Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Chronický únavový syndrom je poruchou, při které člověk pociťuje dlouhotrvající únavu, která mu znemožňuje normální a plnohodnotné fungování v průběhu dne či svých běžných denních aktivit. Kromě únavy se při chronickém únavovém syndromu (CFS, chronic fatigue syndrome) můžou taky objevovat bolesti svalů a/anebo kloubů, potíže se spánkem (přílišná spavost nebo naopak nedostatečné množství spánku), snížená koncentrace a pozornost, bolesti hlavy či jiné symptomy, jako jsou potíže s krátkodobou pamětí, pamětí na nedávné události, potíže se schopností plánovat a organizovat si myšlenky a činnost, potíže se slovní vybaveností, případně pocity zmatenosti a dezorientace, opakující se bolesti a citlivost v krku (jakoby při nachlazení).
Jde o poruchu, pro kterou je příznačná zvýšená unavitelnost, s případnými výše přidruženými příznaky, avšak bez zjevné a prokazatelné přítomnosti jiné somatické nemoci či choroby. V případě, že se k CFS přidružují zmiňované bolesti svalů, mluvíme o tzv. myalgické encefalomyelitidě, která se projevuje právě bolestmi svalů, přičemž tato bolest se spojuje se zánětem centrální nervové soustavy.
Únavovým syndromem může onemocnět kdokoli, ve větší míře se však vyskytuje u žen. Nejčastěji se objevuje v mladé a střední dospělosti, ale může postihovat i děti (nejčastěji ve věku 13-15 let, ale i dřív).
Příčina vzniku CFS není známa. Jako o možných spouštěčích se uvažuje o vrozené náchylnosti (podle výzkumů určitý dědičný vliv může sehrávat roli při vzniku CFS na základě rodinné anamnézy, kdy se u pacientů s CFS vyskytovala tato porucha v přímé rodinné linii), ale taky může rozvoj CFS souviset s virovými infekcemi, duševní vyčerpaností a stresem, depresí, traumatickou událostí, jako je třeba úmrtí v rodině, rozvod/rozchod, ztráta nebo odchod ze zaměstnání apod. Co syndrom může zhoršovat, jsou opakující se virové nebo bakteriální infekce, nedostatek aktivit (např. při ztrátě zaměstnání) nebo naopak, přílišné zahlcení aktivitami s nízkou mírou psychohygieny a odpočinku, stres, nevhodné stravovací návyky, sociální izolace, pocity frustrace či deprese.
Únava
Únava je běžný fyziologický stav. Přibližně 20 % běžné populace udává, že v průběhu svého života někdy trpělo výraznými a dlouhotrvajícími pocity únavy, nicméně pouze u malého množství lidí (do jednoho procenta) se symptomy rozvinou v onemocnění chronickým únavovým syndromem.
Únava je nejtypičtějším symptomem při CFS. Musí však jít o únavu, která se začala objevovat od určitého období, a která jedince limituje v jeho běžných aktivitách. Jedinec tyto aktivity v současnosti není kvůli únavě schopen (dostatečně nebo vůbec) provozovat v porovnání s tím, jak byl zvyklý z období před nástupem příznaků CFS a únavy. Typické jsou pocity jak fyzické tak duševní únavy. Tuto únavu jedinec vnímá jako zcela odlišnou od běžné únavy, na kterou byl zvyklý z minulosti (např. po sportu, nebo po fyzické námaze), nezmírňuje se po odpočinku.
Léčba CFS je symptomatická a spočívá zejména v kognitivně-behaviorální terapii. Jak již bylo zmíněno, při CFS nesehrávají roli žádné somatické, zdravotní příčiny, proto i léčba je spíše psychoedukační a psychoterapeutická, při které se jedinec naučí zvládat a zmírňovat nepříjemné symptomy, učit se tomu, jak si organizovat denní režim ve smyslu práce a odpočinku, homeostázy, spánkového režimu a odpočinku, stravovacích návyků, učit se relaxovat, ale i zahrnovat aktivitu a pohyb do svého denního harmonogramu tak, aby tyto aktivity ještě víc únavu nezvyšovaly.
Příčiny déletrvající únavy můžou být nejrůznější a proto v případě, že pocity fyzické slabosti, vyčerpání a únavy přetrvávají déle než tři měsíce, je dobré jít se poradit ke svému lékaři, který na základě vyšetření posoudí, jestli za zvýšenou únavou stojí nějaká somatická nemoc, popřípadě je podklad únavy psychogenní (stres), psychická zátěž, reakce na určité životní události, deprese, osobní či vztahové otázky, konflikty apod.). Podcenění těchto symptomů může vést ke zhoršení celkového stavu, kdy i v případě psychogenní etiologie zvýšené únavy se můžou přidružovat další tělesné komplikace.