavější, svou úlohu zde hraje čas, který je nedílnou součástí fermentačních procesů. A právě proto tím, že vše kvasí průměrně 18 měsíců, vznikají i tolik důležité enzymy. Klasická sójovka má na náš organismus spíše zakyselující dopad. Tamari se v těle chová zásaditě. Obsah sodíku se točí kolem 6 g na 100 g Tamari, což je fajn, protože jej postačí skutečně troška.

Libeček

Onu charakteristickou vůni a chuť libečku zbožňuji, ať už v salátě, dušené zeleninové směsi, případně polévce. Jeho aroma je tak lákavé, že každému Vámi uchystanému pokrmu dodá ten správný říz. Pochází z Persie, postupem času pak zdomácněl ve Středomoří a rovněž i našich luzích a hájích. Ve svých lístcích ukrývá zajímavé množství vitamínu C, chlorofylu, beta karotenu a celou řadu éterických olejů. Svým jedinečným složením podporuje vylučování trávicích šťáv a žluči, ale také moči, trápí-li Vás tedy přílišné zadržování vody v těle, otoky, vyzkoušejte libeček. Kromě toho napomáhá rozpouštět ledvinové kaménky, celkově harmonizuje močové cesty, podporuje správnou činnost gastrointestinálního traktu, eliminuje nadýmání, bolestivé stahy střev, napomáhá při pálení žáhy. Zajímavou informací bude určitě i fakt, že snižuje množství kyseliny močové, tudíž doporučuji všem, které trápí dnové onemocnění. Libeček

Zeleninový salát s libečkem a cizrnou

  • 80 g cizrna
  • 30 g rukola
  • 1 g Nori řasa
  • 30 g pórek
  • 50 g cherry rajčátka
  • 30 g žlutá paprika
  • libeček dle chuti
  • himalájská sůl
  • sušená rajčata
  • 10 g sezamové semínko
  • 5 g slunečnicové semínko
  • 5 g lněný olej

Cizrnu namočíme přes noc, poté vaříme v osolené vodě s nori řasou, což eliminuje nadýmavý efekt. Zeleninu nakrájíme na kousky, vložíme do mísy, promísíme s povařenou cizrnou, libečkem, dle chuti ještě jemně dosolíme, přidáme semínka a zakápneme dobrým lněným olejem.

A nyní slíbený domácí kečup, pokud jste navíc příznivci RAW vychytávek, zajisté přijde vhod.

Domácí kečup Domácí kečup

  • 150 g rajčat
  • 50 g sušených rajčat
  • 5 sušených datlí
  • česnek, himalájská sůl, bazalka
  • 10 g lněný olej

Rajčata omyjeme, rozmixujeme společně se sušenými rajčaty, datlemi, česnekem, solí, lněným olejem. Výslednou směs dozdobíme bazalkou. Podáváme k dobrým celozrnným těstovinám.