Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Varixy neboli křečové žíly, také „žilní městky“, jsou projevem žilní nedostatečnosti většinou dolních končetin. Protože varixy jsou jen vzácně akutní nebo život ohrožující, je jim věnována malá pozornost i lékařskou veřejností. Jejich výskyt však stále stoupá, pravděpodobně pro současný způsob výživy a sedavý způsob života Jsou také třetím nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v naší republice, jak uvedl na tiskové besedě MUDr. Chochola, CSc., z II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Varixy dolních končetin mohou být dlouhou dobu opravdu jen kosmetickým problémem, často s nenápadnými projevy, jako je zvýšený pocit tíhy v dolních končetinách, pocity únavy, někdy s nočními křečemi. Již ale v této fázi je ve varikózně rozšířené žíle porucha funkce chlopenního aparátu, která je kompenzována tzv. svalovou pumpou, která se dokáže zprvu vypořádat s objemovým zatížením končetiny. Říkáme, že jde o stav kompenzace žilní nedostatečnosti. Pokud ale stav dále pokračuje, dochází k selhání funkce svalů lýtka, který je ještě podpořen někdy dalším postižením končetiny, například při ploché noze, dlouhodobé nečinnosti končetiny po úrazu, při nadváze apod. Dochází k omezení vyprazdňování krve v žilách následkem nedostatečnosti činnosti svalové pumpy, což vede ke zpětnému patologickému toku krve a dalšímu zhoršování chlopenní nedostatečnosti.
Varixy jsou buď primární – vznikají většinou vrozenou méněcenností žilní stěny, nebo sekundární. Ty vznikají obvykle v důsledku hluboké žilní trombózy, kdy žilní krev nemůže odtékat uzavřeným hlubokým žilním systémem. Žilní varixy na dolních končetinách se vyskytují více u žen než u mužů (poměr 5 : 1). Jejich komplikace, jako je žilní nedostatečnost až vznik bércového vředu, dává tomuto klinickému problému konkrétnější význam. Varixy vznikají díky genetické predispozici žilní stěny. K vlastní manifestaci dochází pak určitými provokačními vlivy, resp. rizikovými faktory, mezi které patří u žen těhotenství a hormonální léčba, dále dlouhé stání a sezení, zácpa, obezita a kouření. Druhotně s rozšířenými žilami vzniká pak chlopenní nedostatečnost, která dále oběhové poměry v žilním systému zhoršuje. Onemocnění varixy se dá často vystopovat u řady členů rodiny.
Varixy vedou k tvorbě otoků, změnám barvy kůže, kožním zánětům až vzniku bércového vředu. Proto je nutné vyhledat lékaře ihned, jak se varixy na dolních končetinách objeví. Včasná diagnostika a léčba tak může předcházet rozvoji pozdních stadií žilní nedostatečnosti i následným komplikacím.
Žilní trombóza se projeví akutním otokem postižené končetiny (dle postižení určité oblasti žilního řečiště). Může být tak jen lokalizovaná na bérec, ale může zasahovat až do oblasti malé pánve. Žilní trombóza v malé pánvi je častou příčinou plicní embolie (až 60 %). Proto správná diagnostika a léčba žilní trombózy ve specializovaných centrech může u nemocného odvrátit fatální smrtící embolii a na druhé straně zabránit vzniku sekundárních varixů a dalších jmenovaných komplikací.
Nedílnou součásti prevence i léčby je dodržování životosprávy, kdy se doporučují sporty jako plavání, turistika, jízda na kole, tanec, a nedoporučují se sporty se zvyšováním nitrobřišního tlaku (vzpírání, případně sporty s vyšším rizikem zranění dolních končetin, fotbal, karate a další). Pacienti mohou být ohroženi např. při cestování letadlem trombózou i často smrtící embolií. Doporučuje se prokonzultovat možnou situaci s lékařem, který může podat preventivně nízkomolekulární heparin (lék, který zabraňuje srážení krve a vytváření trombu!)
Základní léčbou žilních varixů je kompresivní léčba elastickými punčochami. Ty odstraňují příznaky, ukrývají žíly a předcházejí zhoršení, nemají však vysloveně léčebný efekt. Existují tři účinné možnosti použití: elastická obinadla, elastické punčochy a kalhoty, které se doporučují dle výše postižení, a za třetí přístrojová intermitentní komprese. Účinnost léčby je v trvalém používání.
Farmakologická léčba spočívá v podávání tzv. venotonik, která ovlivňují žilní napětí stěny a mikrocirkulaci. V současné době je na trhu řada těchto přípravků, ale jen u některých byl na velkých studií prokázán účinek na stěnu žíly.
Častým postižením u nemocného s varixy je vznik povrchního zánětu (akutní tromboflebitidy), který se léčí konzervativním postupem, tedy lokální a celkovou aplikací protizánětlivých léků a kompresivním bandáží končetiny. Teprve pak se přistupuje k léčbě varikozit.
Před rozhodnutím o další event. chirurgické léčbě je nutné provést na specializovaném pracovišti průkaz průchodnosti hlubokého žilního systému, tedy průkaz, že povrchní, varikózně rozšířené žíly nejsou jediné, které zajišťují odtok z dolních končetin. Provádí se pomocí ultrazvukového vyšetření, i když zlatým standardem stále zůstává provedení kontrastní flebografie.
Lékař s pacientem vyberou jednu z chirurgických metod. Nejčastěji se provádí tzv. stripping (odstranění tzv. velké safény, tj. hlavní žíly dolní končetiny) a podvaz v celkové anestézii. Dalším přínosem je tzv. ambulantní flebektomie, kdy jsou varikózní žíly odstraňovány pomocí háčků různých velikostí a tvarů. Nejmodernějšími výkony je odstranění velkých varixů endovaskulárními (nitrožilními) technikami pomocí laseru. Malé varixy se mohou také léčit tzv. sklerotizací, tj. aplikací látky, která zprvu vyvolá drobný zánět postižených žil, pak zajizvení a uzavření.
Nutno připomenout, že některé výkony hradí pojišťovny, jiné si musí pacient hradit sám. (Odstranění jedné žíly laserem stojí deset až patnáct tisíc Kč.)