Klíšťata a Lymeská borelióza

cm pozor klistata

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Lymeská borelióza je onemocnění, které je způsobeno bakterií Borrelia burgdorferi. Toto onemocnění se vyskytuje na všech kontinentech kromě Antarktidy a Jižní Ameriky. Rezervoárem této bakterie je více než 200 druhů zvířat. Nejčastěji se jedná o myši, hraboše, zajíce, veverky, krtky, rejsky, jeleny. Můžou jimi být i domácí zvířata, jako je pes či kočka, ale i klíště, které je zároveň i přenašečem.

Hlavním přenašečem boreliózy jsou klíšťata. V Evropě se nejčastěji vyskytuje druh Ixodes ricinus. Přenašeči mohou být méně často rovněž komáři, ovádi, blechy a mouchy. Do kůže hostitele se klíště zachytává pomocí svého bodacího orgánu s názvem hypostom. Ten má na sobě drobné zpětně obrácené zoubky a klíště se jím pevně zachytí do kůže zvířete či člověka.

Klíště žije průměrně 2 roky a během svého životního cyklu prodělává tři vývojová stádia a vystřídá tři hostitele. Na jaře se z vajíček vyvinou larvy, které sají krev zejména hlodavců. Druhý rok se larvy přemění v nymfy, parazitující nejčastěji na veverkách, ježcích či ptácích. Za tři měsíce nymfy dospívají v dospělou formu – imago. Dospělá klíšťata napadají hlavně vysokou zvěř. Člověk je konečným hostitelem klíštěte, představuje slepou cestu jejich vývoje.

Klíšťata se vyskytují v přírodě od března do listopadu, a to na okrajích listnatých a smíšených lesů. Nachází se hlavně v travnaté nebo křovinaté krajině se stromy a loukami v nadmořské výšce do 800 m. V každém vývojovém stádiu klíště saje pouze jednou, za celý svůj život tudíž saje krev pouze třikrát.

Nejvyšší výskyt hladových klíšťat je zaznamenán v květnu a červnu a dále v září. V naší republice je lymeskou boreliózou promořenou asi 5-10 % klíšťat. Přenašečem lymeské boreliózy jsou výhradně nymfy a dospělá klíšťata.

Přisátí klíštětem, které je nejčastějším přenašečem lymeské boreliózy, uvádí jen 30 – 50 % infikovaných pacientů. Příznaky a průběh boreliózy se dělí do třech stádií. Toto rozdělení je pouze schematické, neboť se mohou zároveň objevit i příznaky všech stádií, první stádium nemusí být vyjádřeno aj.

Typickým projevem prvního stádia boreliózy je erythema migrans. Jedná se o zarudnutí na kůži, často s centrálním vyblednutím, které může vycházet z místa vpichu. Dalším příznakem může být zvětšení regionálních lymfatických uzlin. Toto zarudnutí vzniká v průměru za 1,5 týdne od přisátí klíštěte.

Druhé stádium začíná většinou za 2 až 12 týdnů po přisátí klíštěte, trvá několik týdnů a vymizí obvykle do tří měsíců po nákaze. Může se projevit jako neuroborelióza. Jejími projevy může být tzv. meningoradikuloneuritida, která se projevuje značně proměnlivými bolestmi, dále periferní obrna nejčastěji lícního nervu, zánětem mozkových blan a mozku.

Dalšími možnými projevy druhého stádia lymeské boreliózy jsou kloubní a svalové projevy (bolesti kloubů a svalů, otoky nejč. kolenních kloubů. Přechodně může vlivem této infekce dojít i k zánětu srdečního svalu. Na kůži se druhé stádium projevuje jako tzv. boreliový lymfocytom (jedná se o malý modravě červený infiltrát často na ušním boltci či lalůčku, prsní bradavce). Mezi méně časté projevy patří neproduktivní kašel, bolest v krku, zvětšení jater, zánět varlat.

Třetí stádium boreliózy začíná měsíce až roky po nákaze. K jeho příznakům patří kožní symptomy (acrodermatitis chronica atroficans – jedná se o zánětlivé a později atrofické postižení kůže nejčastěji na nohou). Dalším projevům patří pozdní neuroborelióza projevující se encefalitidou (zánět mozku), encefalomyelitidou (zánět mozku a míchy), dále pak zánět kloubů, zejména velkých kloubů (koleno).

Diagnóza lymeské boreliózy se stanovuje podle přítomnosti klinických příznaků, potvrzuje se serologickým vyšetřením krve, v případě neurologických projevů vyšetřením mozkomíšního moku, při postižení kloubů i vyšetřením kloubního punktátu.

Základem léčby boreliózy je podávání antibiotik.

Prevence
V současné době není dostupná očkovací látka proti borelióze, jedinou možnou prevencí je ochrana před klíšťaty. Obyvatelům či návštěvníkům endemických oblastí s vysokým výskytem nakažených klíšťat se doporučuje nosit do přírody dlouhé kalhoty zastrčené do bot, vysoké ponožky, pevné boty, dlouhý rukáv. Vhodné je zejména světlejší oblečení (klíště je na něm lépe vidět) hladkého povrchu.

Oblečení i kůži je vhodné před procházkou do lesa či na louky ošetřit repelentem odpuzujícím hmyz a klíšťata. Po návratu je třeba tělo podrobně prohlédnout a případné klíště co nejdříve odstranit (riziko nákazy se zvyšuje s délkou doby od přisátí).

Klíště se odstraňuje pomocí tupé pinzety, v žádném případě holýma rukama (nebezpečí infekce nakaženým klíštětem). Před manipulací s klíštětem místo vydezinfikujeme. Klíště uchopíme do pinzety co možná nejblíže hlavičky a bez velkého tlaku na jeho tělo klíště točením kolem osy jedním směrem uvolníme. Následně ránu opět vydezinfikujeme.

Prognóza
Prognóza lymeské boreliózy zachycené v časných stádiích je dobrá, příznaky onemocnění obvykle vymizí i bez léčby. Mohou někdy přetrvávat obtíže jako únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů. U pozdní formy onemocnění je prognóza již horší, v některých případech lze pozorovat i progresi nervového postižení. Úmrtnost lymeské boreliózy je nízká.