Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Tlačení či dokonce skákání na břicho při porodu, to je tzv. Kristellerova exprese. Je světovou zdravotnickou organizací zakázaná již od roku 1952, přesto se u nás vesele provádí dál. Děloha je dutý orgán, je to jako tlačit na nafouknutý balón proti zdi. Není pak divu, že může dojít k přílišnému krvácení, neurologickému poškození dítěte či dokonce k prasknutí dělohy a ohrožení života matky i dítěte.
To se také stalo před pěti lety jedné rodičce ve Fakultní nemocnici v Olomouci, která se nyní s nemocnicí soudí o odškodné. Nebýt amatérského videa, které točil otec dítěte, případ by byl patrně zameten pod koberec. Lékař, provádějící KE, do poslední chvíle zapíral. Dítě je nyní postiženo dětskou mozkovou obrnou, epilepsií, chronickým zápalem plic a bronchitidou. Je téměř slepé a hluché, neumí polykat ani kašlat. Vyžaduje nepřetržitou a finančně velmi nákladnou péči.
Jeden by se domníval, že jde patrně o velmi smutný, ale ojedinělý případ. Kristellerova exprese (KE) se však za zdmi českých porodnic provádí až děsivě často.
Když jsem se zeptala svých kamarádek, známých, či dokonce nadhodila otázku v nejmenované on-line diskuzi, cca každá třetí potvrdila, že na ni byla provedena Kristellerova exprese. Málokterá z nich ale ví, že je tato metoda zakázaná a obvykle jsou za ni ženy naopak vděčné. Mají pocit, že bez tlačení na břicho by dítě nedokázaly porodit. Je tomu ale skutečně tak? Co „nutí“ lékaře použít metodu, kterou mohou matku či dítě i zabít?
Abychom si otázku zodpověděli, vraťme se trochu do minulosti. Málokdo ví, že francouzský král Ludvík XIV. nutil své milenky ležet při porodu na zádech, aby mohl pozorovat narození svých dětí. Tento přístup se mužům zalíbil a byl zaveden jako módní. Později také jako pro muže porodníky praktický, neboť měli dobrý přístup k rodící ženě. Otázkou však je, co je dobré pro samotnou ženu? Spontánně by si polohu vleže vybralo jen opravdu malé procento žen (a pokud ano, pak obvykle na boku). Porodní cesty směřují nahoru, vleže na zádech tedy žena tlačí v podstatě do kopce. Navíc tím, že leží na kostrči, která je jinak pohyblivá, jsou porodní cesty o 30% méně průchodné než v jakékoliv jiné poloze. Je pak naprosto jasné, že vytlačit na zádech dítě je opravdová fuška. Příroda tak ovšem nechtěla. Chtěl pan lékař. Hlavní prevencí „nutnosti“ či spíše nutkání užít KE je tedy změna polohy z medicínské na přirozenou.
Ukázka průchodnosti porodních cest při různých porodních polohách (World Midwives)
Kristellerova exprese očima organizace Jak jinak (Foto: Petra Langová, akce Respekt k porodu, Praha 2015)
Medicínský porod je bohužel obvykle řízený porod. Rodičky jsou u nás udržovány v podvědomí, že nejsou schopny samy porodit své dítě, na kurzech vedených porodnicemi jsou učené, že by měly zadržovat dech a tlačit silou namísto, aby tlačily přirozeně, podle vlastní potřeby a kontrakcí.
Porod je přitom naprosto spontánní proces, který se děje sám od sebe a pro zdárný průběh potřebuje především ticho, klid, přítmí a pocit bezpečí. Je nezbytné psychicky podporovat rodičku namísto nabízení tišících léků, urychlovačů či naopak zpomalovačů. Porod má své vlastní tempo, nezávislé na tom, kdy zrovna lékaři končí směna nebo kolik rodících žen je zrovna v porodnici přítomno.
Čeští porodníci skutečně věří, že zachraňují. Léta se přeci učili, jak zachraňovat matky a děti při porodu. Porod chápou jako balíček potenciálních nebezpečí, jsou neustále ve střehu. (A porod se takovým skutečně stává, pokud je do něj neustále zasahováno, jak jsem již psala v článku Čeští porodníci. Zachraňují životy, nebo jen lepí vázu, jež sami rozbili?) Potřeba kontrolovat a ovládat je jim v podstatě vrozená. V případě porodu by se ale více osvědčila schopnost nechat být. Ovšem kde je ego silnější než srdce, tam zůstává jen bolest.
V televizních zprávách se často na závěr po reportážích plných krádeží, vražd a politických pranic dávají na odlehčení „zvířátka“. V porodnicích se po typickém medicínském porodu říká spásná věta: „Hlavně že máte zdravé miminko!“
Co takový porod udělá s psychikou ženy, už nikoho nezajímá. Co takový porod udělá s psychikou dítěte, také ne. Spásnou větu pak užívají i přátelé a blízcí rodičky a ty rodičky, které uvěřily, že jim byl vlastně porod či dítě zachráněno, tuto větu rády aplikují u jiných žen. Ne. Je čas přestat se zvířátky na konci děsivých televizních zpráv. Je čas přepnout kanál nebo ještě lépe – se úplně odpojit od sítě a znovu se napojit samy na sebe.