Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vím, že se teď snažíte odpovědět na otázku, kterou se zabývají všichni rodiče: Co mám teď dělat? Jaké rozhodnutí je pro mé dítě správné a nejlepší? Dal jsem vám k dispozici všechny informace, které k tomuto rozhodnutí potřebujete, ale neřekl jsem vám přímo, co máte udělat. Chtěl jsem, abyste došli k vlastnímu rozhodnutí, aniž by vás můj názor ovlivnil jedním či druhým směrem. Vím, že se této výzvy můžete zaleknout. Někteří z vás budou s těmito informacemi pracovat a budou si natolik jistí, že vytvoří očkovací plán pro své dítě, pro jiné však bude úkol sestavit očkovací kalendář na míru vašemu dítěti příliš komplikovaný. Mám pro vás dobrou zprávu: Nyní vám trochu pomohu. Nabídnu odpověď na tuto otázku. Nechci, abyste dočetli tuto knihu a cítili se ztracení.
Vypracoval jsem konkrétní očkovací kalendáře, o kterých můžete uvažovat. Je nepravděpodobné, že by pro vás váš lékař vytvořil bez předlohy alternativní očkovací kalendář, který by se podstatně lišil od řádného kalendáře. Ne, že by vám váš lékař nechtěl pomoci, málokterý lékař se však cítí dobře, pokud se má odchýlit od řádného očkovacího kalendáře. V očkovacích kalendářích, které uvádím v této kapitole, jsou správné časové odstupy mezi jednotlivými dávkami a jednotlivé vakcíny se podávají ve věkových rozmezích, pro něž jsou schváleny. Můžete tyto kalendáře použít jako vzor pro vlastní diskusi se svým lékařem, abyste společně došli k rozhodnutí.
Shrnutí týkající se jednotlivých nemocí
Než se rozhodnete, jaký očkovací kalendář je ten nejlepší pro vaše dítě, podívejme se nejprve na stručné shrnutí týkající se jednotlivých nemocí.
Záškrt, tetanus a dávivý kašel. Záškrt a tetanus nepředstavují pro americké kojence a malé děti prakticky žádné riziko. Dávivý kašel (černý kašel) však určitě ano – je běžný a během prvních šesti měsíců života může být smrtelný. Byl bych velmi rád, kdyby byla k dispozici vakcína pouze proti dávivému kašli, nikdo ji však nevyrábí.
Rotavirová onemocnění. Rotavirová onemocnění (způsobující zvracení, průjem a dehydrataci) jsou určitě běžná. U kojenců může mít rotavirové onemocnění těžký průběh a pro žádné dítě, které ho chytí, není příjemné. K úmrtím dochází vzácně.
Pneumokoková onemocnění. Pneumokok je velmi běžná bakterie, ale onemocnění, které způsobuje, má ve většině případů dosti lehký průběh. Těžké případy pneumokokového onemocnění (meningitida, zápal plic, sepse) jsou výjimečné, u kojenců, batolat a starších lidí k nim však někdy dochází.
HIB. Pokud onemocnění HIB propukne u kojenců nebo malých dětí, jedná se o těžkou nemoc (meningitida, sepse). Naštěstí se však v dnešní době vyskytuje velmi vzácně.
Dětská obrna. V USA se již dětská obrna nevyskytuje (byla vymýcena před více než dvaceti pěti lety) a na západní polokouli už mnoho let nebyl hlášen žádný případ. V 99 % případů je průběh této nemoci lehký a není nijak nebezpečný, v necelém 1 % případů však nemoc způsobí neurologické poškození.
Chřipka. Ačkoli je chřipka velmi běžné onemocnění a u starších lidí vede v mnoha případech k hospitalizaci i úmrtím, většinu případů u kojenců a dětí lze zvládnout a k úmrtím v této věkové kategorii dochází vzácně.
Spalničky, příušnice, zarděnky. Spalničky a zarděnky jsou velmi vzácné, i když v poslední době spalničky propukají častěji. Nedávno byly zaznamenány větší epidemie příušnic mezi staršími dětmi. Pokud se nevyskytnou komplikace, ke kterým však dochází jen vzácně, jsou tyto nemoci ve většině případů sice nepříjemné, ale nikoli nebezpečné.
Ukázka z knihy: Kniha o očkování (Robert W. Sears).