Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Naše i cizokrajné koření bylo od pravěku až do konce 19. století především významným léčivým prostředkem. Proto se také mezi kořením a léčivými rostlinami nedělal rozdíl, což dokumentovaly i středověké „hortus sanitatis“ (zahrady zdraví) se širokým sortimentem rostlin. Teprve technický pokrok, hlavně rozvoj organické chemie, měl za následek výrazný nárůst výroby syntetických léčiv. Využívání takto vyrobených léků se stalo do jisté míry módní záležitostí a fytoterapie jako historicky nejvýznamnější léčebná metoda ustoupila do pozadí. Podobná situace byla i ve výživě, kdy se koření považovalo za pouhou pochutinu. Jedním z důvodů tohoto stavu byla i jeho nízká energetická a vitaminová hodnota. Proto také koření nebylo považováno za významnou součást stravy.
V posledních letech se i moderní věda začala seriózně zabývat biologickými účinky koření. Potvrzují se staré zkušenosti týkající se významu koření v životě člověka, především fakt, že sama nutriční hodnota stravy nestačí k zajištění dobré výživy. O kvalitě stravy rozhoduje do značné míry i její úprava, vůně a chuť. Tato skutečnost se ostatně týká i diety, neboť ani takto připravená jídla by neměla být bez vůně a chuti. Jde pouze o to, zvolit vhodné druhy v odpovídajícím množství.
V posledních letech se i moderní věda začala seriózně zabývat biologickými účinky koření. Potvrzují se staré zkušenosti týkající se významu koření v životě člověka, především fakt, že sama nutriční hodnota stravy nestačí k zajištění dobré výživy. O kvalitě stravy rozhoduje do značné míry i její úprava, vůně a chuť. Tato skutečnost se ostatně týká i diety, neboť ani takto připravená jídla by neměla být bez vůně a chuti. Jde pouze o to, zvolit vhodné druhy v odpovídajícím množství.
Jsou to tedy dva faktory – vůně a chuť, které vyvolávají zvýšenou sekreci slin i trávicích šťáv, a tím zrychlují a podporují trávicí proces, peristaltiku střev a vstřebávání potřebných látek z potravy v zažívacím traktu. Na těchto procesech se podílí především meduňka, máta, dobromysl, ale také paprika, křen, pepř, muškát a jiné. Koření rovněž významně působí proti nadýmání a křečím zažívacího traktu. Zde jde hlavně o zástupce čeledi miskovitých, (Apiaceae), například koriandr, fenykl a anýz, ale také druhy z jiných čeledí, jako je majoránka, bazalka, zázvor a muškát. Proti průjmu se užívá česnek, tymián, yzop, máta, meduňka a dobromysl.
Velmi často má koření, například česnek, baktericidní účinky, které zpomalují růst, případně ničí choroboplodné bakterie a omezují hnilobné procesy ve střevech. K vylučování žluče (pokud nejde o zánět žlučníku) je vhodný křen a hořčice, ale také máta, rozmarýna a kurkuma. Uvedené druhy koření by se měly přidávat především do tučných, hůře stravitelných jídel. Dezodorační účinky mají mateřídouška, nové koření, tymián a hřebíček, v nepatrném množství i routa. Na slinivku břišní příznivě působí saturejka, na vylučování moči, a tím i vyplavování škodlivin z těla je vhodný brutnák, chmel, libeček, muškát a další.
Pozitivní jsou výsledky výzkumu týkající se vlivu koření na krevní oběh, například na rozpouštění krevních sraženin, srdeční činnost, úpravu hladiny krevního cukru a cholesterolu. Česnek snižuje krevní tlak a působí proti ateroskleróze, srdeční sval příznivě ovlivňuje paprika. Nemoci horních cest dýchacích léčí vanilka, ale rovněž celerová a petrželová nať i máta peprná.
Stručný přehled ukazuje širokou škálu léčebných účinků koření, a proto je třeba přivítat snahu části farmaceutického průmyslu věnovat při výrobě léčiv pozornost cenným přírodním zdrojům. Stejně tak roste zájem o léčení rostlinami jako metodu, která lidskému organismu škodí minimálně. Mezi nimi má nezastupitelné místo také široká druhová skladba koření. Máme-li potřebné znalosti o účincích koření a užíváme-li ho střídmě, přináší nám nejen příjemné chuťové prožitky, ale také zdraví.
Ukázka z knihy Koření a jeho léčivé účinky.